FT: EU zvažuje, že zavede cla za 93 miliard eur v odvetě na hrozby Trumpa

Trump chce Dánskem spravovaný arktický ostrov získat. Dánsku a sedmi dalším členským státům NATO stavějícím se na odpor v sobotu pohrozil, že od 1. února uvalí na jejich zboží dovážené do USA dodatečné desetiprocentní clo, které se od 1. června zvýší na 25 procent. Platit má podle něj do uzavření dohody o „kompletním a naprostém zakoupení Grónska“.

Odvetná opatření se podle zdrojů FT připravují s cílem poskytnout evropským lídrům páku na klíčových schůzkách s americkým prezidentem na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, které se koná příští týden. Celní seznam byl připraven loni, ale byl pozastaven do 6. února, aby se zabránilo plnohodnotné obchodní válce. Jeho reaktivaci dnes podle zdrojů FU projednávalo 27 velvyslanců států EU v Bruselu. Probírali také takzvaný nástroj proti ekonomického nátlaku (ACI), který může omezit přístup amerických společností na vnitřní trh a Evropská unie ho dosud nikdy nepoužila. Tuto možnost o víkendu zmínil francouzský prezident Emmanuel Macron.

„Pokud to bude pokračovat, máme k dispozici jasné nástroje odvetných opatření… (Trump) používá čistě mafiánské metody,“ řekl listu evropský diplomat, který se zúčastnil diskuse o opatřeních. „Zároveň chceme veřejně vyzvat k zachování klidu a dát mu příležitost ustoupit,“ pokračoval. „Poselství je… cukr a bič,“ dodal.

Paříž a Berlín společnou reakci koordinují. Jejich ministři financí se mají v pondělí setkat v Berlíně a poté odcestovat do Bruselu na setkání se svými evropskými protějšky, uvedl francouzský vládní úředník. „Tato otázka bude muset být projednána také se všemi partnery G7 pod francouzským předsednictvím,“ dodal.

Macinka doufá v to, že spor kolem Grónska je možné vyřešit dialogem

Šéf české diplomacie Petr Macinka (Motoristé) doufá v to, že je možné spor o Grónsko mezi USA a Dánskem vyřešit dialogem. Česko chce přispět k nalezení řešení. Řekl to v debatě Otázky Václava Moravce v České televizi. Podle prezidenta Petra Pavla je potřeba využít všech možností, které nabízejí spojenecké vazby, a jednat i v rámci NATO. Řekl to dnes před odletem do Vatikánu. 

Podle Macinky je situace kolem Grónska dynamická. „Věřím tomu, že existuje prostor to vyřešit dialogem,“ řekl. Doplnil, že se sešel s velvyslanci USA a Dánska, aby zjistil jejich postoj. Na konci ledna se na radě ministrů setká také se svým dánským protějškem a šéfem NATO. „Chci slyšet, jaká je jejich pozice, abychom se nad tím mohli zamyslet a také třeba přijít na to, jak přispět k uklidnění situace,“ uvedl Macinka.

Podle prezidenta budí spory o Grónsko oprávněně mnoho emocí. Pavel se domnívá, že je potřeba využít všechny možnosti, která nabízejí spojenecké vazby. Poznamenal, že NATO jako celek o věci zatím nejednalo. Hlava státu předpokládá, že bezpečnost arktického prostoru je v zájmu NATO a pokud by Spojené státy vznesly požadavek na posílení bezpečnosti a obrany, spojenci budou připraveni reagovat. Pavel věří, že se problém podaří vyřešit standardní cestou.

Podle bývalého ministra zahraničí Jana Lipavského (za ODS) Evropa také drží karty v ruce, musí ale být jednotná. „Potřebujeme, aby EU a evropské země zůstaly jednotné a soudržné a já bych si přál, aby toho Česko bylo jasnou součástí,“ řekl Lipavský v debatě na ČT.

Na stranu evropských spojenců se ve svém dnešním vyjádření postavil také bývalý premiér Petr Fiala (ODS). „Jako člověk, který má celý život rád USA, vždy fandil republikánům a byl a je stoupencem euroatlantické spolupráce, dnes s jistým smutkem říkám: Evropa se teď musí jasně postavit Trumpovi ve věci Grónska. Jeho postup je zcela nepřijatelný. Jedině když ukážeme odhodlání a sílu, budeme mít respekt a něčeho dosáhneme. A to i při vyjednávání s Trumpem,“ napsal na síti X.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}