Aktual.: 6.01.2026 17:57
Praha – Na zamrzlé řeky by lidé neměli vstupovat, dokud si neověří, že tloušťka ledu je alespoň deset centimetrů, uvedli experti, které oslovila ČTK. Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka upozornil na to, že jedno měření nebo subjektivní pocit pevnosti ledu na jednom místě nic nevypovídá o stavu celé zamrzlé plochy.
Hrdinka dodal, že typickým příkladem, kde může být led slabší, jsou přítoky do nádrží, kde se voda pohybuje a led bývá výrazně slabší. Podobně riziková jsou místa s výrony podzemní vody, která má celoročně stabilní teplotu kolem osmi až 12 stupňů Celsia a je teplejší než okolní voda. „V těchto místech může být led i na pohled výrazně tenčí než jinde,“ uvedl. Člověk by proto podle něj měl znát místní podmínky, všímat si přítoků, pramenů nebo výronů vody a těmto místům se při vstupu na led vyhýbat.
„Pokud jdete na led, informujte někoho z blízkých nebo kamarádů o tom, kam jdete. Nevstupujte na led, dokud se nepřesvědčíte, že jeho tloušťka je minimálně deset centimetrů,“ doporučuje mluvčí pražských hasičů Michal Řezáč. Pokud se začne ozývat praskání, člověk se má vrátit na břeh nebo lehnutím rozložit svou váhu na větší plochu. „Když už se propadnete, roztáhněte ze široka ruce na okraj ledu, snažte se co nejrychleji pomocí kopání nohou ve vodě na led nasunout a odplazit se na břeh,“ dodal.
V případě, že je člověk svědkem, jak se někdo propadne pod led v jeho okolí, měl by podle Řezáče zvážit své schopnosti a možnosti, aby se také nestal zachraňovaným. „Zavolejte na tísňovou linku 112 nebo 150. Nepřibližujte se k němu vestoje, je třeba rozložit váhu a vzít si nějakou pomůcku pro prodloužení dosahu jako například větev nebo lano,“ řekl. Zachráněnému je poté třeba zajistit teplo a suché oblečení.
V letošních mrazivých dnech hasiči v Praze zatím nemuseli zachraňovat žádnou osobu, pod kterou by se probořil led. Zachraňovali pouze uvízlé kachny a psa.
Bruslení je podle dálkového bruslaře Jana Stodoly přitažlivé i proto, že je nyní spíš výjimečné a nedá se předem plánovat, zároveň ale může být nebezpečné, pokud lidé vstupují na led bez rozmyslu. Důležité je znát podmínky dané vodní plochy. Samo měření tloušťky ledu podle něj bezpečnost nezaručuje, protože na rozsáhlých vodních plochách se mohou vyskytovat malá, ale trvale riziková místa, kde je led slabý nebo je tam volná voda, i když je jinde led dostatečně silný.
Větší smysl má podle Stodoly mapování a označování nebezpečných úseků, ideálně s využitím místní znalosti hasičů nebo lidí, kteří danou vodní plochu dlouhodobě znají. Za příklad uvedl, že i na Bajkalu, kde má led desítky centimetrů, existují místa, kde se lze propadnout. Označení rizikových míst by podle něj výrazně zvýšilo bezpečnost na rybnících a jezerech.
Hrdinka uvedl, že sami vodohospodáři ledovou pokrývku zpravidla neměří. „Ve většině případů se jedná spíš o nahodilá pozorování, kdy se zaznamenává výskyt ledových jevů,“ uvedl. Jiná situace může být u nádrží, zejména vodárenských nebo jinak sledovaných, kde takové měření možné je. Odborníci kontrolují tloušťku ledu pomocí speciálních vrtů s větším průměrem. Tloušťka se následně změří metrem nebo měrkou s háčkem, který se zachytí za spodní hranu ledu.
„Pokud jde o vliv mrazivého počasí na naši práci jako hydrologů, ten je minimální. Měříme různé fyzikální charakteristiky, například výpar z vodních ploch pomocí výparoměrů. Pokud je plocha zamrzlá, jednoduše konstatujeme, že k výparu nedochází, maximálně může probíhat sublimace ledu,“ řekl Hrdinka.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
