Aktual.: 14.04.2025 14:59

Praha – Náklady veřejného zdravotního pojištění bez změny jeho fungování v roce 2040 přesáhnou bilion korun. Na tiskové konferenci to dnes uvedli zástupci Hospodářské komory ČR (HK). Navrhují možnost připojištění a větší vliv zaměstnavatelů, například ve správních radách zdravotních pojišťoven. V letošním roce jsou plánované náklady systému 520 miliard korun, za deset let se hlavně vlivem covidové pandemie zdvojnásobily. Další růst bude podle Hospodářské komory posílený stárnutím populace a jejím zhoršujícím se zdravotním stavem.

„České zdravotnictví není v současné době udržitelné, a proto potřebujeme zásadně změnit přístup k sektoru, kam jen z veřejného zdravotního pojištění směřuje přes půl bilionu korun. A ani to už nestačí,“ uvedl viceprezident HK Tomáš Prouza.

Mezi komorou navrhovanými řešeními je například navýšení podílu financí, které do systému směřují ze soukromého sektoru. Podporuje například návrh, aby si lidé mohli doplatit rozdíl mezi základní hrazenou péčí a její lepší alternativou, dosud si zákrok na přání musí hradit kompletně. V současné době podle ekonoma Aleše Roda z NERV tvoří z částky, kterou si domácnosti na zdravotnictví doplácejí, asi polovinu doplatky na léky a pětinu platby u stomatologa.

Odvody zaměstnavatelů do systému veřejného zdravotního pojištění tvoří podle HK 70 procent všech příjmů systému. Další peníze přispívají zaměstnanci a stát prostřednictvím plateb za děti, nezaměstnané nebo seniory. Systém ale funguje na solidární bázi, platby za seniory náklady jejich péče nepokrývají.

Současné predikce ministerstva zdravotnictví s nárůstem nákladů počítají. „V desetiletém horizontu očekáváme nárůst počtu diabetiků o 20 procent a o desítky procent se zvýší výskyt kardiovaskulárních a nádorových onemocnění,“ uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky, který MZd zřizuje, Ladislav Dušek. Do roku 2050 se podle něj také zdvojnásobí počet seniorů nad 85 let.

„Stárnutí populace povede k tomu, že do systému bude přispívat stále méně lidí, zatímco náklady budou růst,“ uvedl Pavel Hroboň z Advance Institut. Pokud se způsob organizace péče a její financování nezmění, hrozí podle něj omezení dostupnosti zdravotních služeb. „Klíčem je podpora přesunu péče z pobytové na jednodenní, stacionární, ambulantní a domácí formy, restrukturalizace nemocnic, digitalizace a lepší využití dat,“ doplnil.

Zaměstnavatelé chtějí po politicích větší důraz na prevenci, aby lidé byli déle schopni pracovat. „Ať už vyhraje kdokoliv, bude muset do systému zdravotní péče výrazně ‚říznout‘,“ dodal Prouza. Podle Roda je rozhodování politiků o zdravotnictví silně zatíženo jejich krátkodobou motivací, kterou je snaha o znovuzvolení.

Odpolitizování rozhodování o rozdělování peněz z veřejného zdravotního pojištění by podle Hroboně pomohlo, aby bylo stanoveno přímo v zákoně, že ministerstvo zdravotnictví nesmí rozdělit úhradovou vyhláškou více peněz, než jaké budou k dispozici podle predikce ministerstva financí. K tomu vláda pro letošek zavázala ministra Vlastimila Válka (TOP 09) svým usnesením v dubnu 2024.

 

Podíl.