Do Spojených států míří dvacet procent čínské produkce. Americký prezident Donald Trump přitom v úterý opět zvýšil cla na dovoz z tohoto státu, čímž pohrozil o den dříve. Zpravodajka České televize ještě před tímto nejaktuálnějším vývojem mapovala situaci v exportní základně v provincii Kuang-tung na jihu asijské země. To tamní firmy veskrze věřily, že celní bitvu ustojí.

V prosinci jela tamní továrna na výrobu toalet na plnou kapacitu. Po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách se obchodníci zásobili, aby v Americe naplnili sklady. Majitel podniku Su Čang-čung věří, že když bude vyrábět kvalitně a spolehlivě, zákazníky neztratí. „Základem je inovace, ne boj o cenu. Proto se specializujeme na chytré toalety, jinak bychom se nerozvíjeli,“ říká. Zmiňuje také, že odběratelé nevolají, aby smlouvali o ceně. V konkurenci mezinárodního trhu ho ale prý politika jiných zemí znepokojuje.

Provincie Kuang-tung je nejvýznamnějším čínským exportním centrem, připomíná zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová. Tisíce továren dávají práci milionům lidí. Většina jsou přistěhovalci z chudých venkovských oblastí. Dělník Tuan Jüan-li si s americkými cly hlavu neláme. „Posledních sedm let je práce dost. Továrna jede nepřetržitě a platí,“ popsal.

Další dělník Liang Li se domnívá, že nějaký dopad tarify vyhlášené Washingtonem mít asi budou. „Vyšší nebo nižší, to je jedno. Hlavně, aby byla práce,“ svěřil se.

Majitel textilní továrny Liou Siao-jung nemá obavy, že by svůj podnik, který šije slavnostní oděvy, musel po šestnácti letech zavřít. A to navzdory tomu, že do USA míří třetina jeho zboží. S odběrateli má totiž dlouhodobé vztahy. „Specializujeme se na společenské šaty a nabízíme dobrou kvalitu za slušnou cenu. V obojím jsme velmi konkurenceschopní, to je výhoda,“ je přesvědčený.

Hůře jsou na tom továrny, které šijí laciný textil pro internetové platformy jako Shein a Temu. Ty dosud těžily z celních výjimek pro balíky do 800 dolarů, které nová americká nařízení ruší, zmiňuje zpravodajka ČT.  

Rostoucí celní konfrontace mezi USA a Čínou

Trump minulý týden představil rozsáhlá cla na zboží prakticky ze všech zemí. Číně Bílý dům vyměřil 34procentní poplatek, celkové clo na dovoz z Číny do USA se tím zvýšilo na 54 procent. Peking však na Trumpův krok reagoval oznámením dodatečného 34procentního cla na veškerý import ze Spojených států. Americký prezident následně opět zareagoval, a od středy zvýšil cla na dovoz z Číny na celkovou výši 104 procent.

Ředitel organizace Sinopsis a sinolog Martin Hála v pořadu Horizont ČT24 prohlásil, že Čína se vidí jako supervelmoc, proto zvolila tvrdou odpověď na americká cla. „Vidí se na stejné úrovni, na jaké jsou Spojené státy, snaží se o určitou paritu a dlouhodobě se je snaží překonat.“

Na mezinárodní úrovni i před domácím publikem se pak Peking snaží prezentovat svoji sebedůvěru. „Neváhá riskovat i vojenskou konfrontaci s USA, proto by bylo s podivem, kdyby couvli před konfrontací obchodní,“ řekl ředitel Sinopsis s tím, že Čína měla dostatek času, aby se na Trumpovy kroky připravila. Dodal, že loni její vývoz do USA představoval asi patnáct procent z celkového exportu. „To není něco, co by nedokázala případně ustát, pokud by se čínsko-americký obchod zastavil,“ míní expert. Naopak Peking dle něj sází na to, že Američané by nebyli ochotní tuto cenu obchodní války nést. 

Podíl.