Mezinárodní politický vývoj přiměl evropské představitele k přehodnocení jejich postoje k zabavení více než 200 miliard eur zmražených v ruských cenných papírech v zahraničí. Francie a Německo se přitom dlouhodobě stavěly proti úplnému zabavení kvůli obavám z porušení mezinárodního práva. Nyní však diskutují, jak lze ruská aktiva využít ve prospěch Ukrajiny.
O kompletní zabavení ruských aktiv dlouhodobě usilují pobaltské státy, Polsko a Ukrajina, v cestě jim doposud stáli francouzští, belgičtí a němečtí představitelé. Ti se obávali, že dojde k porušení mezinárodního práva. Proti byla také Evropská centrální banka, jež se zase obávala postavení eura coby bezpečné devizové rezervy. Nyní ale evropští lídři přehodnocují své postoje a usilovně hledají způsob, jak poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky. Zmražené ruské peníze jsou podle některých z nich vhodným vyjednávacím prostředkem.
Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že „okamžité zabavení aktiv by nerespektovalo mezinárodní právo, ale je to vhodný prostředek pro vyjednávání o konci války“. Stejně tak německý kancléř Friedrich Merz naznačil, že by zvážil podporu návrhu o kompletním zabavení části aktiv. Britský premiér Keir Starmer šel ještě dál a už v pondělí prohlásil, že zvažuje, jak by mohla být aktiva dále přímo využita pro financování vojenského materiálu pro Ukrajinu.
„Je zřejmé, že výnosy z aktiv budou určitě využity. Zabýváme se tím, jaké máme teď možnosti použití,“ řekl Starmer britským poslancům poté, co o víkendu podepsal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským dohodu o půjčce Ukrajině ve výši 2,26 miliardy liber. Ty by měly být spláceny právě výnosy ze sankcionovaných ruských cenných papírů.
Vyjednávání o zabavení ruských aktiv probíhají uprostřed horečného úsilí evropských diplomatů o vypracování mírového plánu pro Ukrajinu, které vyvolalo úterní rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit dodávky zbraní na Ukrajinu. Spojenci ze skupiny G7 zmrazili aktiva ruské centrální banky v roce 2022 po vojenské invazi na Ukrajinu. Šlo o částku přibližně 300 miliard eur, z nichž většina – přibližně 190 miliard eur – leží v belgickém centrálním depozitáři cenných papírů Euroclear Bank (ICSD). Menší část aktiv drží Francie, Spojené království, Japonsko, Švýcarsko a USA.
V současné době se výnosy z těchto aktiv používají na splácení půjček v hodnotě 50 miliard dolarů poskytnutých Ukrajině zeměmi G7. Nicméně samotné cenné papíry jsou zatím nedotčené.
