V palestinské enklávě začala působit nová Humanitární nadace pro Pásmo Gazy (GHF) podporovaná Izraelem a USA. Soukromá organizace s nejasným původem a financováním rozdává jídlo hladovějícím civilistům, OSN s ní ale odmítá spolupracovat. Podle listu The New York Times jde ve skutečnosti o izraelský projekt.
Izrael začal minulý týden umožňovat dovoz omezeného množství pomoci do Gazy. Humanitární organizace však varují, že to zdaleka nestačí k ukončení humanitární krize. Světový potravinový program uvádí, že 70 tisíc dětí potřebuje naléhavou léčbu kvůli akutní podvýživě. Židovský stát navíc nedávno spustil ofenzivu s názvem Gedeónovy vozy, jež počítá s dalšími masivními přesuny obyvatel a převzetím kontroly nad pásmem.
Oficiálně nezávislá nadace GHF oznámila, že v pondělí v enklávě otevřela svá první distribuční centra a že další kamiony dorazí v příštích dnech, přičemž do konce týdne by se jídlo mělo dostat k milionu lidí, což je zhruba polovina populace.
V úterý jeden Palestinec zemřel a 48 dalších utrpělo zranění, když do distribučního centra vtrhl dav. Izraelská armáda tvrdí, že vypálila varovné výstřely, aby zjednala pořádek. Podle šéfa kanceláře Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) pro Pásmo Gazy a Západní břeh Jordánu Ajitha Sunghaye za většinu zranění může právě izraelská palba.
Jídlo jako zbraň, kontruje OSN
Jako subdodavatele na místě si GHF vybrala dvě bezpečnostní americké firmy, Safe Reach Solutions (SRS) a UG Solutions, píše list Times of Israel. Tyto společnosti mají pomoc převážet v obrněných vozidlech od hranic Gazy do center, kde budou rovněž zajišťovat bezpečnost. Cílem je podle GHF odradit zločinecké gangy nebo ozbrojence od ukradení dodávek.
Soukromá organizace vznikla před několika měsíci za účelem přísně kontrolované distribuce humanitární pomoci na palestinském území, kde židovský stát pokračuje ve vojenské ofenzivě zahájené po teroristickém útoku Hamásu ze 7. října 2023. Blokáda Gazy trvala více než dva a půl měsíce.
Nadaci provozuje skupina amerických bezpečnostních kontraktorů, bývalých vojenských důstojníků a humanitárních pracovníků. Má podporu USA a Izraele, OSN a řada humanitárních organizací s ní ale spolupracovat odmítly s tím, že nový systém pomoci nebude účinný a že se Izrael snaží jídlo využít jako zbraň, píše agentura AP a další média.
V podobném duchu se vyjádřil rovněž Hamás, jenž předem varoval Palestince, aby nespolupracovali s GHF. Nový systém by podle teroristického hnutí „nahradil řád chaosem a prosazoval politiku umělého vyhladovění palestinských civilistů“.
Podle dřívějších informací má nová nadace distribuovat pomoc přímo jednotlivým Palestincům ve formě balíčků, a to pouze v několika k tomu určených, takzvaných bezpečných distribučních centrech. Podle CNN se jedná o čtyři místa v jižní a centrální části pásma.
„GHF omezuje pomoc pouze na jednu část Gazy, zatímco jiné naléhavé potřeby nechává nenaplněné,“ varoval v polovině května v Radě bezpečnosti šéf humanitární pomoci OSN Tom Fletcher. „(Izrael) podmiňuje pomoc politickými a vojenskými cíli. Z hladovění dělá vyjednávací kartu. Je to cynická doprovodná akce. Záměrné odvedení pozornosti. Fíkový list pro další násilí a vysídlování,“ prohlásil podle al-Džazíry.
„Do této podoby distribuce pomoci se nezapojujeme. Je to pouhé odvádění pozornosti od toho, co je skutečně potřeba, což je znovuotevření všech hraničních přechodů do Gazy, bezpečné podmínky na jejím území a rychlejší kontrola nouzových zásob, které jsou připravené hned za hranicemi,“ uvedl v tomto týdnu mluvčí Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) Jens Laerke.
Vazby na izraelské činitele
Ačkoli je GHF technicky americká společnost, byla založena v úzké spolupráci s izraelskými úřady s cílem řídit nový model distribuce zboží v enklávě. Podle New York Times jde ve skutečnosti o izraelský projekt, který vznikl jako myšlenka navržená během setkání „podobně smýšlejících úředníků, vojenských důstojníků a podnikatelů s úzkými vazbami na izraelskou vládu“ v roce 2023.
Tato skupina chtěla hlavně obejít tradiční kanály pomoci, jako je OSN, najímáním soukromých dodavatelů k distribuci pomoci v oblastech Gazy pod izraelskou kontrolou, čímž by se oslabila moc Hamásu, aniž by se formálně převzala odpovědnost za civilní obyvatelstvo. Americký list také zjistil, že nadace byla registrována v USA, nikoli ve Švýcarsku, jak se dříve předpokládalo.
Další otazníky vyvolala nedělní rezignace výkonného ředitele GHF, válečného veterána Jakea Wooda. Ten svůj odchod odůvodnil obavami, že organizaci nebude v daných podmínkách umožněno pracovat v souladu s humanitárními principy nezávislosti a nestrannosti.
Wood také napsal, že systém OSN bude i v budoucnu distribuovat veškerou nepotravinovou pomoc, neboť GHF není schopna tyto dodávky obstarat. Prozatímním ředitelem nadace byl následně jmenován John Acree, bývalý vedoucí manažer americké agentury pro zahraniční pomoc USAID.
