„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
Předseda vlády Grónska prohlásil, že pokud by jeho občané měli „zde a teď“ učinit takovou volbu, dali by přednost Dánsku před Spojenými státy.
Prohlášení Jense-Frederika Nielsena na společné tiskové konferenci s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou je nejostřejším vyjádřením zástupce tohoto autonomního dánského území od doby, kdy americký prezident Donald Trump obnovil svůj plán na jeho anexi, uvedl web BBC.
Trump minulý týden dokonce odmítl vyloučit použití vojenské síly pro získání ostrova. Americký ministr zahraničí Marco Rubio následně Trumpova slova mírnil a uvedl, že USA chtějí Grónsko od Dánska koupit a nyní tam neplánují podniknout vojenskou invazi.
Tak či onak, varuje Trump. Konec NATO, namítá Dánsko
Trump jako klíčový důvod, proč chce Grónsko pod svou kontrolou, uvedl bezpečnost v Arktidě. Tvrdí, že USA potřebují „vlastnit“ Grónsko, aby se mohly bránit proti Rusku a Číně, zmínila BBC. Americký prezident v posledních týdnech opakovaně hovoří o tom, že Spojené státy k zajištění své bezpečnosti nutně potřebují Grónsko vlastnit a že největší ostrov na světě, bohatý na nerostné suroviny, „tak či onak“ převezmou.
Dánská premiérka reagovala, že Dánsko je členem NATO a použití vojenské síly by znamenalo konec transatlantické obranné Aliance. Zdůraznila, že Dánsko má v plánu posílit spolupráci v oblasti bezpečnosti v Arktidě se svými spojenci, včetně USA. Generální tajemník NATO Mark Rutte oznámil, že Severoatlantická aliance na dalších krocích vedoucích k posílení bezpečnosti v regionu pracuje.
BBC poznamenala, že USA již mají více než stovku vojáků trvale umístěných na své základně Pituffik na severozápadním cípu Grónska – zařízení, které USA provozují od druhé světové války. „Na základě stávajících dohod s Dánskem mají USA právo vyslat do Grónska tolik vojáků, kolik chtějí,“ upozornil web. Zmínil však také, že Trump minulý týden prohlásil, že nájemní smlouva nestačí – USA „musí mít vlastnické právo“ a „NATO to musí pochopit“.
Spojené státy měly během studené války v Grónsku řadu vojenských základen a zařízení napříč ostrovem, kde působily tisíce amerických vojáků.
Jednání v Bílém domě a spor mezi kongresmany
V Bílém domě se ve středu uskuteční setkání dánského ministra zahraničí Larse Lökkeho Rasmussena a grónské ministryně zahraničí Vivian Motzfeldtové se šéfem americké diplomacie Marcem Rubiem a viceprezidentem JD Vancem.
Spor o Grónsko a jeho budoucnost se kuriózně projevil i mezi americkými poslanci. Demokratický poslanec americké Sněmovny reprezentantů Jimmy Gomez představil návrh zákona, který by znemožnil Trumpovi naplnit jeho hrozby a koupit od Dánska Grónsko, případně se ostrova zmocnit silou. Informoval o tom server Axios. Návrh je v přímém rozporu s legislativou, kterou v pondělí představil jeho republikánský kolega Randy Fine a který by současného šéfa Bílého domu naopak zmocnil podniknout nezbytné kroky k získání této autonomní součásti Dánského království.
Gomez předložil třístránkový návrh Zákona na ochranu suverenity Grónska, který má zabránit využití prostředků z federálního rozpočtu na financování Trumpových ambicí v Grónsku. Konkrétně zakazuje využití těchto peněz na podporu „invaze, anexe, nákupu nebo jiné formy získání Grónska“ americkou vládou. Zamezuje také financování nasazení amerických vojáků na ostrově či kampaní s cílem ovlivnit veřejné mínění Gróňanů, aby podpořili převzetí ostrova Spojenými státy.
Přijetí obou návrhů, jak demokratického, tak toho republikánského, je nicméně vysoce nepravděpodobné, podotkl Axios. Obě komory Kongresu v současnosti ovládají republikáni, mnozí z nich se však staví proti Trumpově představě, aby Spojené státy obsadily Grónsko vojensky.
