Komerční prezentace Aktual.: 15.01.2025 15:26
Tel Aviv/Oslo – Hnutí Hamás souhlasí s dohodou o příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích, řekl dnes agentuře Reuters nejmenovaný izraelský činitel. Stejnou informaci přinesla i agentura AFP s odkazem na palestinské zdroje. Nejmenovaný zástupce Hamásu i kancelář izraelského premiéra ale uvedly, že palestinské hnutí zatím nezaslalo oficiální odpověď. Izraelská vláda by o dohodě mohla podle deníku Haarec hlasovat nejpozději ve čtvrtek ráno. Izrael a teroristické hnutí Hamás spolu válčí od října 2023. Pásmo Gazy nemůže po válce spravovat jiný vládní subjekt než palestinská samospráva, řekl podle agentur palestinský premiér Mustafa na návštěvě Osla.
„V jednání o dohodě o rukojmích v Dauhá došlo k průlomu. Vojenský vůdce Hamásu v Gaze Muhammad Sinvár vyjádřil souhlas,“ cituje server Walla jednoho z izraelských činitelů. Muhammad Sinvár se do čela Hamásu v Pásmu Gazy postavil po zabití svého bratra Jahjáa. Agentura AFP s odkazem na dva nejmenované zdroje píše, že Hamás informoval zprostředkovatele jednání o svém souhlasu s dohodou.
Server The Times of Israel s odvoláním na palestinský zdroj citovaný izraelskou televizí Kan píše o průlomu a očekávaném podpisu příslušné dohody do čtvrtka. Podle arabského zdroje serveru je dohoda „velmi blízko“ k uzavření.
O tom, že Hamás s dohodou souhlasil, píše i deník Haarec s odkazem na svůj zdroj z izraelského ministerstva zahraničí. Podle deníku se izraelská vláda sejde dnes nebo ve čtvrtek ráno, aby o dohodě hlasovala. Proti ní vystupovali tento týden ministři za krajně pravicové strany Náboženský sionismus a Židovská síla (Ocma Jehudit), které ale nemají v kabinetu většinu. Haarec tvrdí, že by se první rukojmí mohli dostat na svobodu tento týden.
Izraelská média píší, že dnes či ve čtvrtek se očekává společné prohlášení. Dohoda by se pak měla začít realizovat 24 až 48 hodin od podpisu.
Podle zdrojů agentury AFP se v první fázi příměří má dostat na svobodu 33 rukojmích. Izrael by měl výměnou za ně propustit zhruba 1000 palestinských. První fáze příměří by podle více zdrojů měla platit 42 dnů. Izraelská armáda by se stáhla z většiny Pásma Gazy.
Konflikt v Gaze začal po teroristickém útoku Hamásu a dalších ozbrojenců na Izrael v říjnu 2023, kdy zemřelo na 1200 lidí a 251 osob bylo uneseno do Gazy. Podle médií Hamás a jeho spojenci stále drží 94 rukojmích, zhruba třetina z nich je však podle zpravodajských poznatků zřejmě po smrti.
V tomto úzkém pobřežním pásmu, které bylo po tvrdé reakci izraelských sil z velké části zničeno, od začátku války zemřelo přes 46.000 lidí. Drtivá většina ze zdejších 2,3 milionu Palestinců musela opustit své domovy a přežívá v těžkých podmínkách.
V Pásmu Gazy musí po válce vládnout palestinská samospráva, řekl její premiér
Pásmo Gazy nemůže v budoucnu spravovat jiný subjekt než palestinská samospráva, řekl dnes na návštěvě v norském Oslu palestinský premiér Muhammad Mustafa. Mezinárodní společenství bude podle něj muset nadále vyvíjet tlak na Izrael, aby po uzavření právě projednávaného příměří v pásmu Gazy akceptoval vznik palestinského státu. Informovaly o tom zahraniční tiskové agentury.
Mustafa se v Norsku účastní třetího zasedání mezinárodní aliance sdružující přibližně 80 států a organizací, jejímž cílem je podpořit dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu na Blízkém východě. Norsko loni v květnu spolu s Irskem a Španělskem uznalo Palestinu jako samostatný stát, o měsíc později je z evropských zemí následovalo Slovinsko.
„Zatímco čekáme na příměří, je důležité zdůraznit, že nebude přijatelné, aby v Pásmu Gazy vládl jakýkoli jiný subjekt než legitimní palestinské vedení a vláda Státu Palestina,“ řekl Mustafa na konferenci. Dodal, že jakýkoli pokus o prohloubení separace mezi Západním břehem a Pásmem Gazy nebo o vytvoření přechodných vládních subjektů bude odmítnut. „Neměli bychom Gazu zanechat ve vzduchoprázdnu… Jsme palestinská vláda, jsme připraveni nést v Pásmu Gazy odpovědnost tak jako dříve,“ dodal premiér.
Vlády nad Pásmem Gazy se v roce 2007 násilím zmocnilo palestinské teroristické hnutí Hamás, čímž se částečná samospráva Západem podporované Palestinské autonomie omezila na Západní břeh Jordánu, který ovšem okupuje Izrael. Spojené státy chtějí, aby reformovaná palestinská samospráva před případným vznikem palestinského státu spravovala Západní břeh i Gazu. Proti palestinské státnosti se staví současná izraelská vláda Benjamina Netanjahua, jež se opírá o podporu krajně pravicových stran.
Kdo bude po válce řídit Gazu, zůstává jednou z klíčových nezodpovězených otázek v jednáních, která se nyní soustředí hlavně na okamžité příměří a na výměnu izraelských rukojmích v držení Hamásu za palestinské vězně. Mustafa na konferenci v Oslu, na níž není Izrael zastoupen, prohlásil, že je třeba pokračovat v tlaku na dohodu o příměří a umožnit větší přísun humanitární pomoci pro více než dva miliony lidí, kteří po 15 měsících války čelí hluboké humanitární krizi.
„Příměří, o kterém se nyní bavíme, je především výsledkem mezinárodního tlaku. To ukazuje, že tlak přináší ovoce,“ řekl palestinský premiér před jednáním novinářům. Izrael „musí pochopit, co je spravedlivé, a co ne, a že právo veta nad mírem a palestinským státem již nebude akceptováno ani tolerováno“, dodal.
Izrael odmítá jakýkoli podíl Hamásu na poválečné správě Pásma Gazy, ale téměř stejně se staví i proti vládě palestinské samosprávy, zřízené na základě mírových dohod z Osla před třemi desetiletími. Izraelští představitelé samosprávu viní z podpory útoků proti Izraeli a tvrdí, že všeobecná podpora, jíž se Hamás těší mezi Palestinci mimo území Pásma Gazy, povede nevyhnutelně k tomu, že případný palestinský stát nakonec ovládne právě toto teroristické hnutí.
