Šéf libanonského teroristického hnutí Hizballáh Naím Kásim prohlásil, že rozhodnutí Bejrútu o odzbrojení skupiny by mohlo vést k občanské válce. Zopakoval také, že Hizballáh odmítá předat zbraně v době, kdy židovský stát dál útočí na libanonské území.
Libanonská vláda před týdnem schválila záměr odzbrojit Hizballáh do konce roku. Do konce srpna by armáda měla předložit plán, jak toho dosáhnout. Na odzbrojení hnutí naléhají Spojené státy a Izrael.
„Vláda plní americko-izraelský rozkaz zastavit vzdor (Hizballáhu) i za cenu, že to povede k občanské válce a vnitřnímu konfliktu,“ uvedl Kásim. Vládu vyzval, aby nepředávala Libanon „neukojitelnému izraelskému agresorovi a nenasytnému americkému tyranovi“.
Kásim zdůraznil, že hnutí je připraveno „svést bitvu“ proti rozhodnutí kabinetu a že věří, že uspěje. „Hizballáh nepředá zbraně do té doby, kdy pokračují útoky Izraele a (jeho) okupace,“ konstatoval Kásim.
Podle jeho slov Hizballáh a jeho spojenci zatím nepřistoupili k velkým protestům v ulicích, protože věří, že stále existuje prostor pro dohodu s kabinetem. Kdyby se protesty konaly, mohly by se dotknout rovněž amerického velvyslanectví, varoval šéf Hizballáhu.
Podpora z Íránu
Proti plánu na odzbrojení, který Hizballáh od začátku odmítá, se v pátek Kásim ostře vyjádřil po jednání, jež měl tento týden s vysoce postaveným íránským představitelem Alím Larídžáním.
„Írán do Libanonu žádný plán nepřinesl, to učinily Spojené státy. Do libanonských záležitostí zasahují ti, kdo diktují plány a termíny,“ prohlásil Larídžání po schůzce s libanonským prezidentem Josephem Aúnem. Libanon by si podle něj neměl „plést své nepřátele s přáteli – vaším nepřítelem je Izrael, vaším přítelem je hnutí odporu. (…) Doporučuji Libanonu, aby vždy oceňoval hodnotu odporu“.
Teherán už dříve sdělil, že podpoří jakékoliv rozhodnutí skupiny ohledně odzbrojení. Írán je hlavním spojencem Hizballáhu a dlouho mu dodával zbraně a pomoc v hodnotě stovek milionů dolarů ročně.
Dohoda o klidu zbraní uzavřená loni v listopadu měla zajistit postupné stažení izraelské armády z libanonského území a ukončení vojenské přítomnosti Hizballáhu v jižním Libanonu. Izraelská armáda ale na jihu země zůstává v pěti oblastech, které považuje za strategické, a opakovaně podniká letecké údery v různých částech země.
Dlouholetý konflikt
Hizballáh založili uprostřed občanské války v Libanonu důstojníci vyslaní Íránem. Organizace od roku 1982 chránila šíitské muslimy a bojovala proti izraelské okupaci země. S ozbrojeným vzdorem ale neskončila ani v roce 2000, kdy poslední izraelští vojáci Libanon opustili. O šest let později Hizballáh zaútočil na Izrael a rozpoutal válku, která stála život dvanáct set Libanonců a 158 Izraelců.
Dlouholetý konflikt se opět vyostřil 8. října 2023, kdy Hizballáh začal ostřelovat sever židovského státu ve snaze podpořit palestinské teroristické hnutí Hamás, jehož členové den předtím zaútočili na jih Izraele.
Konflikt eskaloval loni v září a říjnu, kdy Izrael začal podnikat četné letecké údery a také zahájil pozemní invazi na jih Libanonu. Hizballáh, který stvořil postupem času jakýsi stát ve státě, je aktuálně stále lépe vyzbrojen než oficiální libanonské síly.
