Komerční prezentace Aktual.: 2.10.2024 10:30
Tbilisi – Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová odmítla podepsat takzvaný zákon o rodinných hodnotách a ochraně nezletilých, který podle lidskoprávních organizací omezí práva sexuálních menšin (LGBT+). S odvoláním na mluvčí hlavy státu o tom dnes informovala agentura AFP, která upozornila, že Zurabišviliová normu nevetovala, ale poslala ji zpět do parlamentu a podepsat ji tak může předseda zákonodárného sboru.
Prozápadní prezidentka podle své mluvčí zákon nepodepsala, aniž by ho vetovala. Média už dříve uvedla, že pokud by Zurabišviliová zákon vetovala, tak vládní strana Gruzínský sen, která normu prosadila, má v parlamentu dostatek křesel, aby rozhodnutí prezidentky přehlasovala. V případě, že prezidentka zákon odmítne podepsat a vrátí ho bez vetování, dokument může podepsat předseda parlamentu, píše ruská agentura TASS.
Gruzínský parlament schválil ve třetím a tedy závěrečném čtení takzvaný zákon o rodinných hodnotách a ochraně nezletilých v polovině září. Norma podle agentury Reuters umožní úřadům zakázat akce na podporu lidí z řad LGBT+, umožní cenzuru filmů a knih, počítá také se zákazem sňatků lidí stejného pohlaví, či zákazem chirurgických zákroků na změnu pohlaví.
Představitelé Gruzínského snu tvrdí, že zákon je zapotřebí k ochraně tradičních morálních norem v zemi. Jeho odpůrci namítají, že je inspirovaný Ruskem, kde režim v uplynulých letech zavedl řadu represivních opatření proti sexuálním menšinám. A jsou přesvědčeni, že cílem novinky je posílit podporu vlády mezi konzervativci před parlamentními volbami, které jsou naplánované v Gruzii ke konci října.
Práva LGBT+ jsou v hluboce religiózní gruzínské společnosti, ve které se těší široké podpoře konzervativní pravoslavná církev, ožehavé téma. Podle průzkumů převážná část společnosti nesouhlasí se vztahy lidí stejného pohlaví a každoroční pochod Tbilisi Pride opakovaně čelil fyzickým útokům.
Zmíněný zákon je už druhým v zemi, který kritici označují jako normu inspirovanou Ruskem. Gruzínský sen nedávno, a navzdory masovým protestům v Tbilisi, prosadil zákon o zahraničním vlivu. Obě normy se dočkaly kritiky z Evropské unie, o jejíž členství Gruzie požádala v dubnu 2022, krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu.
Gruzie od získání nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 tradičně vystupovala jako prozápadní země, ale vztahy se Západem se v poslední době zhoršily. Stranu Gruzínský sen, která v pětimilionové kavkazské zemi vládne od roku 2012, obviňují kritici z autoritářských sklonů a přílišné blízkosti k Rusku.