Otazníky kolem financování
Nejasnosti trvají i kolem financování GHF, jež má přislíbeno více než sto milionů dolarů (2,2 miliardy korun) od nejmenovaného zahraničního vládního dárce, upozornil Times of Israel. Wood dříve uvedl, že obdržel malou částku počátečního kapitálu od nejmenovaných podnikatelů, kteří nejsou Izraelci. Nadace sdělila, že přes sto milionů dolarů darovala jedna západoevropská země, kterou však neuvedla.
Lídr izraelské opozice Jair Lapid v pondělí obvinil vládu premiéra Benjamina Netanjahua z tajného financování pomoci enklávě prostřednictvím dvou zahraničních „fiktivních společností“. „Stojí Stát Izrael za dvěma fiktivními společnostmi se sídlem ve Švýcarsku a Spojených státech, GHF a SRS, které organizují a financují humanitární pomoc v Gaze?“ tázal se Lapid v parlamentu.
Zatajení zdroje peněz by představovalo „podvod“ proti izraelskému lidu a „jeden z největších aktů politické pošetilosti v historii státu,“ prohlásil Lapid. „Pokud z našich daní kupujeme humanitární pomoc, financujeme potraviny a léky pro děti v Gaze, pojďme z toho profitovat na mezinárodní scéně tím, že to oznámíme,“ dodal politik. Netanjahuova kancelář poté důrazně odmítla, že by se Jeruzalém podílel na distribuci jídla.
Ačkoli Wood tvrdí, že obě skupiny nyní fungují nezávisle, GHF a SRS byly registrovány stejným americkým právníkem a donedávna měly společnou mluvčí, poznamenal k záležitosti Times of Israel.
Podezřelý výběr bezpečnostní firmy
Podle deníku Ha’arec vstoupila společnost SRS do Gazy bez bezpečnostní prověrky od izraelské kontrarozvědky Šin Bet, jak bývá zvykem. Za SRS stojí Philip Reilly, bývalý vlivný důstojník CIA, který cvičil bojovníky Contras v Nikaragui a sloužil jako šéf stanice CIA v Kábulu.
Netanjahuův vojenský tajemník, brigádní generál Roman Gofman údajně vybral SRS v utajeném tendru, v němž obešel standardní postupy a vyloučil klíčové izraelské bezpečnostní orgány, včetně zmíněného Šin Betu, ale také izraelské armády a ministerstva obrany.
Zdroje listu Ha’arec sdělily, že bylo zřejmě rozhodnuto ve prospěch Reillyho firmy předem a ve výběru sehrála ústřední roli kancelář premiéra, zejména ministr pro strategické záležitosti Ron Dermer, klíčový důvěrník Netanjahua.
Příprava „sterilní zóny“
Netanjahu minulý týden prohlásil, že v rámci nového mechanismu pomoci bude obyvatelstvo Gazy nakonec přesunuto do „sterilní zóny“ na jihu pásma. Podle něj se tak stane v zájmu jejich bezpečnosti, zatímco izraelské síly budou bojovat proti Hamásu jinde. Předseda vlády také řekl, že jakmile Palestinci do této oblasti jednou přijdou, „nemusí se nutně vracet zpět“.
GHF v této souvislosti uvedla, že je nezávislá a apolitická a na žádném hromadném odsunu obyvatel se podílet nebude. Zdůraznila, že její systém je plně v souladu s humanitárními zásadami včetně nestrannosti a nezávislosti.
Izrael už dříve humanitárním skupinám sdělil, že hodlá příjemce pomoci prověřovat a používat technologii rozpoznávání obličejů. GHF říká, že potraviny budou rozdělovány podle potřeb obyvatel, bez nároků na jejich způsobilost. Humanitární skupiny však upozorňují, že příjemci pomoci budou muset cestou do středisek procházet poblíž izraelských vojenských pozic nebo přímo přes ně, což je beztak vystaví kontrole.
Kritika agentur OSN
Jeruzalém prosazuje alternativní plán humanitární pomoci, protože tvrdí, že musí zabránit Hamásu v rozkrádání potravin a dalšího zboží určeného civilistům. Teroristé obvinění popírají. Podle AP navíc i OSN odmítá, že by si Hamás přivlastnil významné množství zboží. Organizace trvá na tom, že distribuci přísně kontroluje.
Pomoc Pásmu Gazy řeší OCHA či agentura UNRWA. Ty realizovaly rozsáhlé operace přesunu potravin, léků, paliva, stanů a dalších dodávek po celém palestinském území od začátku války v říjnu 2023. Židovský stát ale viní agenturu UNRWA z podílu na předloňském brutálním útoku Hamásu. Podle Jeruzaléma v agenturách OSN pracují členové Hamásu. Konkrétně UNRWA už několik měsíců nesmí působit na izraelském území.
Ministerstvo zdravotnictví v Gaze ovládané Hamásem tvrdí, že od začátku současného konfliktu zemřelo v důsledku izraelské ofenzivy asi 53 tisíc Palestinců, nerozlišuje nicméně mezi teroristy a civilisty. Podobná tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
Izrael uvádí, že do ledna v bojích zabil přibližně dvacet tisíc teroristů a že se snaží minimalizovat civilní ztráty. Hamás podle Jeruzaléma využívá civilisty v Gaze jako lidské štíty a bojuje s vojáky z civilních oblastí, včetně obytných domů, nemocnic, škol a mešit.
