Komerční prezentace Aktual.: 2.04.2025 15:21
Praha – Česku hrozí s ohledem na očekávané zpřísnění pravidel v Německu problémy a právní vakuum v oblasti vnitřní bezpečnosti, pokud nebudou od poloviny roku platit nová azylová a migrační pravidla. Při příchodu na dnešní zasedání vlády to novinářům řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Ministr nerozumí tomu, proč se opozice chystá ve Sněmovně zablokovat zrychlené projednání novely, kterou dnes projedná vláda.
Kabinet dnes pravděpodobně úpravu azylových a migračních pravidel podpoří bez připomínek. Koaliční novelu připravilo ministerstvo vnitra, kvůli časové úspoře má ale formu poslaneckého návrhu. Podepsala ji skupina poslanců ze všech vládních stran včetně premiéra Petra Fialy (ODS) a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Sněmovna by mohla o předloze začít jednat v dubnu.
Opoziční hnutí ANO a SPD ohlásila, že zablokují navrhované schválení novely zrychleně v úvodním kole. Chtějí podávat pozměňovací návrhy. „Pevně doufám, že tady opozice nebude hrát nějakou politiku,“ řekl dnes novinářům Hladík. Nerozumí tomu, proč ANO a SPD nechtějí migrační politiku zpřísnit. „Myslím si, že pokud nedojde ke schválení tak, aby to platilo k 1. červenci, a Němci upraví svoji legislativu k 1. červenci, pak opravdu může hrozit České republice jakési vakuum z pohledu vnitřní bezpečnosti a fungování našeho státu,“ konstatoval.
Novela reaguje na unijní migrační pakt, který ANO a SPD odmítají. Změny azylových a migračních pravidel mají podle předkladatelů zvýšit bezpečnost obyvatel či zlepšit přehled o pohybu a pobytu žadatelů o azyl. „Pokud by Němci začali vyhošťovat migranty, kteří překročí jejich hranice, směrem k nám, musíme to samé dělat okamžitě dál,“ uvedl. Kabinet podle něj připravuje pravidla, protože se zpřísňují v celé Evropě. „Pokud to udělají Němci, musí to udělat i ČR,“ dodal.
Předloha například předpokládá, že pokud bude cizinec vyhoštěn, nebude už moci žádat o azyl, čímž by se mělo zamezit podávání účelových žádostí o mezinárodní ochranu. V případě, že o vyhoštění rozhodne jiný členský stát, v Česku už se znovu rozhodovat nebude. Do jednoho se spojí řízení o neudělení mezinárodní ochrany a o rozhodnutí o návratu cizince do země původu. Soudy budou muset zvážit, zda v případě, kdy bude cizinec odsouzen za trestnou činnost, je namístě uložit také trest vyhoštění.
