
Aktual.: 22.06.2025 18:29
Praha – Americký prezident Donald Trump se rozhodl provést v noci na dnešek útok na íránské jaderné provozy možná kvůli momentu překvapení, myslí si analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Matouš Horčička. Podle Zdeňka Petráše z Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany Trump zřejmě využil i toho, že předchozí izraelské údery v Íránu oslabily jeho schopnost na americký krok razantně odpovědět. A podle expertky na Blízký východ z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Evy Taterové americký prezident útok pravděpodobně zvažoval delší dobu, do poslední chvíle ve svých projevech ale mlžil. Důsledky amerického útoku na Írán je však v tuto chvíli těžké odhadovat, bude záležet hlavně na reakci íránského vedení. Vyloučit nelze ani odvetu na americké cíle nebo pád íránského režimu, řekli dnes experti ČTK.
Spojené státy se útokem na íránské jaderné provozy Fordo, Natanz a Isfahán přímo zapojily do aktuálního izraelsko-íránského konfliktu, který Izrael začal minulý pátek 13. června. USA svůj krok odůvodnily stejně jako Izrael tím, že chtějí zabránit Íránu v získání jaderné bomby. „Vedle toho je však nutné vzít do úvahy, že Trump je již roky známý jako velký přítel a podporovatel Státu Izrael, dále tu nepochybně existovala snaha primárně poškodit íránský jaderný program a sekundárně íránský teokratický režim jako takový,“ uvedla Taterová.
Podle Horčičky ale americký útok mnohé překvapil, mimo jiné kvůli tomu, že před víkendem Bílý dům avizoval, že o zapojení USA do izraelsko-íránského konfliktu Trump rozhodne v následujících dvou týdnech. „Ale nevidíme do hlavy Trumpa,“ řekl odborník. Doplnil, že důvodem, proč postupoval tak rychle, mohl být moment překvapení.
Petráš současně připomněl, že Washington je jediným aktérem, který disponuje prostředky zasáhnout proti vysoce chráněným íránským zařízením, včetně podzemního obohacovacího komplexu Fordo. Jeho zničení podle něj znamená pro Teherán zásadní ztrátu politické a strategické důvěryhodnosti. V tuhle chvíli nemá podle Petráše navzdory silné rétorice dostatečný vojenský potenciál efektivně čelit koordinované akci USA a Izraele.
„Potenciální pád teheránského režimu by měl zásadní dopad i na jeho zahraniční síť aktérů – od (palestinského hnutí) Hamásu a (libanonského hnutí) Hizballáhu po (jemenské povstalce) Hútíe, šíitské milice v Iráku a syrský režim. Znamenal by oslabení íránského vlivu napříč celým Blízkým východem a otevřel by prostor pro nové strategické přeuspořádaní regionu,“ dodal.
Podle Taterové se důsledky amerického útoku mohou v realitě projevit od vleklé blízkovýchodní války přes snahu o deeskalaci a ukončení konfliktu skrze diplomatická vyjednávání až po pád současného íránského vládnoucího režimu.
Také Horčička si myslí, že scénářů budoucího vývoje je několik. „Írán se sice nechal slyšet, že se bude bránit, ale myslím, že to budou zvažovat,“ dodal s tím, že v Íránu se podle něj nyní intenzivně debatuje.