Komerční prezentace Aktual.: 25.08.2025 12:03
Praha -I kdyby se teď podařilo dosáhnout nějaké podoby příměří, Rusko bude do několika let připraveno na další expanzi. Ukrajina tak potřebuje bezpečnostní záruky. Na poradě českých velvyslankyň a velvyslanců v zahraničí to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS). Právě postoj ČR ke konfliktu na Ukrajině označil spolu s energetickou bezpečností či investicemi za oblasti, ve kterých je Česko úspěšné. Zdůraznil také nutnost přetrvání silného spojenectví Evropy se Spojenými státy. Do české muniční iniciativy pro Ukrajinu je vedle Česka nyní zapojeno dalších 15 zemí. Při dnešním zahájení porady českých velvyslanců a velvyslankyň v zahraničí to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Zastavení iniciativy by podle něj bylo dárkem pro ruského prezidenta Vladimira Putina.
Je potřeba si uvědomit, že Evropa zůstává v ohrožení a jednat podle toho, uvedl premiér. „Ruské ambice nekončí na hranicích Doněcké a Luhanské oblasti na východní Ukrajině. A i kdyby se teď podařilo dosáhnout nějaké podoby příměří, což si nepochybně všichni přejeme, tak Rusko, pokud neuděláme správné kroky, bude do několika let připraveno na další expanzi,“ uvedl. Ukrajina proto potřebuje bezpečnostní záruky, přičemž klíčovou a neopominutelnou hlavní bezpečnostní zárukou je podle něj síla ukrajinské armády.
Na bezprostřední riziko, jaké představuje Rusko, neexistuje podle Fialy jiná odpověď než důsledné odstrašování a posilování odolnosti. „To znamená nejenom investovat do obrany, ale také starat se o rozvoj průmyslových kapacit, uplatňovat chytrý přístup ke kritické infrastruktuře a ke strategickým surovinám,“ doplnil.
V poměru k velikosti země a síle ekonomiky je ČR dlouhodobě v čele vojenské i civilní podpory Ukrajiny, podotkl Fiala. Zmínil integraci ukrajinských uprchlíků, školení ukrajinských profesionálů či českou muniční iniciativu a přípravu na poválečnou rekonstrukci Ukrajiny. „Naší ambicí je, aby se tady dalekosáhle uplatnily české firmy a mohly se v budoucnu podílet na obnově energetiky, dopravy, zdravotnictví, IT a také samozřejmě obranných kapacit,“ řekl. Bezpečnostním zájmem ČR je podle něj Ukrajinu dále podporovat a udělat všechno pro to, aby se žádný ruský voják nikdy nepřiblížil ke slovenským hranicím. „Toto je imperativ, který musí platit i v následujících letech. Toto je imperativ, který by měl platit bez ohledu na naši politickou situaci,“ dodal.
ČR je zodpovědným členem Severoatlantické aliance (NATO) a nese odpovědnost za stabilitu kontinentu, uvedl také Fiala v projevu. „Spolu s našimi partnery se nám daří posunovat Evropu k větší konkurenceschopnosti, k energetické bezpečnosti a k tomu, aby mohla nadále žít v míru,“ řekl. Pro Česko je podle něj zásadní posilování vztahů s Německem a Polskem, praktické dobré vztahy je potřeba udržovat také s Rakouskem a Slovenskem. „Kde je určitě v zájmu ČR citlivě podporovat sdílenou odpovědnost za bezpečnost našeho regionu,“ uvedl.
Má-li Evropa v dnešním světě uspět, musí být podle premiéra schopnější, soběstačnější a technologicky vyspělejší. „Zároveň však nesmí v žádném případě přijít o transatlantickou vazbu, protože bez Spojených států se neobejdeme,“ řekl. Evropa potřebuje USA jako partnera, ne jako soupeře, míní. „Přes všechny komplikace musíme pracovat na tom, aby naše spojenectví v té silné podobě přetrvalo. Přetrhat vazby by bylo absolutně iracionální. Mnohem větší smysl dává vzít současné problémy jako příležitost,“ dodal.
Lipavský zopakoval, že loni Ukrajina díky iniciativě dostala 1,5 milionu kusů velkorážové munice a letos už přes milion. Cílem je v tomto roce dodat 1,8 milionu nábojů. „Zásluhou naší muniční iniciativy se podařilo pětkrát snížit (ruskou) dělostřeleckou převahu na bojišti a přispět k udržení ukrajinských frontových linií,“ uvedl ministr. Považuje to za strategický majstrštyk. „Případné zastavení iniciativy by bylo skutečným dárkem pro Putina. Ti, kdo o tom mluví, hazardují s bezpečností Evropy,“ dodal.
