Stranou pozornosti coby součást balíku změn trestního zákona a trestního řádu prošla prvním čtením v Poslanecké sněmovně nová pravomoc soudců. Nově by mohli poslat pachatele do vězení, aniž by ho předtím vyslechli či projednali důkazy. Aktuálně.cz zjistilo, že k této úpravě měla před vysláním novely do sněmovny námitky část Legislativní rady vlády. A nelíbí se ani prezidentovi Soudcovské unie.
Bratr jednoho z aktérů korupční kauzy Dozimetr, dnes už bývalý policista Karím Nemrah, dostal loni podmínku za prodej anabolických steroidů. Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 2 Iva Fialová mu ji udělila takzvaným trestním příkazem. V praxi to znamená, že rozhodla pouze na základě studia trestního spisu.
Touto cestou se vyřizuje polovina trestních kauz v Česku. Je to rychlé, efektivní a nezatěžuje to tolik justici. Neprobíhá hlavní líčení, výslech pachatele ani provedení důkazů. Soudce trestním příkazem rozhoduje ve chvíli, kdy má po seznámení se spisem za to, že je případ jasný.
Tento nástroj má svá omezení. Lze jím trestat jen delikty s horní hranicí trestní sazby pět let, jde o méně závažné prohřešky jako krádeže. A především se jím smí udělit pouze podmínka. Druhé omezení ale novela resortu spravedlnosti ministra Pavla Blažka (ODS) mění. Aniž by se to dostalo na veřejnost, novinka si vysloužila kritiku expertů.
Výtky Legislativní rady vlády
„Nesouhlasím s možností uložit trestním příkazem, bez vidění a slyšení obviněného, nepodmíněný trest odnětí svobody. Zásahy v podobě omezení osobní svobody patří mezi silné vstupy do základních práv a svobod,“ uvedl člen Legislativní rady vlády a také soudce Nejvyššího soudu Radek Doležel ve zprávě, kterou má redakce k dispozici.
Zmíněná rada je klíčovém orgánem, jenž připomínkuje návrhy zákonů z pera vlády či ministerstev před tím, než je kabinet Petra Fialy (ODS) pošle do sněmovny. Nepsané pravidlo říká, že bez souhlasu rady vláda nové zákonné předlohy dolní komoře parlamentu ke schválení nepředloží.
„Je otázka, zda je vhodné rozhodovat o omezení osobní svobody tzv. od stolu, aniž by rozhodující orgán vyslechl obviněného,“ zní jednotné vyjádření Legislativní rady vlády ve stanovisku, jež redakce rovněž získala. Je třeba dodat, že navzdory těmto pochybám doporučila vládě novelu jako celek schválit.
Ministerstvo argumentuje
Pravomoc poslat pachatele za mříže trestním příkazem tuzemská justice pamatuje, měla ji do konce roku 2001. Poslanecká sněmovna ji tehdy zákonem zrušila. Učinila tak v souladu s už několik let existujícím doporučením Rady Evropy, což je mezivládní organizace sdružující 46 evropských zemí.
„V praxi však následně vzrostl počet podmíněně uložených trestů, což svědčí myšlence, že některé jsou takto ukládány i osobám, u kterých by jinak soudce zvažoval uložení nepodmíněného trestu,“ vysvětluje Aktuálně.cz mluvčí resortu spravedlnosti Vladimír Řepka, proč se má soudcům tato pravomoc vrátit.
Prezident Soudcové unie Libor Vávra. | Foto: Marek Pokorný
Mluvčí odkazuje na to, co se opakovaně děje u některých pachatelů s podmínkou. V trestné činnosti pokračují, sbírají další podmínky, až se jim v jednu chvíli sečtou. Výsledkem je odchod do vězení na nepřiměřeně dlouhou dobu s ohledem na to, že páchali méně závažnou trestnou činnost.
„Tato změna je navrhována v rámci vícero změn, které mají eliminovat riziko výkonu v součtu dlouhodobého trestu odnětí svobody odsouzeným po přeměně vícero trestů nespojených s odnětím svobody,“ podotýká mluvčí a odkazuje na stejnou kompetenci soudců na Slovensku či ve Švýcarsku.
„Skončí to u Ústavního soudu“
Prezident Soudcovské unie a zkušený trestní soudce Libor Vávra s úpravou nesouhlasí. Je z ní prý v rozpacích. Vzápětí přidává silnější slova. „Neříkám, že to je protiústavní, ale podle mě to skončí u Ústavního soudu,“ sdělil Aktuálně.cz Vávra s tím, že v některých konkrétních případech může hrozit porušení práva na spravedlivý proces.
Expert na trestní právo a advokát Tomáš Gřivna. | Foto: Economia
Sám se považuje za fanouška rychlých vyřizování trestních kauz. Soudci však podle něj k tomuto účelu mají funkčních nástrojů dost již nyní. Patří mezi ně například dohoda o vině a trestu, prohlášení viny či uznání nesporných skutečností. Díky nim se buď úplně vypustí, nebo zásadně urychlí hlavní líčení.
Vedoucí katedry trestního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a advokát Tomáš Gřivna upozorňuje, že odebrání svobody je nejpřísnějším trestem. A proto zaslouží řádné projednání v soudní síni. „Uložit nepodmíněný trest od stolu mi přijde neslučitelné s principem individualizace a bezprostředního vnímání obviněného soudem,“ řekl Aktuálně.cz
Opačný efekt, než ministerstvo zamýšlí
Odsouzený sice proti trestnímu příkazu může podat odpor, po němž se trest ruší a následuje hlavní líčení. Jenže Vávra a Gřivna společně varují před tím, že trestním příkazem se postihují méně závažné trestné činy, jejichž pachatelé, často chudí, obvykle nemají advokáty nebo netuší, že se lze bránit odporem.
„Pak to zjistí až ve chvíli, kdy si pro ně přijde policie a předá je do výkonu trestu. Ta rychlost až drakoničnost řízení vždycky dopadne na ty nejslabší,“ míní Vávra. Gřivna přitakává. „Pachatel může být v životní situaci, že ani nevěnuje pozornost tomu, co mu přišlo poštou, nepodá si včas odpor a až ve vězení se bude zajímat, o co šlo.“
Gřivna očekává, že staronová pravomoc soudců může mít opačný efekt, než ministerstvo zamýšlí. Sice se nebudou kumulovat podmínky v jeden velký nepodmíněný trest, ale „pachatelé budou ve vězení častěji, když budou střídat svobodu a nepodmíněný výkon trestu“. Novelu čeká ještě další projednání v parlamentu.
