Slovenský premiér Robert Fico (Smer) sice ustoupil, ale určitě neustoupil jen tak, něco si nechal slíbit. Dlouhodobě tím narušuje rozhodování v EU, řekl v Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Řezníčkovou europoslanec Jan Farský (STAN) v souvislosti se schválením dalšího balíčku sankcí proti Rusku poté, co ho přestalo blokovat právě Slovensko. Podle Farského budou mít státy EU tendenci to Ficovi vrátit, protože svým postojem ohrožoval a omezoval jejich jednotu.
Evropská unie v pátek přijala osmnáctý balíček sankcí proti Rusku poté, co jeho schválení umožnila čtvrteční změna postoje slovenského premiéra. Na otázku moderátorky, zda není znakem zdravé demokracie, že EU podobně jedná o „třeskutých tématech,“ Farský zmínil, že sám byl starostou a pokud by jeden z jednadvaceti zastupitelů měl právo veta, kterým může rozhodnutí těch dalších zablokovat, nedovede si představit, že by to město mohli řídit.
Podle Farského sice Fico ustoupil, svým chováním ale narušuje vztahy a důvěru v EU. „Určitě neustoupil jen tak, něco si nechal slíbit,“ myslí si europoslanec. „Nevyhrál, ztrácíme všichni,“ podotkl také s tím, že většina měla rozhodnuto jinak a bude se snažit to hlavě slovenské vlády nějakým způsobem „vrátit“.
„Je pro mě skoro zázrakem, že to Evropská unie zatím přežívá a že se vždy nakonec dokáže nějak dohodnout, ale bere to energii a čas,“ dodal Farský. Zmínil, že od slovenského premiéra zatím ani nezaznělo, co měl za argumenty. „Žádný jasný argument, který by řekl: ‚Tak mně bylo vyhověno, a proto jsem ustoupil a proto už tento osmnáctý balíček pustím‘, to nezaznělo,“ podotkl.
Podle něj si nelze představit, že současné jednání bylo jen o sankčním balíčku. „Ale samozřejmě bude mít Fico jiné požadavky na Evropskou unii, bude to vyměňovat a to neposiluje fungování. Já chápu, že státy danou možnost mají, jen si myslím, že to nepřináší pozitivum EU nebo celku, protože o našem osudu rozhoduje Robert Fico,“ řekl.
V souvislosti s právem veta v Evropské unii Farský zmínil, že EU je odsouzena k tomu se vždy dohodnout, protože jakékoliv omezení veta je možné zavetovat. „Vždy bude někdo, kdo nebude chtít, aby se omezovalo, takže my se musíme dohodnout, přestože za to budeme platit velkou cenu,“ podotkl s tím, že jsou samozřejmě další možnosti rozhodování, ale jsou minimálně využívané.
Dodal, že smlouvy o fungování EU vznikaly v době, kdy v Unii bylo pouze pár států a kdy byla snaha a potřeba se na všem dohodnout. Nedokáže si také představit, že do EU budou přijaty další státy, například z Balkánu a zůstane právo veta. „Pak by to oslabení Evropy bylo daleko větší, protože není akceschopná a není předvídatelná, protože většina nerozhoduje a demokracie je o rozhodování většiny,“ míní.
