Mezi favority ve volbě nového papeže jsou podle agentury AP kardinálové z Itálie, Rakouska, Kanady či Filipín. Volba nástupce papeže Františka, který zemřel v pondělí ve Vatikánu, začne nejpozději za dvacet dní v Sixtinské kapli.

Každý pokřtěný katolík se může stát papežem, od 14. století se ale hlavou církve stali pouze kardinálové. Těch je v současnosti 252, jen 135 z nich má méně než osmdesát let, a tudíž mohou volit papeže. Hlavou katolické církve se však mohou stát i kardinálové starší osmdesáti let, kteří se obvykle účastní jednání před samotnou volbou. Při konkláve jsou totiž kardinálové-volitelé v přísné izolaci.

Mezi favority zmiňuje AP i italský tisk dva kardinály z Itálie. Jedná se o státního sekretáře Pietra Parolina, který byl faktickou dvojkou ve Vatikánu, a šéfa italské biskupské konference Mattea Zuppiho. Oba hodnostáři měli k zesnulému papežovi velmi blízko, Zuppi byl jeho vyslancem pro mír mezi Ukrajinou a Ruskem.

Představitelem konzervativního křídla je další favorit volby, rakouský kardinál Christoph Schönborn, který však v lednu oslavil své osmdesáté narozeniny, a nebude se tak moci zúčastnit konkláve. Agentura AP se domnívá, že šance na zvolení mají i kanadský kardinál Marc Ouellet a filipínský kardinál Luis Tagle.

Zhruba osmdesát procent kardinálů-volitelů jmenoval do této hodnosti papež František. Ten vědomě vybíral nové kardinály i z odlehlých oblastí a „periferií světa“, které chtěl oslovit. Z Evropy nyní pochází 53 volitelů, z Ameriky 37, z Asie a Oceánie 27 a z Afriky osmnáct.

Aby byl zvolen papežem, musí kardinál získat podporu dvou třetin volitelů. Funkce je doživotní, hlava katolické církve smí i rezignovat, jak učinil Františkův předchůdce Benedikt XVI. Svět se dozví, že volba nového papeže byla úspěšná, když se z komína instalovaného na střeše Sixtinské kaple vznese bílý dým.

Podíl.
Exit mobile version