Volební období trvá 1461 dní. Tak dlouho však v ministerské funkci vydrží jen někteří. V předchozí vládě Petra Fialy se to podařilo čtveřici ministrů za ODS: ministru vnitra Vítu Rakušanovi (STAN), ministru zemědělství Marianovi Jurečkovi (KDU-ČSL), ministru zdravotnictví Vlastimilu Válkovi (TOP 09) a Janu Lipavskému, který se stal ministrem zahraničních věcí v dresu Pirátů.
Průměrná „životnost“ ministrů je však ani ne poloviční, činí pouhých 609 dní, tedy 20 měsíců. Z údajů o obsazení jednotlivých resortů od ledna 1993 do současnosti vyplývá, že nejjistější je křeslo ministra práce a sociálních věcí. Lidé se na něm střídají v průměru po 802 dnech. Předčasně jej opouštěl pouze Jaromír Drábek z TOP 09 v říjnu 2012 a Petr Krčál z ČSSD v létě 2017.
Covidový kolotoč
Nejkratší trvanlivost ovšem mají ministři zdravotnictví. Když v září 2020 v době nastupující první velké vlny koronaviru vystřídal Adama Vojtěcha na čele rezortu epidemiolog Roman Prymula, vydržel jen 38 dní. Osudnou se mu ale stala fotografie ze schůzky ve vyšehradské restauraci v době, kterou porušil zákaz, jenž sám vydal.
Jeho nástupce Ivan Blatný setrval v ministerské funkci do dubna, než jej na necelé dva měsíce vystřídal Petr Arenberger. Na konci května 2021 se pak kruh uzavřel, ministrem zdravotnictví se stal opět Adam Vojtěch.
Rychlá střídání ale zažilo ministerstvo zdravotnictví i v dávnější minulosti. Například v roce 2009 skončil Tomáš Julínek i jeho nástupkyně Dana Filipiová, než se rezortu ujala Dana Jurásková (všichni ODS). Na podzim 2005 byl ministrem zdravotnictví po dobu pouhých 23 dní Zdeněk Škromach z ČSSD. A na přelomu let 1999 a 2000 jej dva měsíce vedl jeho spolustraník Vladimír Špidla.
I proto je zde průměrná doba setrvání ve funkci jen 464 dní, tedy zhruba rok a čtvrt. Vlastimil Válek (TOP 09) je jediným ministrem zdravotnictví, který „přežil“ celé volební období, v historii České republiky. Také on ale prakticky po celou dobu svého mandátu čelil silným tlakům na rezignaci či odvolání.
Nenápadní matadoři
A který z českých politiků má nejvíc „odministrováno“? V soutěži matadorů vítězí především ti, kteří vyvolávají méně kontroverzí. V součtu všech mandátů je rekordmanem Marian Jurečka. Teprve třiačtyřicetiletý lidovec ve své kariéře stihl vést ministerstva životního prostředí, zemědělství i práce a sociálních věcí. Ministrem tak byl v úhrnu 3025 dní, tedy více než osm let.
Na druhém místě žebříčku životnosti se umístil Richard Brabec s 2879 dny na kontě. Na rozdíl od Jurečky je ovšem strávil nepřetržitě ve stejném křesle na ministerstvu životního prostředí, byl členem tří vlád po sobě. Něco podobného se povedlo i zesnulému Pavlu Dostálovi (ČSSD), který mezi lety v čele kultury zažil mezi lety 1998 a 2005 hned čtyři premiéry od Miloše Zemana přes Vladimíra Špidlu a Stanislava Grosse až po Jiřího Paroubka (všichni ČSSD).
V novodobých českých dějinách existuje i jedenáct ministrů, kteří zastávali úřad jen jeden měsíc či ještě kratší dobu. Většina z nich z toho seznamu nejspíš brzy vypadne, protože to jsou členové současné třetí Babišovy vlády, kteří se své první ministerské funkce zhostili právě před měsícem.
Ministryně pod palbou
Trojice žen, která se nachází na samém dně žebříčku dlouhověkosti ministrů, na něm ovšem zůstane. Režisérka Helena Třeštíková byla ministryní kultury za KDU-ČSL jen od 9. do 27. ledna 2007. Spolustraníci její nominaci kritizovali, Třeštíková podle nich zastávala nepřátelské postoje vůči církvi.
Ještě kratší dobu vydržela na pozici ministryně spravedlnosti Taťána Malá (ANO) v létě 2018. Čelila vlně kritiky za údajný střet zájmů. Rezignovala poté, co vyšlo najevo, že se ve svých diplomových pracích dopustila plagiátorství.
Rekord drží Karolína Peake (LIDEM), místopředsedkyně vlády Petra Nečase, ve které devět dní před Vánoci roku 2012 zastávala post ministryně obrany. Ihned po svém nástupu totiž odvolala z funkce tři klíčové muže včetně prvního náměstka a náčelníka generálního štábu. „Má důvěra neklesla k nule, klesla do záporných hodnot,“ zdůvodnil tehdy premiér její odvolání.
