Komerční prezentace Aktual.: 4.04.2025 15:21
Olomouc – Toxický benzen, který unikl na konci února při havárii cisteren v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku, dorazí až do řeky Bečvy. Je jen otázkou času, kdy to bude, řekl ČTK geolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Ondřej Bábek. S ohledem na to, že je však relativně dobře odbouratelný mikrobiální aktivitou, může se v dobře prokysličené říční vodě odbourávat rychleji než v méně prokysličené podzemní vodě. Podle odborníka je odčerpání benzenu z hlubinných vrtů vhodnou cestou k likvidaci. Část benzenu je však nutné odtěžit se zeminou.
„Rychlost šíření benzenu závisí na rychlosti proudění podzemní vody, které v dobře propustných štěrkopíscích může dosahovat několika decimetrů za den. V běžných povodích řek, jako je Bečva, proudění podzemní vody zpravidla směřuje do řeky. Vzhledem k místu kontaminace a dobré propustnosti štěrkopískové vrstvy je v podstatě jen otázkou času, kdy benzen dorazí do Bečvy,“ míní Bábek, který je zároveň proděkanem fakulty.
Olomoucký hejtman zakázal vstup do okolí místa havárie cisteren s benzenem
Olomoucký hejtman Ladislav Okleštěk (ANO) dnes vyhlásil zákaz vstupu do okolí místa havárie. Nařízení platí do odvolání a má usnadnit zasahujícím složkám práci při odklízení následků havárie a také snížit zdravotní rizika pro osoby, které by se tam pohybovaly. ČTK to dnes sdělila mluvčí hejtmanství Eva Knajblová. Hejtman zákaz vyhlásil na základě doporučení České inspekce životního prostředí. Benzen v místě havárie kontaminoval zeminu a byl zjištěn i ve vzorcích vody z nedalekého jezera. Za porušení nařízení o zákazu vstupu hrozí lidem několikatisícová pokuta.
Zakázán je na základě rozhodnutí hejtmana vstup do okolí železniční trati, kde cisternový vlak vykolejil, i k jezeru číslo 6. „Omezení se týká zejména východní části hustopečského jezera. Lidé se nemají přibližovat k břehům vodní plochy na méně než tři metry. Zákaz se vztahuje také na pohyb plavidel po nádrži a rybolov,“ uvedla Knajblová.
Samotné místo havárie je už delší dobu uzavřené pro řidiče i pěší, místo u přejezdu střeží policejní hlídka. Zákaz platí také pro cyklostezku, která souběžně vede kolem trati.
Prostoupení do Bečvy by podle něj znamenalo kontaminaci povrchové vody, jejíž důsledky se špatně odhadují, protože nejsou známy koncentrace benzenu v kontaminovaném mračnu. „Benzen je ale relativně dobře odbouratelný mikrobiální aktivitou (biodegradovatelný). V dobře prokysličené říční vodě se proto benzen může rychleji odbourávat než v méně prokysličené podzemní vodě,“ míní geolog.
Poločasy rozkladu benzenu se pohybují podle něj přibližně v řádu dvou až 14 dnů v podmínkách dobrého prokysličení a přibližně jeden měsíc až dva roky v podmínkách bez kyslíku. „Lze tedy očekávat, že v Bečvě se benzen odbourá rychleji než ve studnách chatařů. Celková doba odbourání je závislá na koncentracích a mnoha dalších faktorech a špatně se odhaduje,“ doplnil Bábek.
Podotkl přitom, že benzen se ale může šířit i v půdě nad hladinou podzemní vody a je téměř jisté, že patrně menší část úniku se při infiltraci v půdě zachytila. Odtěžování benzenu ze zeminy je podle něj podstatně složitější. „Kapalný benzen prostupuje půdou vertikálně a v půdě se drží kapilárními silami. Půda z místa kontaminace se dá samozřejmě odtěžit, ale po odtěžení se musí deponovat na skládku nebo spálit, což je náročné ekologicky i ekonomicky. Protože benzen je ale těkavá kapalina, jeho páry se mohou šířit ve vodou nezaplavených pórech půdy i do okolí kontaminace a tudíž patrně uniknou těžbě,“ podotkl geolog. Doplnil, že těkavost benzenu je závislá především na teplotě, takže čím blíže povrchu půdy, tím více bude benzen unikat do atmosféry.
