Peruánské protivládní protesty, vedené příslušníky takzvané generace Z, přes měsíc otřásají Limou i dalšími městy. Po pádu neoblíbené prezidentky Diny Boluarteové zemi dočasně vede José Jerí, který na rostoucí vlnu demonstrací a vysokou kriminalitu reagoval vyhlášením dočasného výjimečného stavu. Lidé v ulicích nyní požadují i jeho rezignaci a „nový začátek“. Zásahy bezpečnostních složek si dosud vyžádaly minimálně stovku zraněných a vyšetřuje se první úmrtí účastníka demonstrace. Peru tak před dubnovými volbami čelí pokračující politické krizi a nedůvěře ve stát.
Po sérii demonstrací vyhlásil prezident Jerí v pondělí 20. října třicetidenní výjimečný stav, který platí v hlavním městě Limě a blízkém přístavu Callao.
Podle nové hlavy státu má opatření zastavit vlnu demonstrací a zároveň pomoci v boji proti rostoucí kriminalitě. V této souvislosti Jerí označil své rozhodnutí za přechod „z obrany do útoku“. Jedná se o první zásadní krok, který prezident podnikl od nástupu do úřadu před dvěma týdny.
Výjimečný stav omezuje ústavní práva, včetně práva na protest či svobody shromažďování. Zároveň umožňuje nasazení armády do ulic. Podobné opatření bylo v zemi naposledy použito v březnu tohoto roku poté, co byl během únosu autobusu zavražděn známý hudebník Paulo Flores.
Odpor vůči penzijní reformě i Boluarteové
První masové protesty začaly 20. září a jejich bezprostředním impulsem byla důchodová reforma, která počítala s tím, že se od roku 2027 budou muset všichni Peruánci starší osmnácti let povinně zapojit do státního či soukromého důchodového systému. Mezi lidmi však panovala obava, že v zemi, kde většina pracujících působí v neformální ekonomice, by povinné odvody dopadly především na chudší obyvatele, aniž by jim zaručily skutečný důchod.
Vedle odporu vůči penzijní reformě protestující požadovali také odvolání prezidentky Boluarteové. Občané političku kromě nedostatečného boje se zločinem viní i ze smrtících zásahů proti protestům z let 2022 až 2023 na podporu jejího předchůdce Pedra Castilla, který byl Kongresem odvolán v roce 2022. Politička však jakékoli pochybení popírá.
První prezidentka v historii země se během svého mandátu řadila mezi nejméně oblíbené politiky na světě. Její popularita se podle agentury Reuters v průzkumech pohybovala mezi dvěma a čtyřmi procenty.
Druhé odvolání hlavy státu v řadě
Boluarteová byla nakonec v rámci procesu impeachmentu odvolána 10. října s odůvodněním, že nezvládla boj s kriminalitou. Prokuratura následně požádala soud, aby političce zakázal opustit zemi kvůli podezření z praní špinavých peněz a korupce. Soud sice žádost zamítl, Boluarteová však podle svých slov zůstává v Peru.
Jejím nástupcem se stal dosavadní předseda jednokomorového parlamentu José Jerí, který má zemi vést do července příštího roku. Demonstrace však po této výměně v prezidentském paláci nepolevily. Lidé v ulicích nyní rovněž požadují Jerího rezignaci a „nový začátek“. Volají po účinnějším boji proti násilí a korupci a kritizují také nově vyhlášený výjimečný stav i četné zásahy bezpečnostních složek. Prezident ale rezignaci odmítá.
Současné protesty jsou tak reakcí na dlouhodobou politickou krizi v zemi i rostoucí míru násilí a kriminality. Exprezidentka byla už šestým člověkem, který od roku 2018 v Peru zastával prezidentský úřad. Tři z jejích předchůdců jsou navíc v současnosti ve vězení.
Symbol protestů z japonské mangy
Hlavní hnací silou protestů jsou, podobně jako v Indonésii či Nepálu, příslušníci generace Z narození na přelomu tisíciletí. Většina účastníků je mladší 28 let, mnozí pocházejí z chudších čtvrtí a velká část se narodila až po pádu autoritářského režimu Alberta Fujimoriho v roce 2000.
Protesty nemají jednoho vůdce, spojuje je však nespokojenost s korupcí, nedostatkem pracovních příležitostí a vysokou kriminalitou. Mladí lidé, kteří podle peruánského statistického úřadu (INEI) tvoří přibližně 27 procent populace, se organizují především prostřednictvím sociálních sítí.
Jedním z nejviditelnějších symbolů protestů se stala pirátská vlajka z japonské mangy One Piece, která zobrazuje lebku se slaměným kloboukem. Série vypráví příběh chlapce jménem Monkey D. Luffy, jenž cestuje z města do města a osvobozuje lidi od tyranských a korupčních vládců.
„Symbolizuje to, co se děje v různých zemích. To se nyní děje i v Peru,“ popsal jeden z protestujících.
