Za dva měsíce touto dobou by svět měl znát jméno nového prezidenta nebo prezidentky Spojených států. Volí se 5. listopadu. Není však jisté, že se Američané výsledek dozvědí hned. Hlasování může být tak těsné, že ještě druhý den nemusí být jasno.

Trend v průzkumech je zatím jasný. Po červencovém odstoupení Joea Bidena má jeho „náhradnice“ Kamala Harrisová nad Donaldem Trumpem mírně navrch. Průzkum agentury Ipsos a Reuters z konce minulého týdne ukázal, že demokratku by nyní volilo 45 procent Američanů, zatímco republikánského kandidáta jen 41 procent. Podle zjištění Financial Times, které list zveřejnil ve čtvrtek, by Harrisové dalo svůj hlas 48,8 procenta voličů, Trumpovi 45,2.

Ve Spojených státech ale nerozhoduje prostý součet všech hlasů z celé země. Systém je založen na sčítání hlasů v jednotlivých padesáti státech, kterým připadá určitý počet volitelů odpovídající počtu obyvatel. Například nejlidnatější americký stát Kalifornie má 54 volitelů, naopak málo osídlená Aljaška jen tři. Celkem rozhoduje o prezidentovi 538 hlasů volitelů a do Bílého domu se dostane ten, kdo jich získá minimálně 270.

Ve 43 státech je situace více či méně jasná. Většinou jde o státy, které tradičně získávají demokratičtí či republikánští kandidáti nebo kde jsou rozdíly v průzkumech velké. Je tedy víceméně jisté, že z těchto 43 států připadne Kamale Harrisové 226 volitelů a Donaldu Trumpovi 219.

Rozhodující tak bude sedmička států, známá jako swing states: Nevada, Arizona, Georgia, Severní Karolína, Wisconsin, Michigan a Pensylvánie. V těchto státech tradičně bývají šance obou stran vyrovnané a kandidáti si tu rozdělí dohromady 93 hlasů. I letos série průzkumů předpovídá velmi vyrovnané výsledky, zatím jsou rozdíly v pásmu statistické chyby nebo na její hranici.

Harrisová si v opakovaných průzkumech udržuje mírný náskok v Michiganu a Wisconsinu, Trump v Arizoně, Georgii, Nevadě a Severní Karolíně. Pokud by listopadové hlasování predikce potvrdilo, měla by Harrisová hlasy 251 volitelů a Trump 252, o jednoho víc. Jako rozhodující a klíčový se tedy ukazuje výsledek v sedmém státě – v Pensylvánii, kde předvolební šetření předpovídají skutečně těsný souboj.

Podle listu Financial Times tam má Harrisová náskok 0,4 procentního bodu, podle průzkumů televize CNN a Emerson College z konce srpna je souboj naprosto vyrovnaný.

Pensylvánie disponuje hlasy 19 volitelů, Harrisová by tedy v případě úspěchu v tomto státě dosáhla přesně na nutných 270 hlasů. Kdyby tam vyhrál Trump, měl by jich 271.

Česko-americký ekonom Jan Švejnar pro Aktuálně.cz řekl, že šance jsou teď rozdělené 50 na 50. „Dynamika kampaně se teď zdá být ve prospěch Harrisové. Na druhé straně ještě uvidíme zvraty a posuny, čekají nás debaty, výsledek se špatně odhaduje,“ popsal.

Harrisová a Trump se příští týden ve středu ve tři hodiny ráno středoevropského času poprvé střetnou v debatě na televizi ABC. Další televizní duely zatím nejsou v plánu, 1. října se uskuteční debata kandidátů na viceprezidenta Tima Walze (demokrat) a J. D. Vance (republikán). Televizní klání ale v éře internetu a sociálních sítí už nemá takový vliv jako v minulosti. Například v roce 2016 byla podle průzkumů Hillary Clintonová lepší ve všech třech televizních duelech s Donaldem Trumpem, přesto prohrála.

Letos ale měla mimořádný dopad červnová debata Joea Bidena s Donaldem Trumpem ve studiu televize CNN v Atlantě. Biden v ní předvedl špatný výkon a po rostoucím tlaku straníků v souvislosti se svým vysokým věkem kandidaturu stáhl. 

Video: Rozvrat demokracie v USA byl blízko. Tentokrát to může být ještě horší, varuje Kaliba (5. 9. 2024)

Spotlight Aktuálně.cz – Jan Kaliba | Video: Tým Spotlight

Podíl.