Benzen je jednoduchý uhlovodík, který je běžně obsažen v benzinu (zhruba dvě procenta), je toxický a karcinogenní. Jako nepolární sloučenina se benzen špatně rozpouští ve vodě (jeho maximální rozpustnost dosahuje zhruba 1780 miligramů na litr), zvláště pokud je obsažen ve směsi s jinými uhlovodíky. V podzemí se proto benzen šíří především na hladině podzemní vody, protože je lehčí (méně hustý) než voda, případně jako mračno rozpuštěné ve vodě plynoucí při hladině podzemní vody. „Díky rozdílům v hustotě vody a benzenu je skutečně nejsnazší cestou odčerpání benzenu přímo ve vrtech z hladiny podzemní vody. Ovšem díky jeho nízké, ale přesto nikoli nulové rozpustnosti ve vodě, část kontaminace zcela jistě unikne čerpání,“ dodal Bábek.
Odborníci v půdě u Hustopečí n.B. našli nadlimitní hodnoty karcinogenní látky
V jedné z lokalit kontrolovaných v souvislosti s havárií cisteren s toxickým benzenem v Hustopečích nad Bečvou našli odborníci v zemědělské půdě nadlimitní obsah polyaromatického uhlovodíku benzo(a)pyrenu. Při překročení hodnot této silně karcinogenní látky může být ohroženo zdraví lidí a zvířat. Lokalita je vzdálena téměř tři kilometry od havárie. I přesto, že zjištěný zvýšený obsah látky v půdě nemusí mít příčinnou souvislost s havárií, provede Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) na tomto pozemku další šetření, řekla dnes ČTK jeho mluvčí Petra Hrabčáková.
Kontrolní ústav vzorky odebíral kvůli obavám z možné kontaminace půdy zplodinami kouře vzniklého při požáru cisteren. Monitoring zemědělské půdy je zaměřen na obsah polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU), což je skupina organických látek vznikajících při neúplném spalování organických materiálů. Vzorky jsou z 25 lokalit potenciálně zasažených kouřem a jedné kontrolní umístěné mimo tuto oblast. „Rozloha vzorkovaného území byla přibližně 30 kilometrů čtverečních. Nejbližší vzorky byly odebrány ze vzdálenosti zhruba 500 metrů od havárie, nejvzdálenější lokalita se nacházela v katastrálním území Hodslavice přibližně 12 kilometrů vzdušnou čarou od místa havárie,“ uvedla mluvčí.
První vzorky z místa havárie odebrali zástupci kontrolního ústavu 7. března, podle výsledků zveřejněných 19. března byly tehdy všechny vzorky v limitu. Nyní jsou v jedné oblasti hodnoty překročeny. „Na jedné lokalitě vzdálené necelé tři kilometry východním směrem od havárie byl zjištěn obsah polyaromatického uhlovodíku benzo(a)pyrenu v množství přesahujícím indikační hodnotu této látky v půdě, při jejímž překročení může být ohroženo zdraví lidí a zvířat,“ doplnila mluvčí ústavu. Příčinná souvislost s havárií není potvrzena, ÚKZÚZ na tomto pozemku provede další šetření.
Na ostatních vytipovaných lokalitách obsahy PAU odpovídají podle zástupců ústavu průměrným hodnotám PAU v zemědělských půdách ČR. „Na jedné lokalitě přesahují obsahy PAU preventivní hodnotu stanovenou ve vyhlášce, což z hlediska zásad ochrany zemědělské půdy zakazuje aplikaci kalů a sedimentů na tomto pozemku. Zemědělská produkce ani zdraví lidí či zvířat však ohroženy nejsou,“ dodala Hrabčáková.
Potenciálně zasažené území vytipovali odborníci ústavu ve spolupráci s Českou inspekcí životního prostředí. Zástupci ústavu již dříve uvedli, že hlavní oblast vzorkování bude ležet ve směru převládajícího větru v době hoření, to znamená směrem na severovýchod k obcím Poruba a Palačov.
