Volby v Grónsku většinou neplní přední stránky zahraničních médií. Letos je tomu jinak. Ostrov obývaný malým národem Inuitů (zhruba 57 tisíc lidí) by Donald Trump rád připojil k USA a nevyloučil ani zapojení vojenské síly. Gróňany ale spíše než Trump zajímá nezávislost na Dánsku. Tuto touhu odráží i program většiny politických stran, ze kterých si voliči mohou vybírat.
Za polárním kruhem se dnes volí do místního parlamentu. Předvolební debatu překvapivě formovala hlavně domácí témata jako hospodářství, nová pracovní místa, zdravotní péče, vzdělávání nebo rybolov. I přesto, že zbytek světa zajímá hlavně směr, kterým se ostrované vydají.
Donald Trump v nedávném projevu před americkým Kongresem prohlásil, že pevně podporuje právo Gróňanů na určení vlastní budoucnosti, a pokud se rozhodnou stát se součástí Spojených států amerických, uvítá je. Vzápětí však dodal: „Potřebujeme Grónsko pro národní i mezinárodní bezpečnost. A spolupracujeme se všemi zúčastněnými, abychom se jej pokusili získat. A myslím, že ho dostaneme tak či onak.“
Pouze šest procent Gróňanů je pro připojení k USA
Zatímco Gróňané se soustředí hlavně na rybolov, zájem amerického prezidenta vzbudila ložiska vzácných zemin a důležitých minerálů, které se používají v elektronice, energetice a obraně. Globální oteplování a úbytek ledu zpřístupňují některé z největších nevyužitých zásob kritických nerostů na světě. Další neopomenutelnou výhodou ostrova je jeho poloha. Grónsko je strategicky umístěno mezi Evropu a Severní Ameriku. Nachází se na něm nejsevernější vojenská letecká základna vůbec.
Výsledky lednového průzkumu veřejného mínění však Trumpově myšlence nakloněny nejsou. Drtivá většina Gróňanů si přeje, aby se jejich poloautonomní země někdy osamostatnila, ale pouze šest procent by chtělo, aby se jejich země stala součástí Spojených států. Nezávislost se také stala jedním z hlavních bodů pěti z šesti politických stran, které se v Grónsku ucházejí o křesla v tamním parlamentu. Ani strany, které vůči Dánsku vystupují nejostřeji, však nechtějí okamžité odtržení.
Dánsko-grónské vztahy
Nespokojenost s Dánskem prohloubil kontroverzní dokument, který veřejnoprávní dánská televize DR odvysílala v únoru. Snímek s názvem „Bílé zlato Grónska“ pojednává o dnes už uzavřeném kryolitovém dole, jehož těžba Dánsku vynesla přibližně 54 miliard eur. Po odvysílání v Grónsku vzrostl pocit, že v dánsko-grónském vztahu tahají ostrované za kratší konec. Průzkum ukázal, že 36 procentům Gróňanů dokument nějakým způsobem ovlivnil výběr politické strany.
Dánsko dohlíží na obranu a zahraniční politiku Grónska, ale domácí záležitosti ponechává na grónské vládě. Přesto Kodaň poskytuje ostrovu roční grant ve výši zhruba 511 milionů dolarů, což podle údajů Úřadu pro mezinárodní obchod představuje přibližně 20 procent grónského HDP a více než polovinu veřejného rozpočtu.
Nezávislost jedině referendem
Kodaň opakovaně trvá na tom, že Grónsko „není na prodej“ a že zůstane součástí jejího království, přesto si dává pozor na to, jak se nezávislost prosazuje, a před volbami mlčela, protože se obávala, aby si výroky ostrované nevyložili jako zasahování do vnitřních záležitostí. Podle dánského zákona z roku 2009 se mohou Gróňané osamostatnit poté, co proběhne referendum.
