Gruzínská novinářka: Policie demonstranty i mučí, vláda si najala maskované gangy

Koncem listopadu vládnoucí strana Gruzínský sen ovládaná oligarchou Bidzinou Ivanišvilim pozastavila až do roku 2028 přístupová jednání s Evropskou unií. V celém kavkazském státě to vyvolalo masivní protesty, kterých se účastní tisíce lidí. Množí se i zprávy o brutálních zásazích policie proti demonstrantům a desítkách zraněných. Proevropská prezidentka Salome Zurabišviliová protesty dokonce označila za „vzpouru celé země“.

Situace se ale vyostřila už po parlamentních volbách z konce října, které podle oficiálních výsledků vyhrála strana Gruzínský sen. Opozice i západní země ale poukazují na to, že hlasování provázely značné nesrovnalosti. Na ně upozorňovali i reportéři investigativního serveru Studio Monitori. Deník Aktuálně.cz se spojil s jeho spoluzakladatelkou.

Ta kvůli svému působení zažila například výhružné telefonáty, vandalové jí pokreslili auto či se v blízkosti redakce objevily plakáty, které ji označují za nepřítelkyni národa. 

Jak se současné protesty v Gruzii odlišují od těch, co probíhaly na jaře?

Je důležité říct, že tyto demonstrace nevede jedna vůdčí osobnost, skupina nebo politická strana. Protestují tisíce lidí napříč celou společností. To je odlišuje od předchozích protestů. Protesty nemají vůdčí osobnost, ale mají vůdčí myšlenku, že budoucnost Gruzie leží v Evropské unii. Nicméně lidé protestují proti vládě, která byla dokonce oficiálně prohlášena za proruskou. Členství v Evropské unii je pro nás zásadní, protože pokud v EU nebudeme, Rusko nás totálně pohltí. Naše suverenita je v ohrožení.

Lidé tak protestují ze dvou důvodů. Kvůli udržení suverenity Gruzie a kvůli tomu, že chtějí být součástí EU. Požadují také opakování voleb, neboť vědí, že říjnové volby vláda zmanipulovala. Dalším z požadavků je propuštění všech politických vězňů. Jde o několik stovek lidí, které úřady zatkly v posledních týdnech.

V souvislosti s protesty se mluví o násilí ze strany policie. Můžete to potvrdit?

Protestující nebyli jenom zatčeni, ale i zmláceni, mučení. V rámci naší investigativy jsme mluvili s několika lidmi, kteří nám to potvrdili. Amnesty International také nedávno publikovala dokument, který popisuje policejní brutalitu i během poklidných demonstrací. Potvrzuje to i gruzínský ombudsman.

Vláda také k potlačení protestů nepoužívá jen pořádkové jednotky policie, ale najala i maskované gangy kriminálníků. Ti během demonstrací mlátí protestující. A pokud lidé volají policii, nic s tím nedělá, protože je s těmito gangy dohodnutá.

Zmínila jste lidi vězněné za účast na protestech. O koho jde?

Máme dva druhy vězňů. První z nich jsou zatčeni na základě takzvaného administrativního obvinění a mohou být zadrženi maximálně dvanáct dnů. Zhruba čtyřicet lidí ale bylo zadrženo na základě kriminálního obvinění, neboť se o nich policie domnívá, že protesty vedou. Mezi nimi je například devatenáctiletý student či někteří politici.

Vaše redakce natáčela reportáž o tom, jak vládnoucí strana Gruzínský sen manipulovala volby. O jaké manipulace šlo?

Jeden z našich zdrojů nám dal seznam, na kterém jsou takzvaná call centra umístěná poblíž volebních místností. V call centru zaznamenávali osobní informace voličů, kteří přišli do volebních místností odvolit, a jejich osobní data pak zadali do zvláštní utajené databáze. Gruzínský sen tak měl okamžitý přehled, jak kdo a kde volí.

Jedno call centrum se většinou skládalo z týmu až pěti lidí, kteří jsou ve spojení s volební komisí. Jelikož jsou schopni monitorovat, kteří lidé nepřišli k volbám, zaznamenají čísla jejich občanského průkazu, předají je dalším lidem a ti pak volí za ně. Celé je to velmi pečlivě zorganizované.

Všimli jsme si také mnoha lidí, kteří k volbám nepřicházeli s občankou, ale pasem. Stejné lidi jsme pak zaregistrovali na jiných místech s dalším pasem. Stejný člověk tak obcházel různá volební místa s více cestovními doklady. Na jednom konkrétním volebním místě jsme zaznamenali, že tito lidé s pasy chodili vždy ke stejné ženě. Natočili jsme také, jak jeden z podporovatelů Gruzínského snu předával dalším lidem různé pasy.

Využívali tak podvodu, který je znám z Ruska i dalších postsovětských zemí. Říkáme mu kolotoč. Jeden člověk na více místech odevzdává pořád dokola hlasy pro jednu stranu. Jde o systém, kdy jeden člověk může volit třeba na čtyřiceti volebních místech.

V Gruzii se protestuje i proti zákonu, podle něhož se organizace, která přijímá více než pětinu svého rozpočtu ze zahraničí, musí registrovat jako „organizace nesoucí zájmy cizí moci“. Jak se na něj díváte?

Říkáme mu ruský zákon, ale oficiálně se jmenuje zákon o transparentnosti zahraničních agentů. Jde o podobný zákon, který přijali v Rusku a úřady tam za jeho pomoci perzekvují miliony lidí.

Zákon útočí na nezávislá média, která jsou financovaná z mezinárodních zdrojů, například z USA či Evropy, třeba z Česka. Nemáme problém s transparentností, problém je, že jsme pak nazýváni zahraničními agenty. Agent totiž znamená i špion. Vláda tak označuje své vlastní občany za zahraniční špiony.  

Cítíte se jako novinářka za současné situace v bezpečí?

V naší zemi není teď nikdo v bezpečí. Během pokrývání protestů například policie vzala novinářce z naší redakce telefon, protože točila, jak pořádkové jednotky mlátí protestující. Při pokrývání protestů nosíme ochranné helmy, máme také pravidlo, že pracujeme vždy ve dvou. Nikdy nechodíme sami.

Mluvili jste o ganzích, které napadají protestující. Víte, o koho jde?

Ne, jsou maskovaní. Existují jisté náznaky, ale zatím je lze velmi těžko dokázat. Během jednoho z velmi brutálních útoků na protestující strčili i do naší kolegyně a kopali do naší kamery. Kolegyně jen o kousek ušla vážnějšímu zranění.

Bití žen není součást gruzínské kultury, ale tyto gangy bijí i ženy, novinářky. Bývalý ministr zahraničí, který je nyní jedním z opozičních vůdců, říká, že tragédie gruzínské vlády spočívá v tom, že se spojili s kriminálníky a organizovaným zločinem. A nakonec se organizovaným zločinem sami stali.

Video: Plyn i vodní děla. Protesty v Gruzii z jara 2024