Praha – Íránský politický systém po smrti duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího zůstává relativně stabilní a teprve volba nového vůdce ukáže směr dalšího vývoje. Shodli se na tom vybraní experti, které oslovila ČTK. V zemi vládne několik desítek let teokratický režim. Chameneí zemřel při americko-izraelském útoku, který země uskutečnily v sobotu.

Nejvyšší duchovní vůdce je v íránské teokracii hlavou státu a nejmocnějším představitelem země. Stojí i nad prezidentem, který je hlavou vlády.

Stabilita režimu je podle Josefa Krause z Masarykovy univerzity v Brně sice rozkolísaná, ale ne zásadně. „Systém se na podobný scénář dlouhodobě připravoval a navzdory své velké mocenské centralizaci do rukou nejvyššího duchovního vůdce není personifikovaný. Jinými slovy, ukazuje se, že zabitím Alího Chameneího nedošlo k pádu celého systému, protože jeho funkci a úkoly jsou schopny okamžitě přebrat další části systému, a zachovat si tím vlastní funkčnost a kontinuitu,“ uvedl.

Ředitel Centra blízkovýchodních vztahů Cevro Univerzity Filip Sommer uvedl, že smrt Chameneího je bezpochyby výrazným zásahem pro íránský režim. „Nicméně ten se na podobný scénář v posledních měsících výrazně připravoval,“ dodal.

Kdo bude novým vůdcem a jakou to bude mít celé formu, je v tuto chvíli nejasné. Agentura Reuters informovala s odvoláním na dva zdroje obeznámené se zprávou americké rozvědky CIA, že ho pravděpodobně nahradí radikální představitelé Islámské revoluční gardy.

„V tuto chvíli vypadá jako mnohem pravděpodobnější, že případné strukturální změny povedou směrem k přebrání větší moci ve státě ozbrojenými silami a bezpečnostními složkami,“ míní Kraus. Země se podle něj nachází ve válečném stavu. Systém si potřebuje upevnit vlastní pozici doma, čelit vnějšímu napadení a být schopen odvetných útoků a diplomatického jednání. Všechny zmíněné faktory podle něj nahrávají revolučním gardám.

Také podle Matouše Horčičky z Asociace pro mezinárodní otázky bude v následujících týdnech další vývoj záviset na celé řadě proměnných, klíčovým faktorem bude především volba nového nejvyššího vůdce. „Právě to, kdo a jakým způsobem bude do této funkce zvolen, napoví mnohé o budoucí trajektorii režimu,“ dodal.

Podobně jako Kraus, i Horčička zmínil, že vzhledem k vysokému věku Chameneího bylo zřejmé, že scénáře nástupnictví existovaly a byly připravovány dlouhodobě. Tyto procesy se však odehrávají převážně v zákulisí.

„Smrt nejvyššího vůdce nicméně představuje významnou symbolickou i institucionální ztrátu. I když lze diskutovat o tom, do jaké míry byl Chameneí v posledních letech operativně aktivní a nakolik agendu vykonávali jeho poradci či blízké okolí, jeho autorita byla sjednocujícím prvkem režimu,“ uvedl Horčička. Rozhodující proto podle něj bude míra koheze uvnitř režimu, tedy schopnost jednotlivých mocenských center dospět ke shodě na kandidátovi, který bude pro ně přijatelný.

V kontextu současné bezpečnostní situace, kdy je Írán vystaven americkým útokům, je podle Slavomíra Horáka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy pravděpodobné, že do čela režimu bude vybrána spíše osobnost s tvrdšími, méně kompromisními postoji.

„Smrt nejvyššího vůdce i dalších významných představitelů bezpochyby představuje vážný zásah. Zároveň je však nutné mít na paměti, že režim funguje více než 40 let a za tu dobu hluboce prostoupil politickým, ekonomickým i sociálním životem země,“ připomněl Horák.

Stát nyní dočasně řídí tři představitelé, mezi něž patří prezident Masúd Pezeškján, předseda soudní moci Gholámhosejn Mohsení Edžeí a ajatolláh Alíreza Arafí. Následně by mělo být svoláno Shromáždění znalců, složené z vysokých duchovních, které rozhodne o jmenování nového nejvyššího vůdce.

Historická zkušenost podle Sommera ukazuje, že externí vojenský tlak sice může oslabit mocenské struktury, avšak bez vnitřního kolapsu legitimity a bez aktivní role domácí společnosti zpravidla nevede k udržitelnému politickému přechodu. Klíčovou proměnnou proto podle něj zůstává postoj íránské populace. Očekává, že v následujících týdnech současná válka bude i nadále eskalovat.

Experti: Útok může urychlit íránské jaderné snahy

Pokud Írán zachová současný režim, může izraelsko-americká operace proti jeho jadernému programu paradoxně posílit hlasy volající po zrychlení obohacování uranu a získání jaderných zbraní, shodují se experti, které dnes oslovila ČTK. Podle nich hrozí, že mohou vyvolat dlouhodobé regionální napětí.

„Pokud nedojde ke změně režimu a současně ten stávající režim nebude silou dotlačen ke kompletnímu zastavení programu na obohacování uranu pod mezinárodním dohledem, dá se očekávat, že izraelsko-americká operace posílí v Íránu hlasy volající po akceleraci jaderného programu a získání jaderné zbraně jakožto jediného funkčního odstrašujícího prostředku proti budoucím útokům,“ míní Michal Smetana z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Ředitel Centra blízkovýchodních vztahů Cevro Univerzity Filip Sommer uvedl, že scénář urychlení jaderného programu může nastat. „Nově nastolená mocenská garnitura může být v tomto ohledu značně přitvrdit,“ řekl. Dodal, že nicméně jakákoliv jednání ohledně budoucnosti íránského prostoru nevidí v současnosti jako pravděpodobný scénář.

Slavomír Horák z FSV UK připomněl, že jaderný program je pro Írán dlouhodobou otázkou přežití a doktrínou, kterou režim považuje za klíčovou pro odstrašení případných útoků. „Nevíme však, kolik materiálních kapacit a vědců zůstalo po předchozích útocích a jak bude program pokračovat,“ dodal.

Smetana upozorňuje, že Írán stále disponuje více než 400 kilogramy vysoce obohaceného uranu, který podle zpráv pravděpodobně nebyl zničen při útocích v loňském červnu.

„Jaderná expanze s sebou vždy nese rizika eskalace konfliktů i možnosti jaderných nehod,“ dodává Smetana a upozorňuje i na efekt takzvaného jaderného domina, což označuje potenciální snahy dalších států regionu, například Saudské Arábie nebo Turecka, získat vlastní jaderný arzenál.

Také podle Josefa Krause z Masarykovy univerzity v Brně by v případě, že by Írán skutečně dosáhl vojenských jaderných schopností, hrozilo rozpoutání jaderného závodu v regionu. „Velice pravděpodobně by o bombu začalo usilovat například Turecko či Saúdská Arábie,“ dodal.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.