Fordy nechceme, rozhodli se ve dvacátých letech američtí Židé a liberální křesťané a slavné Plechové Lízinky, Modely T, začali bojkotovat. Důvod byl jasný: nikterak neskrývaný antisemitismus zakladatele firmy Henryho Forda. O sto let později se nabízí otázka: Neopakuje Elon Musk chyby svého vzoru?
Jen málokdo může zpochybňovat Fordův přínos motorismu. Posadil Ameriku do aut, protože je dokázal nabídnout za cenu, kterou si mohli běžní Američané dovolit. Klíčem k tomu bylo zavedení sériové pásové výroby, vertikální integrace dodavatelského řetězce (Ford si vyráběl třeba vlastní ocel) a také vysoká standardizace produktu – legendární Model T se v letech 1914 až 1925 nabízel výhradně v černé barvě, aby se jeho produkce zbytečně nekomplikovala.
Podobně se dá mluvit i o Elonu Muskovi, vždyť to byla „jeho“ Tesla, kdo dokázal dát světu elektrické auto, které se svými parametry i cenou dokázalo rovnat konkurenci se spalovacím motorem a možnostmi konektivity nebo autonomní jízdy ji snadno předčí. I on přinesl unikátní inovace ve výrobě, a to včetně propojení výroby aut s produkcí nezbytných bateriových článků.
To samo o sobě by pro srovnání Muska s Fordem stačilo. A Elonovi se rozhodně líbí. V listopadu 2023 označil v podcastu Joea Rogana Forda za „génia nové úrovně“. Jenže oba muže spojují i mnohem temnější stránky jejich osobnosti.
Hitlerův oblíbený Američan
Ford v roce 1918 koupil noviny Dearborn Independent, které sloužily jako nosič jeho konspiračních teorií. Prakticky za vším špatným na světě viděl Židy, obviňoval je z rozpoutání první světové války, vymysleli prý jazz, který nesnášel, a mohli snad i za problémy tehdejšího baseballu. Články, které vycházely nejprve novinově, Ford následně vydal i ve čtyřech knihách pod názvem Mezinárodní Žid: Největší světový problém.
Ač některé konspirace vypadají z dnešního pohledu úsměvně, není dobré je zlehčovat. Forda za jeho názory uznával Adolf Hitler, ve své stěžejní knize Mein Kampf Henryho označil za „velkého muže“ a jeho portrét prý měl pověšený ve své kanceláři. Baldur von Schirach, jeden z čelných představitelů NSDAP, prohlásil, že Fordova kniha v něm podnítila antisemitismus. V roce 1938 dokonce Ford dostal od nacistů Záslužný řád německého orla, nejvyšší vyznamenání pro „neobčany“ Třetí říše.
Paradoxně tou dobou už svoji roli sehrál zmíněný bojkot Fordů a nátlak organizací jako Anti-Deflamation League nebo veřejně známých osobností, jako byl prezident Woodrow Wilson. V roce 1927 Ford svoje názory odvolal a Dearborn Independent zavřel. Jednalo se ale podle všeho především o reakci vyvolanou klesajícími prodeji, říká se, že Ford sám pochopil, k čemu svými teoriemi přispěl, až ve chvíli, kdy na sklonku svého života viděl záběry z koncentračních táborů.
Trump není Roosevelt
Pokud bychom to chtěli zjednodušit, Elon Musk si místo Dearborn Independent koupil Twitter. Dnes na síti X sdílí nebo postuje (samozřejmě mimo informací o Tesle, SpaceX nebo počítačových hrách) dezinformace a konspirace, podporuje krajně pravicové strany, jako je německá Alternative für Deutschland (AfD), a na veřejnosti předvádí gesta, která minimálně připomínají hajlování. Na rozdíl od Forda přitom musí vědět, že podobná gesta jsou spojená s režimem řízeným masovým vrahem. Terčem jeho nenávisti se místo Židů (i když do těch se v minulosti také opřel) stali především liberálové a woke aktivisté.
Zajímavé je, že před tím, aby Musk následoval Forda, varovali podle Business Insideru někteří investoři a podporovatelé Tesly již v letech 2022 a 2023, tedy relativně krátce po tom, co koupil Twitter.
S prezidentskými volbami ale situace vygradovala. Henry Ford se totiž nikdy politicky neangažoval do té míry jako Musk a byl i v jiné situaci. Jeho světonázor nebyl v souladu s postoji tehdejšího prezidenta Franklina D. Roosevelta. Elon Musk však nejen finančně podpořil kampaň Donalda Trumpa, stal se de facto součástí administrativy USA a jeho veřejné projevy se shodují s Trumpem.
Elon Musk prý Henryho Forda obdivuje. Poučí se ale z jeho chyb? | Foto: Reuters/Ford/Aktuálně.cz
Nechcete Teslu po Sheryl Crow?
Musk přitom dříve místo opakování proruských názorů poskytl Ukrajině k obraně svoji internetovou síť Starlink a místo republikánů volil demokraty. To dávalo smysl i ekonomicky pro Teslu, liberálové měli vždy větší zájem podpořit udržitelné technologie, tedy elektromobily. Najednou se z něj stal spojenec konzervativců, kteří elektromobily často vehementně odmítají. Šéf Tesly tak působí ve vládě, která uzavírá na 8000 dobíjecích stanic ve vládních budovách a pozastavila program státní podpory pro budování sítě veřejných dobíječek.
