Praha – Zpomalení inflace na 2,3 procenta znamená konec zdražování a konec nejistoty ohledně budoucnosti. Novinářům to v komentáři k dnes zveřejněné informaci o lednovém růstu spotřebitelských cen řekl premiér Petr Fiala (ODS). Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v lednu zpomalil na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procent, uvedl ČSÚ. Inflace je tak nejnižší od března 2021. Guvernér ČNB Aleš Michl v reakci na síti X uvedl, že očekává, že úrokové sazby budou na vyšší úrovni, než bylo zvykem posledních více než deset let.
„Je to dobrá zpráva, znamená konec dvouletého zdražování,“ řekl Fiala. Podle něj se naplňuje jeho vyjádření z vánočního projevu, kdy sliboval letos zlepšení ekonomické situace. Nižší inflace podle něj bude znamenat růst reálných mezd, které minulé dva roky klesaly. Projeví se i ve zlevnění úvěrů, což by mohlo pomoci firmám i celé ekonomice.
Fiala také uvedl, že za poklesem inflace stojí řada faktorů, mezi nimi i kroky vlády. Zmínil snižování veřejných výdajů, snahu řešit v Evropské unii vysoké ceny energií a tlak na výrobce i prodejce, aby tlačili ceny dolů a v Česku nebylo dráž než v jiných zemích EU.
Meziroční inflace v lednu zpomalila na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procenta. Dosáhla tak nejnižší hodnoty od března 2021. Pokles byl výraznější, než čekali analytici i Česká národní banka (ČNB), jejich odhady se pohybovaly kolem tří procent.
Letošní rok by měl podle odborníků přinést odeznění vysoké inflace z minulých let. Podle únorové prognózy ČNB dosáhne průměrná inflace 2,6 procenta, ministerstvo financí v lednu odhadovalo 3,1 procenta. Loni byla průměrná inflace 10,7 procenta, což byla třetí nejvyšší hodnota od vzniku Česka, předloni 15,1 procenta, což byla historicky druhá nejvyšší hodnota. V roce 2021 byla průměrná roční inflace 3,8 procenta, pod třemi procenty byla naposledy v roce 2019.
ČSÚ: Meziroční růst cen v lednu zpomalil na 2,3 pct, je nejnižší od března 2021
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v lednu výrazně zpomalil na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procenta. Inflace je tak nejnižší od března 2021. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace je sice stále nad dvouprocentním cílem České národní banky, ale značně se mu přiblížila. Přesně na dvou procentech byla inflace naposledy na konci roku 2018 a ve stejný rok na jaře byla i pod hranicí dvou procent. Loni v lednu spotřebitelské ceny v Česku meziročně stouply o 17,5 procenta. Meziměsíčně ceny letos v lednu vzrostly o 1,5 procenta.
Zpomalení meziroční inflace podle statistiků ovlivnily především ceny týkající se bydlení. Především ceny elektřiny zmírnily v lednu růst na 13,3 procenta, když předtím loni v prosinci rostly o 142,4 procenta. Za poklesem inflace stála také podle vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavly Šedivé vyšší srovnávací základna v loňském roce.
V oddíle bydlení se zmírnil oproti prosinci i růst cen vodného z 16,3 procenta na 10,9 procenta a stočného z 26,9 procenta na 10,5 procenta. Ceny zemního plynu meziročně klesly o 6,5 procenta a tuhá paliva zlevnila o 2,9 procenta. Ceny nájemného z bytu stouply o sedm procent a ceny výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 5,3 procenta.
U cen potravin a nealkoholických nápojů pokračovalo zlevňování. Například ceny mouky v lednu prohloubily meziroční pokles z prosincových 19,7 procenta na 23,6 procenta, ceny masa ze tří procent na 6,6 procenta a ceny jogurtů z 1,4 procenta na 7,6 procenta. Také sýry a tvarohy v lednu zlevnily výrazněji než v prosinci, a to o 9,7 procenta, a cena cukru klesla o 21,9 procenta. Ceny ovoce zmírnily meziroční růst na 1,1 procenta z prosincového zdražení o 5,8 procenta a u zeleniny zpomalil růst cen z 18,7 na 13,3 procenta.
Ceny lihovin v lednu stouply meziročně o 3,4 procenta, ceny vína o pět procent a ceny piva o čtyři procenta. Tabákové výrobky zdražily o 6,9 procenta. Ceny stravovacích služeb stouply o 8,5 procenta a ceny ubytovacích služeb o 11,5 procenta.
Michl: Sazby budou výše, než bylo zvykem posledních více než deset let
Guvernér České národní banky Aleš Michl očekává, že úrokové sazby budou na vyšší úrovni, než bylo zvykem posledních více než deset let. Michl to uvedl na síti X v reakci na výsledky lednové inflace.
Meziroční inflace klesla těsně k cíli ČNB, připomněla viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Měnová politika tedy byla podle ní v roce 2022 i 2023 dostatečně přísná. „Není ale vyhráno. Sazby zůstanou zvýšené, dokud nebude jasné, že inflace zůstane na dvou procentech. Roli bude hrát i vývoj měnového kurzu,“ dodala.
„Zůstaneme jestřáby, kteří udělají vše pro cenovou stabilitu. Jádrová inflace je stále vysoká. Oslabování koruny a deficit veřejných financí jsou proinflační rizika,“ doplnil Michl. To jsou podle něj argumenty, proč úrokové sazby snižovat opatrně a proč proces snižování sazeb můžeme kdykoliv zastavit.
Michl upozornil na to, že nová bankovní rada pod jeho vedením začala svou práci v červenci 2022, kdy byla meziroční inflace 17,5 procenta. „Změnili jsme strategii měnové politiky. A podařilo se inflaci podstatně snížit. Obnovili jsme cenovou stabilitu, což je náš zákonný mandát,“ doplnil.
