Odborný časopis Nature Medicine publikoval novou studii, která přinesla překvapivá zjištění. Ze všech nově diagnostikovaných případů rakoviny za rok 2022 by totiž až ke 40 procentům z nich vůbec dojít nemuselo za předpokladu, že by nemocní dodržovali preventivní opatření.
Na studii se podíleli vědci z Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny WHO v Lyonu. Soustředili se na šestatřicet druhů tohoto onemocnění ve 185 státech. Pro účely výzkumu pak určili několik rizikových faktorů, jako například kouření, pití alkoholu, určité druhy infekcí, znečištění životního prostředí a rizika spojená s výkonem povolání.
Výskyt rakoviny je v různých částech světa rozložený nerovnoměrně, což je způsobeno do velké míry tím, že lidé v různých státech mají k dotyčným rizikovým faktorům různý přístup. Ještě zajímavější je ale zjištění, že z 18,7 milionu lidí, kteří si každý rok vyslechnou diagnózu rakoviny, by až 7,1 milionu mohlo nemoci předejít.
Za rakovinu nemůže jen kouření, ale také infekce
Za nejnebezpečnější rizikový faktor současná věda stále považuje kouření. Odhaduje se, že až 15 procent všech případů rakoviny souvisí právě s tímto rozšířeným zlozvykem. Dalších 10 procent mohou způsobovat také různé infekce. Kromě HPV zodpovědného za rakovinu děložního krčku jde třeba o bakterii Helicobacter pylori, která se může projevit rakovinou žaludku.
V Česku v současné době zdravotní pojišťovny hradí očkování proti HPV dětem bez ohledu na pohlaví ve věku 11–14 let. Jako samoplátci se ale mohou dát očkovat i lidé, kteří nepatří do této věkové kategorie. Každoročně proočkovanost populace narůstá. Až 70 procent třináctiletých dívek a 40 procent stejně starých chlapců se již očkovat dalo. Pokud bude tento trend pokračovat i nadále, rakovinou děložního hrdla onemocní výrazně méně žen.
Češi na rizikové faktory příliš nedbají
Zatímco po stránce očkování si Česko stojí dobře, v mnoha dalších rizikových faktorech je na tom naopak výrazně hůř než většina států Evropské unie. Češi vynikají zvlášť v nadměrné spotřebě alkoholu a nedostatku fyzické aktivity, která ve většině případů vede k nadváze či obezitě. Na druhou stranu, kuřáků postupně ubývá. Vliv na to má ale jistě i to, že zvlášť mladší lidé často volí elektronické cigarety, u kterých ještě nejsou dopady na zdraví dostatečně probádané.
Jak uvádí například onkolog Peter Grell z Masarykova onkologického ústavu v Brně, odhaduje se, že až za 70 procent všech případů rakoviny v Česku může právě nevhodný životní styl.
Na některé problémy zvládá naše zdravotnictví reagovat například zaváděním plošných screeningů, které mohou odhalit onkologické onemocnění v rané fázi, což výrazně zvyšuje šanci na uzdravení. Přesvědčit Čechy, aby omezili spotřebu alkoholu, se ale zatím nikomu nepodařilo. V současnosti zhruba každý desátý dospělý pije alkoholické nápoje denně, což odborníci považují za rizikové nejen s ohledem na rakovinu, ale také vznik závislosti.
Nadváha či obezita, které též patří mezi rizikové faktory, se bohužel také dotýkají velké části české populace. Podle Státního zdravotního ústavu trpí nadváhou více než třetina žen a téměř polovina mužů. Přibližně pětina mužů i žen se potýká dokonce s obezitou. Většinou platí, že tělesná hmotnost narůstá s přibývajícím věkem, výskyt přebytečných kilogramů ale momentálně ve velké míře řeší také pediatři u dětských pacientů.
Přestože tedy na to, zda v průběhu života onemocníme rakovinou, má stále nepopiratelný vliv genetika, neznamená to, že pro sebe nemůžeme nic udělat a riziko o celé desítky procent snížit. Světová zdravotnická organizace WHO doporučuje zaměřit se především na zdravý životní styl, vhodný jídelníček, dostatek pohybu a odbourání zlozvyků, jako jsou právě kouření a pití alkoholu.
Zdroje: Nature.com, Postoj.sk, Mou.cz, Oecd.org, Science.org,
