Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.
V posledních dnech sice Česko zažívá chladnější dny i noci, ale léto se rychle blíží a s ním také dny s vysokými teplotami, které mohou mít negativní dopady na zdraví.
Většina lidí vnímá vystavení nadprůměrným letním teplotám subjektivně negativně. Zejména extrémní vedra přitom můžou přinášet vážné krátkodobé i dlouhodobé zdravotní následky. Lidé mohou trpět nemocemi souvisejícími s teplem, jako je dehydratace a mdloby, nebo utrpět úpal. V krajním případě mohou důsledky extrémních teplot vést i ke předčasnému úmrtí.
Náchylnější k negativním dopadům horkého počasí jsou starší lidé a malé děti, protože mívají větší potíže s termoregulací, tedy udržováním stálé vnitřní tělesné teploty. V průběhu měsíců a let může navíc vystavení teplu zhoršit stávající chronická onemocnění, jako jsou onemocnění ledvin nebo kardiovaskulární onemocnění, a také zvýšit riziko duševních problémů a demence.
Problém, který zesiluje
Vzhledem k tomu, že globální průměrné teploty nadále stoupají v důsledku sílícího skleníkového efektu vyvolaného spalováním fosilních paliv, je stále větší část světové populace vystavena extrémním teplotám. I v Evropě vlny veder zabíjejí každoročně tisíce lidí, jen loni jich bylo nejméně devět tisíc. Nejde ale jen o krátkodobý dopad horkých vln, které zpravidla po pár dnech až týdnech skončí. Existuje totiž i dlouhodobější problém: vystavení vysokým teplotám totiž vede ke zrychlení procesu stárnutí, přičemž čím delší je toto působení, tím významnější je tato souvislost. Příčinou je oxidační stres spojený s dopady horka, který způsobuje poškození DNA, což ve finále může vést právě k urychlení stárnutí.
Studie zkoumající dopady teplého počasí na Tchaj-wanu odhalila, že zvýšení průměrné teploty o jeden stupeň během 180 dní vede ke zrychlení biologického stárnutí o 0,04 až 0,08 roku. Toto tempo nárůstu se sice na první pohled může zdát malé, ale tyto účinky se mohou v průběhu času kumulovat. I mírné zvýšení rychlosti biologického stárnutí, pokud přetrvává dlouhodobě, může ve finále znamenat zrychlení stárnutí až o několik let. A to potenciálně znamená dřívější nástup nemocí souvisejících s věkem.
Navíc, pokud tyto malé změny ovlivní velké množství populace, přispívají k enormnímu nárůstu nemocnosti (zejména ve formě kardiovaskulárních onemocnění, rakoviny nebo cukrovky) a nákladů na zdravotní péči. Trvalé vystavení vysokým teplotám může vést také k častým poruchám spánku, zvýšení úrovně stresu a úzkosti. V průběhu času se tato fyziologická degradace hromadí a může urychlit zhoršování zdraví s věkem.
Zajímavé je i srovnání účinku vysokých teplot s dopady kouření – podle studie uveřejněné v časopise Science Advances je dopad dlouhodobého vystavení extrémně vysokým teplotám ekvivalentní účinku pravidelného kouření na buněčné stárnutí.
Ženy trpí horkem víc
Dopady teploty vzduchu na stárnutí přitom u různých skupin obyvatel nejsou stejné. U žen a osob s obezitou nebo cukrovkou 2. typu existuje silnější vazba mezi teplotou vzduchu a stárnutím. Ženy se totiž obecně méně potí a jejich tělo reaguje na teplo odlišně, což jim může ztěžovat ochlazování a někdy způsobit rychlejší zvýšení tělesné teploty. Lidé s cukrovkou pak často mají snížený průtok krve kůží, což může narušovat schopnost těla uvolňovat teplo a udržovat se v chladu při horkém počasí. Kromě toho může tělesný tuk působit jako izolace, která dále ztěžuje přenos tepla z jádra těla k pokožce.
A konečně je dobré zdůraznit, že extrémní vedro je obzvláště nebezpečné pro lidi, kteří žijí v městských oblastech s řídkou zelení a velkým množstvím betonu, což může být například část amerického New Yorku nebo Chicaga, v Evropě například Athén nebo Říma, ale i některých měst ve střední Evropě, jako je Budapešť. Jde tedy o města s výraznými tepelnými ostrovy. Pokud v daných lokalitách mají místní obyvatelé možnost využití klimatizace, pak se dopady veder pochopitelně neprojeví vůbec nebo jen minimálně. To je ale zejména pro lidi s nižšími příjmy často nedostupná záležitost. U nich tedy budou mít zvyšující se teploty závažnější dopady.
Nicméně i výše uvedená zjištění jsou zatím poměrně nová a zůstávají určité nejasnosti, které bude nutné dalším výzkumem odstranit. Třeba to, zda část dopadů vysokých teplot může být vratná, pokud člověk následně pobývá dlouhodobě v prostředí bez výrazného stresu z vysokých teplot, nebo jestli se nějak výrazně liší dopady dlouhodobého vystavení horka v závislosti na věku lidí.