Generální tajemník OSN António Guterres ve čtvrtek na závěr summitu rozvíjejících se ekonomik BRICS v ruské Kazani vyzval ruského vůdce Vladimira Putina k míru na Ukrajině. Za účast na vrcholné schůzce, kde se s Putinem setkal poprvé od dubna 2022, kritizovala Guterrese nejen Ukrajina, která už třetím rokem čelí ruské invazi, ale také například vdova po předákovi ruské opozice Alexeji Navalném Julija Navalná.
„Všeobecně platí, že potřebujeme mír. Potřebujeme mír na Ukrajině,“ citovala televize SkyNews Guterresovo prohlášení adresované Putinovi před ostatními zástupci rozvíjejících se zemí sdružených v uskupení BRICS.
K mírovým plánům předtím vyzval například čínský prezident Si Ťin-pching, který patří k Putinovým spojencům. Podle Guterrese by šéf Kremlu měl souhlasit s mírovou dohodou v souladu s Chartou OSN, mezinárodním právem a rezolucemi Valného shromáždění OSN.
Guterres přicestoval do Kazaně ve středu a na další den média avizovala jeho setkání s Putinem. S ruským prezidentem si ve čtvrtek generální tajemník OSN potřásl rukou a poté k šéfovi Kremlu a dalším účastníkům summitu promluvil. O očekávané schůzce Guterrese a Putina, kterou ale OSN nepotvrdila, prozatím nebyly zveřejněny žádné informace. Podle AFP, která se odvolala na program Kremlu, je jednání naplánované na večer.
Kyjev se proti Guterresově cestě do Ruska ostře ohradil. „Generální tajemník OSN odmítl ukrajinské pozvání na první globální mírový summit ve Švýcarsku. Přijal naopak pozvání do Kazaně od válečného zločince Putina,“ citoval The Guardian postoj Ukrajiny.
Pochopení pro Guterrese nenašla ani Navalná. „Je třetí rok války a generální tajemník OSN si podává ruku s vrahem,“ uvedla na síti X vdova po předákovi ruské opozice.
Na Putina je stále vydaný zatykač
Šéf OSN Guterres se s Putinem sešel i přes to, že je na šéfa Kremlu stále vydaný zatykač Mezinárodním trestním soudem (ICC) v Haagu, který je stálým soudním orgánem a zaplňuje tak mezeru v trestním soudnictví OSN.
Soud zahájil stíhání Putina a zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovou v březnu minulého roku v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, konkrétně kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území.
Ruské ministerstvo zahraničí tehdy uvedlo, že rozhodnutí soudu nemá žádný význam, protože země nepřijala Římský statut, na jehož základě tento mezinárodní soud vznikl.