Historické zvyklosti Gróňanů
Agentura AFP se věnovala názorům samotných Gróňanů na jejich budoucnost i dlouhodobému směřování země. Napsala, že Grónsko, které je součástí Dánského království, se chce osamostatnit. Ačkoliv je cesta k samostatnosti podle agentury jasně daná, představitelé tohoto arktického ostrova postupují opatrně, a to i pod drobnohledem amerického prezidenta Donalda Trumpa.
„S našimi grónskými spoluobčany máme dohodu, podle které o své budoucnosti rozhodují svobodně,“ vysvětluje historik a bývalý diplomat Bo Lidegaard. „Pokud by jejich rozhodnutí nebylo učiněno svobodně a bez nátlaku, znamenalo by to pro nás porušení všeho, za čím stojíme a na čem jsme se s Gróňany dohodli,“ dodává. Podle něj tedy nepřipadá v úvahu ustoupit americkému tlaku a prodat území, které opakovaně deklaruje, že není na prodej.
Ani Dánsko nemá v úmyslu držet ostrov za každou cenu, tvrdí AFP. Grónsko je autonomní od roku 1979. Předtím bylo dlouhou dobu kolonií a následně krajem Dánského království. Dánská premiérka Frederiksenová zdůraznila, že touha Grónska po nezávislosti je legitimní i pochopitelná, ale že se především snaží rozvíjet komunitu dánského království, jehož součástí jsou i Faerské ostrovy.
„Nyní není čas na vnitřní diskuse. Je čas na jednotu a pokračovat v budování společenství, které známe,“ prohlásil k tomu v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen.
Profesor mezinárodní politiky na Kodaňské univerzitě Ole Waever připomněl severskou tradici: „V moderní historii severských zemí platí, že pokud se nějaké území chce odtrhnout a stát se nezávislým, musí mu to být umožněno. Ať už šlo o Norsko v roce 1905, nebo Island v roce 1944, nikdy nedošlo k občanské válce.“
V ulicích Kodaně Dánové většinou souhlasí s tím, že se Grónsko může odtrhnout, pokud se na to cítí připravené. „Souhlasím s tím, aby získali nezávislost, ale myslím si, že to bude pro tak malou zemi velmi obtížné, vzhledem k tomu, že o ni usiluje tak velká země jako Spojené státy,“ říká Charlotte Moltkeová, 68letá důchodkyně.
Jak a kdy se osamostatnit?
Hlavní rysy procesu osamostatnění stanoví zákon o samosprávě z roku 2009. Kapitola osm v článku 21 stanoví, že pokud se grónský lid rozhodne požádat o nezávislost, musí být zahájena jednání mezi Nuukem a Kodaní s cílem dosáhnout dohody o podmínkách rozdělení.
Ústředním tématem diskusí je otázka finančního příspěvku ve výši přibližně 4,5 miliardy dánských korun (okolo 14,6 miliardy korun českých), který Dánsko každoročně vyplácí Grónsku. Tato částka tvoří více než pětinu grónského HDP. Dohodu, schválenou dánským i grónským parlamentem, musí v posledním kroku potvrdit sami Gróňané v referendu.
Zpráva Dánské národní banky upozorňuje na dva problémy Grónska. Tím prvním je, že grónské hospodářství stojí téměř výhradně na rybolovu. Druhý problém se týká populace ostrova, protože ten bude muset čelit důsledkům stárnutí obyvatelstva. „Nemyslím si, že jsou v pozici, kdy by mohli být ekonomicky nezávislí. Ale pokud to chtějí zkusit, samozřejmě ať jdou do toho. Není na nás, abychom o tom rozhodovali,“ míní 24letý dánský student Joachim Ziegler.
Ačkoliv jsou Gróňané v drtivé většině pro nezávislost, k myšlence rychlého odtržení jsou spíše zdrženliví. Rychlý proces prosazuje pouze opoziční strana Naleraq, která v posledních volbách získala téměř čtvrtinu hlasů. „Vím, že my Gróňané všichni chceme být nezávislí, ale k tomu je třeba mít plán,“ řekla AFP podnikatelka Inger Olsvig Brandtová z grónského hlavního města Nuuk.
