Aktual.: 5.03.2025 13:27
Praha – Historie a manipulace s ní hraje důležitou roli v hybridních formách války. Na dnešní konferenci nadačního fondu Modrá rybka to řekl historik Jaroslav Šebek. V současnosti se podle něho ve veřejném prostoru objevují různé názory, které využívají historické události nikoliv k poznání, ale jako způsob dehonestování oponenta. Historie a její dezinterpretace se však využívaly k prosazování své vůle a cílů i dříve, například za doby nacismu či komunismu, dodal. Podle učitele Petra Růžičky je důležité žáky při výuce upozorňovat na souvislosti historických událostí.
„V dnešním světě, kde jsme každodenně vystaveni obrovskému množství různých informací, je naprosto zásadní učit děti a studenty, jak lze rozpoznávat ty pravdivé od těch zavádějících či záměrně manipulativních,“ řekla na úvod konference manželka prezidenta Eva Pavlová.
Dezinterpretace historie může sloužit k mobilizaci veřejného mínění, aby lidé podpořili názory, které autoritativní či vládní část potřebuje ke své podpoře, řekl dále Šebek. Jako příklad uvedl situaci v Rusku. „Ale i u nás kolují veřejným prostorem názory o tom, že v současné době máme novou totalitu, že tady neexistuje svoboda názorů, že tady máme problém s tím, že některé názory jsou záměrně potlačovány,“ řekl Šebek. Tyto pojmy jsou podle něj používány velice snadno, aniž by byl znám jejich pravý význam i to, jak skutečně totalita funguje.
Historie podle Šebka není jen o přesných datech a informacích, má i rovinu „svým způsobem bezpečnostní“. „Historické události mohou někdy sloužit k tomu, že se výrazně mění veřejné mínění, které může být nakloněno dezinformačním představám,“ řekl Šebek. To může mít podle něho i vliv na rozhodování voličů při volbách.
Podle sinoložky Olgy Lomové je možné složité dějiny zjednodušit do základních bodů, o kterých se učitelé budou na hodinách s žáky bavit. Detailnější informace si pak především starší žáci a studenti mohou zjistit i sami, dodala. Účastníkům konference to ukázala na příkladu otázky, zda je, či není Tchaj-wan samostatným státem. Čína totiž považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem, pokud vyhlásí nezávislost. Dějiny je podle Lomové potřeba vnímat jako proces.
Žáci a studenti si podle Růžičky často dějiny spojují s fakty a daty, ale neznají souvislosti. Žákům se snaží vysvětlovat, že právě souvislosti historických událostí ovlivňují současnost i budoucnost. Děti podle něho často výuka dějepisu nebaví. Ve výuce se však dá používat i badatelská metoda, která žáky do problematiky více zapojí, dodal.
