Jeden z projektů rusko-čínské smlouvy Přátelství bez hranic dostává vážné trhliny. Ukázalo se, že objednávka falešných čínských škodovek pro Rusko neobsahovala důležité detaily, kvůli kterým jsou na místním trhu neprodejné.
Když předloni mladoboleslavská Škodovka kvapně opustila ruský trh, zanechala po sobě miliony motoristů, kteří postrádali její skvělý poměr mezi prostorem, cenou a kvalitou. Bývalí dealeři se však v situaci rychle zorientovali a prostřednictvím státní agentury Krasnaja zvezda, která v dobách míru dovážela pro nejvyšší státní představitele opancéřované Mercedesy s upraveným znakem na kapotě, narychlo v Číně objednali 10 tisíc aut „v designu Škoda“.
Jen co se vlaky s čínskými škodovkami objevily v první ruské železniční zastávce, začaly se po sociálních sítích šířit fotografie, co že to je za krásné elektrické sporťáky. Patrně jediný, kdo z nich nebyl nadšený, byl šéf Krasnoj zvezdy Maxim Turbičev. Ten se totiž až doteď domníval, že z Číny doputuje náhrada za model Rapid, který byl v Rusku zdaleka nejpopulárnější.
„Naši čínští partneři mi sdělili, že rapid je v překladu rychlý, takže máme přesně to, co jsme si objednali,“ zoufá si Turbičev. Problém je podle něj hlavně v tom, že čínská Soda Rapid je bateriový vůz. „V Moskvě si falešnou škodovku nikdo nekoupí. Taky proč, když můžou mít originální bavoráky a mercedesy? A mimo Moskvu zase nemáme žádné nabíječky, prostě hrůza.“
Maxim Turbičev však zachoval chladnou hlavu a obrátil se pro radu do Kremlu. „Pan Putin vymyslel zajímavé řešení, že bychom Sody přestavěli na spalovací, protože motorů 1.2 HTP máme v Kaluze ještě plné sklady. Naši technici se ihned pustili do práce, ukázalo se však, že auto je příliš pomalé. Nakonec nás ještě napadlo odstranit z podvozku trakční baterii, ale ani to moc nepomohlo,“ vzpomíná Turbičev.
Zatímco hrozilo, že neprodejné Sody zreznou na odstavné koleji nádraží Peredělkino, přišla Krasnaja zvezda ještě s dalším řešením. „Samozřejmě že jsme hledali možnosti vozy přeprodat dál. Rychlonabíječky ale mají převážně v nepřátelských zemích NATO.“
Nakonec podle Turbičeva zvítězil v agentuře názor, že z těchto zemí připadá v úvahu pouze Maďarsko a Slovensko. „Maďaři nás rovnou odmítli, ledaže by Sody dokázaly jezdit na ruský plyn. A Slováci se zase bojí, jak by na čínské sodovky prohánějící se po ulicích hlavního města zareagovalo vedení továrny Volkswagenu v Bratislavě,“ vypočítává Turbičev. „Ale dohoda se Slováky vypadá nadějně, jsou to realisté razící politiku více azimutů,“ pochvaluje si.
Ať už hotové vozy z nešťastného projektu Soda Rapid dopadnou jakkoliv, jedno je jisté už teď: „Prezident mě prostřednictvím svého tiskového tajemníka ujistil, že mi nic nehrozí,“ uzavírá Maxim Turbičev.
(Poznámka redakce: Obsah článku se vztahuje k unikátnímu kalendářnímu datu. Jakákoli podobnost se skutečnými osobami či institucemi je čistě náhodná.)