Rusko označil za největší a bezprostřední hrozbu. „Chce nahradit stávající pravidla právem silnějšího. Chce přebudovat bezpečnostní architekturu Evropy a narýsovat nové sféry vlivu,“ uvedl. Ukrajina podle něj bojuje nejen za sebe, ale i za evropskou bezpečnost, a představuje hráz proti ruskému imperialismu a přelévání hrozeb dále na západ.
Lipavský připomněl, že Kyjev už v březnu souhlasil s bezpodmínečným příměřím. „Vladimir Putin mezitím pokračuje ve své agresi. Jisté naděje na zastavení války nyní představují mírové snahy amerického prezidenta (Donalda) Trumpa,“ poznamenal. V rámci takzvané koalice ochotných, sdružující více než třicítku států podporujících Ukrajinu, se nyní pracuje na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu.
„Klíčové však bude především zapojení Spojených států. Otázku území pak spolu musí řešit pouze Ukrajina a Rusko. Putin by před usednutím k jednacímu stolu však měl především přestat s útoky na Ukrajinu. Úkolem Evropy je vedle poskytování bezpečnostních závazků paralelně pracovat na dalších sankcích pro případ, že se Kreml odmítne dohodnout,“ řekl Lipavský.
Vyjádřil podporu členství Ukrajiny v Evropské unii a začlenění země do euro-atlantických struktur, jakmile budou splněna kritéria a situace to umožní. „Plánem na zničení Ukrajiny ruské ambice v Evropě začínají, ale nekončí. Bez ohledu na to, kdy a za jakých okolností bude dosaženo míru na Ukrajině, putinismus zůstane hlavní hrozbou pro evropskou bezpečnost,“ dodal ministr.
Lipavský dále řekl, že nelze ani přehlížet roli Číny, kterou sehrává ve válce na Ukrajině. „Díky rozsáhlé podpoře ruského obranného průmyslu, napomáhání obcházení sankcí a transferům technologií dvojího užití se stává klíčovým faktorem umožňujícím pokračování agrese vůči Ukrajině,“ míní šéf diplomacie.
Za dlouhodobou hrozbu nejen pro Blízký východ, ale i Evropu pak ministr považuje íránský jaderný program. „Plně podporujeme právo Izraele na sebeobranu proti teroristickým útokům, včetně útoků ze strany Íránu. Zároveň platí že naše podpora však nebyla bezpodmínečná a jsme znepokojeni humanitární situací v Gaze,“ uvedl. Zopakoval, že dosud Česko letos poskytlo Palestincům pomoc za 26 milionů korun, nesmí ale podle něj být zneužívána ve prospěch teroristického hnutí Hamás.
Lipavský: Většinu z plánovaných vedlejších výdajů na obranu už Česko vydává
Většinu z plánovaných peněz na výdaje související s obranou ve výši 1,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), na nichž se v červnu shodly země Severoatlantické aliance (NATO), už Česká republika vynakládá. Letos podle hrubých odhadů jde zhruba o 1,28 procenta HDP, řekl Lipavský.
Členské státy NATO na červnovém summitu v Haagu podpořily závazek dosáhnout do roku 2035 výdajů na obranu ve výši 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta na související nevojenské investice. Česko loni poprvé vydalo dvě procenta HDP, což byl dosavadní závazek. Letos také česká vláda rozhodla o postupném navýšení obranných výdajů na tři procenta HDP do roku 2030.
„Navýšení výdajů nebude skokové, pro nás půjde vždy o 0,2 procenta ročně,“ řekl dnes Lipavský. Většina z 1,5 procenta HDP vyčleněných na výdaje související s obranou se podle něj už dnes reálně vynakládá. „Letos podle hrubých odhadů to může být 1,28 procenta HDP. Skutečné navýšení tedy nebude tak výrazné, jak by se na první pohled mohlo zdát a jak nás někteří populisticky straší,“ dodal.
Zvýšení výdajů podle šéfa diplomacie přinese nové příležitosti pro český průmysl i prostředky pro výzkum a inovace. „Z nevojenských investic bude těžit celá společnost, ať už jde o investice do infrastruktury, jako jsou dálnice, mosty nebo třeba i kybernetické zabezpečení,“ řekl Lipavský. S postupným vyzbrojováním Evropy a spojenců v NATO vyplynou podle něj další příležitosti pro uplatnění českých exportně založených firem.
