Už měsíce je Česko pumpařským lowcostem Evropy. Z nejnovějšího srovnání Evropské komise plyne, že našinec má sedmý nejlevnější benzin a třetí nejlevnější naftu v EU. Blíží se volby a vládní koalice se snaží výhodné tankování představit jako jednu ze svých zásluh. Realita je jiná. Jediné, čím může stát ovlivnit cenu u pump, je změna sazby spotřební daně. Naposled ji snížila vláda Andreje Babiše.
Odstřižení od ropovodu Družba a ruské ropy proběhlo v Česku díky odvaze a odpovědnosti vlády bez dopadu na ceny pohonných hmot. A kabinet prý přispěl dalšími kroky k tomu, že máme nyní jednu z nejnižších cen za tankování v Evropě.
Například oproti Slovensku, které se od ruské ropy ještě neodpojilo, levnější v přepočtu o 2,5 koruny za litr. Premiér Petr Fiala (ODS) a nejnověji také ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) to rádi prezentují na veřejnosti.
„Udělali jsme hodně pro to, aby se ceny pohonných hmot držely nízko,“ pochválil se Fiala v březnu na síti X. „Strašili benzinem za 60 korun, pokud se odstřihneme od Ruska. Realita? Dnes natankujete i za necelých 32 korun. A Slováci, kteří na ruských surovinách zůstali závislí, si pěkně připlatí,“ napsal na síti X v minulých dnech ministr Vlček.
Strašili benzínem za 60 korun, pokud se odstřihneme od Ruska. ❌ Realita? Dnes natankujete i za necelých 32 korun. A Slováci, kteří na ruských surovinách zůstali závislí, si pěkně připlatí. pic.twitter.com/yQDiFhOmZn
— Lukáš Vlček 🇨🇿 (@MinistrVlcek) July 30, 2025
Jenže ono je to jinak. „Na současných nízkých cenách na pumpách nemá současná vláda žádný podíl,“ reaguje ekonom společnosti Finlord Boris Tomčiak, který se dlouhodobě zabývá cenami komodit. Důvod je prostý. Stát má na ceny pouze jednu jedinou páku – mohl by snížit sazbu spotřební daně. Ale to se za vládnutí premiéra Petra Fialy nestalo.
Respektive stalo, ale jen dočasně, když v červnu 2022 stát sazby pod tlakem extrémní drahoty snížil o 1,5 koruny, ale u benzinu po pár měsících (u nafty po roce) sazbu zvýšil zas na původní částku 12,84 koruny a 9,95 koruny z litru.
Odstřižení od dodávek ruské ropy a politická podpora projektu státního provozovatele ropovodů firmy MERO na posílení dovozu ze Západu ropovodem IKL jsou chvályhodné – jelikož obchodování s režimem válečného zločince je nemorální -, na cenu u pump to však nemá žádný vliv.
Velkoobchodní a maloobchodní ceny benzinu a nafty se totiž stanovují v celé Evropě podle ceny na burze v Rotterdamu a nezáleží, zda je rafinerie v té či oné zemi vyrobila z neruské nebo levnější ruské ropy.
Vliv nižších nákladů na surovinu, respektive vyšší marže, jdou do „kapsy“ rafinerii. Řidiči nakupují – po připočtení rozdílných daní a různých poplatků v dané zemi – u pump za cenu podle Rotterdamu. Ta se sice mění denně, ale v závislosti na více faktorech: vývoji ceny neruské ropy Brent, na stavu zásob vyrobených paliv nebo vlivem různých událostí ve světě. Zkrátka – klasická burza.
Stejně tak neměla a nemají na ceny v Česku vliv ani další opatření, která premiér Fiala uvádí v médiích jako příklad vládní podpory snižování cen benzinu a nafty. Zrušení silniční daně snížilo náklady na provoz dopravcům a firmám, ale nikoliv běžným řidičům.
Zrušení povinného přimíchávání biosložky do benzinu a nafty ceny na čerpačkách nesnížilo, protože petrolejáři drahý líh a řepkový olej přidávají dobrovolně dál a v co nejvyšším množství, které jim normy umožňují, protože jinak by nesplnili povinné emisní úspory a platili stamilionové pokuty.
Na zlevnění u pump neměly žádný vliv ani v roce 2022 dočasně zavedené kontroly marží pumpařů a distributorů, jelikož se neprokázalo, že by si petrolejáři tehdejšími vysokými cenami neúměrně mastili kapsy a nedošlo tak na hrozbu zastropování marží z moci úřední.
Sazba spotřební daně z benzinu a nafty je tak jediný nástroj, jakým může stát ceny ovlivnit. Současná, na poměry EU značně nízká sazba – zejména u nafty – je tak dílem předchozí vlády Andreje Babiše (ANO), dnes lídra nejsilnější opoziční strany.
Zákonodárci tehdy od roku 2021 snížili daň o jednu korunu z dřívějších 10,95 koruny jako ústupek lobby dopravců, kteří v té době čelili levné konkurenci z Polska. V případě benzinu je dnešní sazba stejná už od roku 2010.
Za všechno můžou daně. Ale i konkurence
A jak je to s tím výhodným cenovým rozdílem oproti sousednímu Slovensku? Ani v tom nehraje žádnou roli fakt, že slovenská rafinerie Slovnaft (součást koncernu MOL) bere nadále většinu ropy z Ruska.
„Klíčovou složku finální maloobchodní ceny tvoří daně a poplatky, které se v jednotlivých zemích liší. Právě rozdílná daňová zátěž je hlavním důvodem rozdílu mezi cenami na pumpách na Slovensku a v Česku. Na Slovensku je navíc ještě v ceně paliva započítaný i poplatek za skladování a udržování nouzových zásob státu,“ vysvětluje mluvčí Slovnaftu Lucia Čorbová.
Rozdíl cen mezi oběma státy se zvýšil zejména po letošním nárůstu sazby DPH na Slovensku z 20 na 23 procent. Českým pumpám nahrává kromě nižších sazeb daně i to, že u nás stát zatím nevybírá od prodejců paliv žádnou ekologickou daň, paliva v poslední době zlevňuje i kurz koruny k dolaru.
Podle šéfa Unie nezávislých petrolejářů Ivana Indráčka hraje určitou roli v rozdílnosti cen i obrovská hustota čerpaček a tedy silná konkurence, která je u nás mnohem větší než na Slovensku. Tam mají na celkovém počtu 1045 čerpacích stanic pumpy lídra Slovnaftu podíl přes 20 procent, u nás nejpočetnější pumpařské síti Orlen patří „jen“ zhruba 10 procent ze čtyř tisíc pump.
„Kromě snížení sazby spotřební daně opravdu nemá česká vláda žádnou možnost, jak ceny ovlivnit nebo přispět k jejich snížení. A vzhledem k tomu, že naše daňové sazby už tak patří k těm nižším v Evropě, tak se logicky k dalšímu snižování nechystá,“ říká Indráček.
