Komerční prezentace Aktual.: 3.10.2024 18:10
Praha – Dětí s odkladem povinné školní docházky přibývá, protože se stále nepřiblížil přístup mateřské školy a první třídy základní školy. ČTK to řekla ředitelka pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 3 a 10 Pavla Kubíčková. Dětí, které jdou do školy později, je podle Kubíčkové hodně. Což není dobře, uvedla. Odklady podle ní mají vliv i na vztahy ve třídách ve vyšších ročnících. Množství odkladů chce snížit poslanecký návrh novely školského zákona, ke kterému vláda ve středu zaujala kladné stanovisko. Podle Kubíčkové jde návrh správným směrem, škola se musí přizpůsobit dětem, které do ní jdou, uvedla.
„Když dítě nastoupí do první třídy, tak ve velmi krátkém čase se dostane do velmi výkonového a velmi srovnávacího prostředí, kde se nepracuje s tou skupinou jako s heterogenní skupinou. Ale je tam snaha děti srovnat na jednu úroveň,“ řekla Kubíčková. Děti se pak setkají se školním neúspěchem. Obavy rodičů z přechodu mezi první třídou a MŠ jsou podle ní důvodem, proč rodiče častěji žádají o odklad. Není to o tom, jak jsou děti zralé, ale o tom, že nejsou zralé do existujícího systému škol, uvedla.
Podle návrhu novely by měly být odklady možné pouze tehdy, pokud zdravotní stav dítěte dlouhodobě neumožňuje účast ve výuce. Žádost o odklad by bylo podle něj potřeba doložit doporučením lékaře specialisty, například onkologa či klinického psychologa, a školského poradenského zařízení. Pediatři by podle návrhu doporučení k odkladu dávat nemohli. Omezení odkladů by se podle návrhu mělo zavádět postupně během tří let podle data narození dětí. Postupné zavádění Kubíčková ocenila.
Návrh například posouvá i termín zápisu do první třídy z dubna zpět na leden a únor. Má změnit i hodnocení žáků v první a druhé třídě, neměli by dostávat známky, ale slovní hodnocení. Mateřské školy by podle návrhu měly základní škole, do které dítě nastupuje, předat přehled výsledků pedagogického diagnostikování a podpůrných opatření.
Některé aspekty zralosti se podle Kubíčkové projevují jen v nestandardní situaci. Když se například dítěti řekne, že udělalo chybu nebo se mu něco nepovedlo, musí se nevzdávat a pracovat dál a snažit se. „Tohle je oblast, kterou nezměříte, to vidí občas učitelky v mateřské škole. Třeba, když se tomu dítěti něco nepovede, že to zmačká, nebo brečí,“ řekla. Dalším aspektem je emoční reakce dítěte na neúspěch.
Situace se podle Kubíčkové za posledních 20 let změnila. „Je tam určitě větší vliv rodičů, respektive rodiče si myslí, že mají větší vliv a někde ho určitě mají. Od spuštění inkluze je daleko větší tlak pedagogů, aby se jim nedostávaly do prvních tříd nezralé děti, protože toho mají hodně,“ řekla.
V poradně podle Kubíčkové letos doporučili odkladů méně. Jedním z důvodů podle ní může být to, že loni na podzim dělali semináře pro učitele MŠ. Zároveň dělali na podzim screeningy, aby dokázali říct učitelům v MŠ i rodičům, na co se u dětí zaměřit.
Ředitel pedagogické poradny: Odkladů školní docházky v Česku je hodně
Odkladů školní docházky je v Česku mnoho a lze je za určitých podmínek snížit. Musí na to být připravené základní školy a také vysoké školy, které vyučují pedagogy. ČTK to řekl ředitel Pedagogicko-psychologické poradny Pardubice Jiří Knoll. O snížení počtu odkladů usiluje skupina poslanců, vláda k tomu ve středu přijala kladné stanovisko.
Například poradna, kterou vede Knoll, přijme ročně 550 žádostí rodin z Pardubicka a Chrudimska, zhruba 80 z nich odmítne. „Čísla, která prezentuje ministerstvo školství, jsou vysoká. Bohužel. Nějaká změna by měla nastat. Jsou dva póly. Rodiče chtějí za každou cenu dát dítě do základní školy a dítě je nezralé. A druhá daleko větší skupina jsou rodiče, kteří chtějí odklad pro jejich relativně nezralé dítě. Obchází řadu poraden, aby získali odklad. Vidí v tom lepší start do školní docházky,“ řekl Knoll.
Odklad poradny nedávají na počkání, vždy k němu mají důvod, dodal. Nejčastějším důvodem bývají vady řeči či celková nezralost, která narušuje dítěti grafomotoriku psaní a kreslení, nebo to bývají psychické problémy. Podle něj první třídy nejsou připravené na děti, které mají některé z výše zmíněných obtíží. Když se to změní, je možné dětem zahájit školní docházku v šesti letech a ne o rok později.
„Proto je tolik odkladů. Myslím si, že škola může nabídnout podmínky, které umožní pozvolnější nároky na prvňáčka. Díky tomu lépe připraví nezralé dítě na školní systém, než kdyby zůstalo ještě rok v mateřské škole. Pomohou asistenti pedagoga nebo neznámkování,“ řekl Knoll.
Změny podle něj nejdou udělat ze dne na den, musí být motivovaní učitelé, aby bylo možné dát do první třídy dítě, které není stoprocentně zralé. Připravené by na nový systém měly být i vysoké školy, které vyučují pedagogy pro první stupeň, dodal.
Poslanci navrhují zavádět omezování odkladů postupně během tří let podle data narození dětí. Chtějí, aby změny začaly platit od září příštího roku. Odklady měly být možné pouze tehdy, pokud zdravotní stav dítěte dlouhodobě neumožňuje účast ve výuce.