Stejně tak si svým chováním pobouřil stávající i budoucí zákazníky. Někteří, jako zpěvačka Sheryl Crow, svoji Teslu prodávají, jiní tvrdí, že si další nekoupí.
Nejde přitom jen o výkřiky na sociálních sítích, nálady potvrzují i průzkumy. Na britském webu Electrifying.com se 59 procent současných nebo budoucích majitelů elektrických vozidel vyjádřilo, že je Muskovo chování odrazuje od koupě Tesly.
Ve Švédsku se 63 procent lidí dívá na Teslu negativně. V Německu považují Muska takřka čtyři pětiny lidí za nepřijatelného a nelíbí se jim způsob, jakým se vměšoval do politické situace před volbami, kdy podpořil krajně pravicovou stranu AfD s tím, že Němci se až moc zaměřují na své chyby v minulosti.
Podobně roste nepopularita Tesly i v USA. V roce 2021 by si tam Teslu nekoupilo 17 procent dotázaných, dnes je to už 32 procent. Zejména v demokratických státech pak klesá podíl zákazníků, kteří by si Teslu pořídili znovu, spadl ze 72 procent na 65.
Bylo by ještě brzy spojovat s Muskem a jeho chováním nedávný propad prodejů Tesly. Letos v lednu se v Evropě prodalo o 45 procent Tesel méně než rok předtím, což je sice v ostrém rozporu s jinak o 37 procent rostoucím trhem, příčiny jsou ale zatím dost možná čistě technické. Výrobce čekal na modernizovanou verzi svého bestselleru, Modelu Y. Na to ostatně upozorňoval i finanční ředitel firmy Vaibhav Taneja.
S tím souhlasí i analytička Stephanie Valdez Streaty z Cox Automotive: „Zatím je brzy spojit odpor k Muskovi a jeho polarizujícímu chování s prodejními čísly,“ řekla CNN.
Tesla jako Brašnářství Tlustý
To nicméně neznamená, že chování CEO ovlivní Teslu pozitivně. Pověst značky se buduje dlouho a snadno se o ni dá přijít, jak ostatně ukazuje nedávný případ firmy Brašnářství Tlustý. V případě automobilu pak jeho značka do velké míry ovlivňuje i to, jak jeho řidiče/majitele vnímá okolí.
Automobilky se proto ostatně snaží většinou zůstávat důsledně apolitické, aby si neznepřátelily zákazníky. O to hůř pro Teslu, že jí v Evropě roste konkurence, objevují se levní čínští soupeři, zavedené evropské automobilky rozšiřují portfolio a přísné emisní limity je tlačí ke snižování cen. Zákazníci se tak budou rozhodovat mezi „nekonfliktní“ Škodou Enyaq a Teslou Model Y, která je spojena s „hajlujícím“ šéfem.
Poškozený brand image v důsledku neovlivní jen prodeje, způsobuje již také odchody zaměstnanců a snižuje atraktivitu Tesly na trhu práce, jak upozorňují New York Times. Dostaly se k nahrávce, kde o těchto problémech zaměstnanci mluví na interní schůzi. Jeden z vedoucích pracovníků svým podřízeným radil, aby prostě přestali Muskovy komentáře sledovat a soustředili se na svoji práci a to, co můžou v Tesle dokázat.
Stejně tak se začínají obávat i někteří investoři. Těm vadí i skutečnost, že se Musk věnuje práci pro Trumpovu administrativu místo automobilky, která se bude muset popasovat s drsnějším konkurenčním prostředím než v minulosti. Hodnota akcií Tesly oproti rekordní polovině prosince klesla o 40 procent a její tržní hodnota klesla poprvé od listopadu pod jeden bilion dolarů.
Pan Nepoučitelný?
Podobným potížím musel čelit i Ford, i proto svoje názory odvolal. Poučí se Elon Musk a přestane svým chováním ohrožovat svoji nejznámější firmu? Pragmaticky by se dalo čekat, že to bude trvat do chvíle, než to začne Teslu ekonomicky poškozovat. Tlak na Muska v tuto chvíli mohou vyvinout zejména zákazníci, zaměstnanci nebo investoři.
Do toho všeho ale samozřejmě vstoupí i umanutost a motivace nejbohatšího muže planety. Jedná se například o jeho nenávist k transgender lidem, kterou umocňuje jeho dcera (dříve syn) Vivian Jenna Wilson a která se přetavila i v nenávist vůči liberálním politikům.
David Aaronovitch ve svém článku pro magazín Prospect tvrdí, že se to nestane. „Moc nespí, mluví jako blázen, vypadá nezdravě a podle všeho není schopný hledat a už vůbec ne přijmout pomoc. Henry Ford zemřel v 83 letech a svoji společnost předal svému vnukovi. Nemyslím, že toho Elon Musk bude schopný,“ uzavírá svůj komentář.