První oběť má zřejmě na svědomí policista
K dosud největším střetům mezi demonstranty a policií došlo ve středu 15. října. Při násilnostech tehdy zahynul jeden člověk a přibližně sto dalších bylo zraněno, včetně policistů a novinářů. Podle agentury AFP policie proti protestujícím používá slzný plyn a gumové projektily, zatímco někteří demonstranti házejí kameny a další předměty.
První obětí během protestů je dvaatřicetiletý rapper Eduardo Ruiz, jehož smrt je nyní vyšetřována. Podle levicové poslankyně Ruth Luque „předběžné informace“ naznačují, že byl zasažen střelou do hrudníku. Policejní šéf generál Óscar Arriola uvedl, že se předpokládá, že mladíka zastřelil policista.
Prezident Jerí vyjádřil lítost nad Ruizovou smrtí a zdůraznil, že případ bude „objektivně“ vyšetřen. Násilí přičetl „delikventům, kteří se infiltrovali do pokojné demonstrace, aby zaseli chaos“. „Plná síla zákona na ně dopadne,“ citovala prezidenta stanice al-Džazíra.
Zpravodajka katarské stanice v Limě Mariana Sánchezová uvedla, že Ruizova smrt „přidala další vrstvu k probíhající politické krizi“ a „ještě více rozhněvala Peruánce, kteří jsou frustrovaní z korupce a nedostatku bezpečí v zemi“.
Nejvyšší nárůst počtu vražd v regionu mimo Karibik
„Lidé žijí ve stále větším nebezpečí, výrazně stoupl počet případů vydírání a vražd na objednávku,“ uvedla ve středu 15. října pro agenturu AFP Amanda Mezaová, zatímco dav kolem ní skandoval: „Už žádná další mrtvá těla!“
Od ledna do poloviny srpna bylo v zemi zabito zhruba šest tisíc lidí, což je nejvyšší počet od roku 2017. Podle organizace InSight Crime zaznamenalo Peru v loňském roce meziroční nárůst počtu vražd o 35,9 procenta, což je největší nárůst mimo oblast Karibiku.
Podle organizace souvisí násilí především s nelegální těžbou a vydíráním. „Skupiny, které se v Peru zaměřují na nelegální těžbu zlata, dosáhly rekordních zisků. To však přineslo i nárůst násilí, protože tyto skupiny začaly útočit na bezpečnostní složky a legální těžební společnosti,“ upozorňují analytici ve své výroční zprávě pro rok 2024 o počtu vražd v Latinské Americe a Karibiku.
Podle mnoha analytiků bude právě otázka bezpečnosti hlavním tématem dubnových všeobecných voleb, v nichž si Peruánci zvolí nejen novou hlavu státu, ale také členy Kongresu.
„To jen přiměje kandidáty prosazovat radikální protikriminální politiku,“ domnívá se šéf limské kanceláře agentury Bloomberg Marcelo Rochabrún. Odkázal přitom na rostoucí popularitu salvadorského prezidenta Nayiba Bukeleho, který v zemi tvrdě potlačuje zločin tím, že domnělé i skutečné členy gangů hromadně internuje do Střediska pro zadržování teroristů (CECOT), které je jedním z největších a nejpřísněji střežených žalářů na světě.
Předvolební fragmentace
Půl roku před volbami zůstává ale země hluboce fragmentovaná. K začátku říjnu bylo podle Council on Foreign Relations přihlášeno nejméně 39 stran a 117 prezidentských a viceprezidentských kandidátů.
Mezi dva hlavní favority pro volbu nové hlavy státu patří pravicový starosta Limy Rafael López Aliaga a dcera bývalého autoritářského prezidenta Fujimoriho Keiko Fujimoriová. Oba mají podle průzkumů podporu okolo deseti, respektive osmi procent. Ani jeden z nich by přitom v případě vítězství neměl většinu v rozděleném Kongresu.
„Když máte prezidentský systém s dvoukolovým hlasováním, jako v Peru, tendence k fragmentaci je vyšší – strany mají menší motivaci spojovat se už v rané fázi,“ vysvětluje Javier Albán, expert na volby a profesor ústavního práva na Universidad del Pacífico v Limě.
Díky reformám, které Kongres schválil v březnu loňského roku, budou moci navíc politici po třiceti letech znovu kandidovat do nově zřízeného Senátu. Podle analytiků však tato změna může ještě více prohloubit nedůvěru veřejnosti vůči politické třídě.
Budoucnost země a dopad současných protestů budou podle expertky Jo-Marie Burtové z Princetonské univerzity záviset především na tom, zda se protestní hnutí dokáže udržet dlouhodobě.
„Demokratické síly, i když čelí téměř úplné kontrole autoritářských režimů, se mohou mobilizovat a jednat neočekávanými způsoby, které mohou přinést pozitivní změnu,“ uvedla. Dění v Peru tak podle ní zapadá do širšího globálního kontextu, v němž jsou demokracie po celém světě pod tlakem.
