Expertky: Veřejnoprávní média zajišťují vyvážené zpravodajství pro všechny

Aktual.: 11.11.2025 10:29

Praha – Úkolem veřejnoprávních médií je poskytovat objektivní a vyvážené zpravodajství, na které se občané mohou spolehnout a v němž jsou zastoupeny všechny hlasy. Shodly se na tom expertky, které oslovila ČTK. Veřejnoprávní média musí být nezávislá na politické moci, proto dostávají poplatky od domácností a firem. Státní média jsou naopak řízena vládou nebo jiným orgánem státní moci a financována jsou z rozpočtu. Vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů chce zrušit poplatky za veřejnoprávní média.

Z návrhu programového prohlášení budoucí vlády vyplývá, že hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) by měl kontrolovat Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podřazení pod státní rozpočet by znamenalo změnu veřejnoprávního statusu médií.

Systémy financování médií veřejné služby jsou podle odbornic dva. Buď jde o přímý transfer od občanů k médiím veřejné služby, například formou poplatku nebo samostatné daně, jež není součástí státního rozpočtu, nebo jsou placena přímo ze státního rozpočtu. Oba modely jsou v evropských zemích zhruba stejně rozšířené.

„Veřejnoprávní média se od státních liší především tím, že se na jejich správě i financování podílí přímo veřejnost prostřednictvím poplatků,“ řekla vedoucí Katedry žurnalistiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Alice Němcová Tejkalová. Měsíční televizní poplatek činí 150 korun a rozhlasový 55 korun. Výnos z poplatků je u ČT přes šest miliard korun ročně a u ČRo přesahuje dvě miliardy korun.

Pokud by financování plynulo přímo ze státního rozpočtu, vzniklo by podle Němcové Tejkalové riziko politického tlaku. „V takovém případě by mohla média přijít o prostředky, pokud by se jejich obsah nelíbil vládní linii,“ řekla. Systém takzvaných koncesionářských poplatků je podle ní proto mnohem stabilnější a nezávislejší.

„Zatímco státní média bývají hlasem vlády, média veřejné služby mají být hlasem veřejnosti,“ uvedla mediální analytička Marína Urbániková z Masarykovy univerzity v Brně.

I když rozhodně nelze říct, že zrušení poplatku a financování ze státního rozpočtu by automaticky znamenalo konec nezávislosti médií veřejné služby, v českých podmínkách považuje Urbániková poplatek za mnohem bezpečnější z hlediska možného politického vlivu.

Dodala, že v demokratické společnosti nestačí pouze soukromá média, neboť se přirozeně zaměřují na tvorbu zisku, což je ale zcela legitimní. Média veřejné služby mají oproti tomu zákonnou povinnost vytvářet obsah pro celé spektrum společnosti, podporovat domácí kulturu a tvorbu, poskytovat prostor menšinám, regionům i tématům, která by jinak zůstala stranou.

„Další rozdíl mezi státními a veřejnoprávními médii spočívá ve způsobu jmenování managementu – ten není v rukou vlády. Proces jmenování členů rad, které pak volí generální ředitele, je přesně vymezen zákonem, a tudíž nepodléhá přímému vlivu státu,“ řekla Němcová Tejkalová.

Veřejnoprávní média si podle odbornic mohou obhajovat legitimitu svých nákladů především kvalitou své práce. „Pokud budou vytvářet obsah, který veřejnost považuje za užitečný, důvěryhodný a kvalitní, zvýší se i ochota poplatky platit,“ řekla Němcová Tejkalová. Část společnosti je ale podle ní v současnosti silně antisystémově naladěná, a tu kvalitou práce přesvědčit nelze.

Share.