Aktual.: 21.08.2024 22:03
Praha – Na rok 1968 a na jeho tragické události by se lidé neměli dívat jen jako na období zmařených nadějí a snů, ale také jako na období neuvěřitelné osobní statečnosti lidí, kteří se do poslední chvíle snažili bránit svobodu a pravdu. Premiér Petr Fiala (ODS) to řekl dnes před zahájením promítání filmu Vlny na zahradě Strakovy akademie.
Projekce, které se zúčastnil i prezident Petr Pavel završila dnešní připomínkové akce k 56. výročí začátku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou. Drama Vlny režiséra Jiřího Mádla je založené na skutečném příběhu skupiny korespondentů mezinárodní redakce Československého rozhlasu a jejich odhodlání přinášet ve zlomovém okamžiku historie nezávislé zprávy.
Invaze začala v noci na 21. srpna 1968 a hned první den okupace zemřely při střetech s vojáky nebo při dopravních nehodách zaviněných okupanty desítky obyvatel Československa.
Pavel i Fiala dnes dopoledne promluvili na tradičním pietním aktu u budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze. Pavel na místě řekl, že historie má bohužel tendenci se opakovat v různých obměnách a lidstvo má bolestivou schopnost historické zkušenosti ignorovat. Lidé by si podle něj měli události ze srpna 1968 připomínat mimo jiné jako uctění památky obětí a vyjádření respektu všem, kteří v té době měli jasně nastavený morální kompas a neuhnuli před zlem, přestože věděli, že jim to přinese mimořádné těžkosti a možná i ohrožení na životě.
Promítání filmu se zúčastnili také někteří ministři, předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a další koaliční i opoziční politici. Mezi hosty byl také například pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) nebo náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka.
Vojska pěti států Varšavské smlouvy obsadila v roce 1968 Československo, aby násilím potlačila pokus liberálního křídla komunistické strany o reformu systému. V roce 1968 bylo v celém Československu první den okupace zabito či smrtelně zraněno 58 lidí a do konce roku 1968 stoupl počet obětí na 108. Další oběti si vyžádalo tvrdé potlačení protiokupačních demonstrací režimem v roce 1969. Následovala éra takzvané normalizace, která přinesla politické čistky, posílení cenzury či omezení svobod.
