Komerční prezentace Aktual.: 10.02.2025 12:49
Londýn – Západní sankce podle ruských představitelů hatí plány Moskvy připoutat k sobě pevněji bývalé země Sovětského svazu a vytvořit ekonomické vazby se státy globálního jihu. Podle listu Financial Times (FT) to vyplývá z uniklé zprávy ruské vlády. Píše, že tento interní dokument, který loni v dubnu představil ruský premiér Michail Mišustin, přináší informace o tom, jak ruská invaze na Ukrajinu poškodila vztahy s některými z nejbližších spojenců Moskvy.
Zpráva připouští, že Západ svým ekonomickým nátlakem vrazil klín mezi Rusko a některé z jeho nejbližších obchodních partnerů. Ambicí Moskvy je přitom obnovit si přístup ke globálnímu obchodu a postavit Rusko do středu eurasijského obchodního bloku, který by co do ekonomického vlivu konkuroval Spojeným státům, Evropské unii a Číně. Ruský kabinet podle FT se zprávou seznámil několik desítek vysoce postavených vládních činitelů a šéfy některých největších ruských státních firem. Prezentace se účastnil také politolog Sergej Karaganov známý svými radikálními názory ohledně přístupu k Evropě a k Ukrajině a nacionalistický ideolog Alexandr Dugin.
Rusko vznik obchodního bloku považuje za důležitý dlouhodobý projekt časově přesahující případná jednání se Západem o budoucnosti Ukrajiny, píší FT. Má mu pomoci ukotvit jeho pozici na globální scéně a propojit ho se zeměmi globálního jihu tak, aby všechny strany získaly přístup k nerostným surovinám a rozvíjely vzájemné finanční a dopravní vazby. Spojovat by je měl společný „náhled na svět, kde bychom my psali pravidla pro nový svět a měli vlastní sankční politiku“, uvádí se ve zprávě. Zároveň se v ní však připouští, že Rusku v návratu na světovou scénu stojí překážky.
Podle dokumentu západní země s úspěchem vyvíjejí tlak na středoasijské země, aby se řídily protiruskými sankcemi. Jde o politiku „cukru a biče“, kdy tyto postsovětské země dostávají možnost vstoupit na globální trhy, dopravní koridory a do dodavatelských řetězců, které se vyhýbají Rusku.
Spojenci Moskvy profitují ze sankcí, které ruské firmy vyhánějí z Ruska a nutí je přesouvat výrobu jinam. Středoasijské republiky také žádají dodatečné poplatky, které jim mají kompenzovat riziko, jež obnáší porušování protiruských sankcí.
Zpráva podle FT upozorňuje na to, že středoasijské země využívají „zranitelnosti“ Ruska a snaží se bez něho integrovat v uskupeních, jako je Organizace turkických států. Tyto státy podle Moskvy přehodnocují „naši kolektivní historii“, propagují angličtinu jako druhý jazyk místo ruštiny, přijímají západní vzdělávací standarty a posílají své elity na západní školy.
FT připomínají, že Kazachstán, největší středoasijská ekonomika, ruský vpád na Ukrajinu odsoudil, odmítl uznat ruské územní zisky a snažil se prokázat, že se řídí západními sankcemi proti Moskvě. Naopak Kyrgyzstán se postavil na stranu Ruska a údajně mu posloužil jako důležitý aktér při obcházení sankcí.
Tyto země se budou muset „rozhodnout ohledně svého postoje vůči Rusku“, uvádí zpráva bez dalších podrobností.
Jako úspěšný příklad podřízení postsovětské země vlivu Moskvy zpráva zmiňuje Bělorusko, uvádí FT. Připomíná se v ní výzva běloruského autoritářského lídra Alexandra Lukašenka z roku 2018, kdy volal po snížení ekonomického propojení své země s Ruskem, a naopak prohlášení, které Lukašenko pronesl o šest let později. Řekl, že Bělorusko bude vždy spojené s Ruskem.
