
Od šedesátých let se zvedla teplota o dva stupně Celsia, v létě o tři stupně a počet tropických dnů narostl trojnásobně, uvedl klimatolog Pavel Zahradníček v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. V pátek má vlna veder v Česku vrcholit teplotami až 38 stupňů Celsia. Horké vlny jsou podle Zahradníčka častější a intenzivnější než v minulosti, což negativně dopadá na krajinu, lidské zdraví i živočichy. Upozorňuje, že adaptační opatření měst bývají často nedomyšlená.
V pátek se očekává až 38 stupňů Celsia. Podle klimatologa Zahradníčka nejsou horké vlny novinkou, ale objevují se častěji, jsou delší a intenzivnější. „V minulosti to bývalo tak, že vlna trvala třeba dva dny a měla kolem třiceti stupňů v maximu. My teď máme vlnu tři nebo čtyři dny, ale teploty budou dosahovat kolem 37–38 stupňů,“ podotkl. Vzduch, který do Česka proudí, je podle něj teplejší, protože se klima otepluje.
Rozruch podle Zahradníčka vzbudil letošní červenec, kdy byly tři týdny s podprůměrnými teplotami. „V rámci posledních třinácti let byl sice o jeden stupeň chladnější, ale v rámci posledních třiceti let byl naprosto normální a v rámci posledních šedesáti let byl teplotně nadprůměrný,“ upozornil.
Podle něj je klima i počasí variabilní, ale podprůměrných let už v současnosti prakticky není.
Nárůst tropických dnů
„Od šedesátých let se nám zvedla teplota o dva stupně Celsia, v létě o tři stupně Celsia a počet tropických dnů narostl trojnásobně – v průměru byly dřív čtyři za rok, teď jich je v tuzemsku dvanáct. Ve městech jich bylo průměrně deset ročně a teď jich je třicet,“ uvedl Zahradníček. Tyto horké dny podle něj nejsou pozitivní změnou – krajina se vysušuje a je potřeba více zavlažovat rostliny.
Dopady jsou i na lidské zdraví a živočichy. V roce 2022 bylo v Evropě podle něj šedesát tisíc úmrtí v důsledku klimatických horkých vln.
Klimatická opatření a adaptace
„Když nebudeme dělat vůbec nic, tak to řešení následků nás bude stát podstatně více peněz, než kdybychom se to snažili posunout udržitelnými technologiemi,“ řekl Zahradníček. Jako příklad zmínil chytřejší nakládání s elektřinou, zateplování nebo výměnu oken.
Přírodní katastrofy v Česku mezi lety 1980 a 2019 způsobily škodu za 308 miliard korun, tedy zhruba 30 tisíc korun na obyvatele. Podle Zahradníčka se v Česku střídají období sucha a povodní a jejich výskyt v důsledku klimatické změny přibyl. Úplně zabránit se jim nedá, lze ale zmírnit jejich dopady, dodal.
Zahradníček upozorňuje, že města sice mají snahu o adaptaci, ale často je nedomyšlená. „Dobrá vůle může někdy vést k tomu, že jsou peníze zmařeny na věc, která není tak účinná. Stačilo by propojit odborníky či obory, jako jsou urbanisti a meteorologové,“ míní.