Aktual.: 28.12.2025 14:11
Paříž – Odešla herečka, která byla globální ikonou, zářivým idolem i zosobnění francouzského stylu. Tak reagují francouzská média na dnešní úmrtí herečky Brigitte Bardotové. Herečka dosáhla světového úspěchu, ačkoliv s filmovým světem měla komplikovaný vztah a svou kariéru se rozhodla ukončit, když jí nebylo ani 40 let. Většinu svého života zasvětila ochraně zvířat. Tisk blízký k levici však připomíná i její názory na migraci či islám a souznění s krajní pravicí.
Kariéra modelky a herečky byla pro Bardotovou únikovou cestou z její katolické středostavovské rodiny, připomíná deník Le Monde. Zlomová byla pro ní hlavní role ve filmu …. a Bůh stvořil ženu. „Postava Juliette Hardyové, kterou Bardotová hrála, nebyla ani pannou, ani matkou ani děvkou a vymykala se archetypům naturalistického filmu. Toužila, toužilo se po ní přirozeně, bez nejmenšího provinění,“ píše Le Monde.“Nejmladší si dnes zajisté jen obtížně představují, kým byla Bardotová, její neutuchající chuť do života, její nestydatost, její drzou svobodu,“ dodává deník, podle kterého byla herečka globální ikonou.
„Nejkrásnější žena 20. století měla odvaha čelit době a jejím ranám,“ uvádí konzervativní deník Le Figaro. Podle listu Bardotová představovala „ženu s ideální tělem“, která měla královské držení postavy. Ačkoliv ne všechny filmy, ve kterých herečka hrála během své dvacetileté kariéry, měly kladnou odezvu, Bardotová se stala ve Francii jakýmsi národním symbolem. „Byla naším plamenem, naším praporem. Označovali jsme ji iniciálami. Dnes bychom jí chtěli nazývat paní. Byla Francouzkou s velkým F,“ uvedl list.
„Zářivý idol, přítelkyně zvířat a fúrie krajní pravice,“ píše o Bardotové deník Libération, který má blízko k levici. Deník připomíná, že herečka začala o ochraně práv zvířat mluvit v době, kdy to nebylo ve francouzské společnosti běžné. „BB dovedla zvířata do světa živých bytostí, které je nutné respektovat,“ uvedl deník, který zároveň připomíná velmi negativní postoje herečky k migraci či feminismu, její podporu krajně pravicovým politikům a tresty udělené za podněcování k rasové nenávisti.
„Brigitte Bardotová se celý život mýlila,“ píše kulturní revue Les Inrocks. Podle listu si Bardotová neuvědomila, jak přispěla k osvobození ženy, ani že její nejlepší role byla ve filmu Pohrdání od Jean-Luka Godarda, který naopak kritizovala. „Pokud si máme z herečky Bardotové něco zapamatovat, pak je to samozřejmě její tělesná krása, ale také a především její překvapivá, podivná, téměř dětská intonace, která tvoří celou její osobnost,“ dodal magazín.
Shovívavější je k veřejnému vystupování herečky konzervativní deník Le Figaro. „V nešikovně vedených rozhovorech, neohrabaných knihách a nevhodných prohlášení o sobě vytvořila obraz reakcionářky, rasistky, lhostejné k osudu lidí. Taková ale nebyla,“ tvrdí deník, podle kterého však Bardotová „nechápala vývoj společnosti v posledních 30 letech“.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}












