Rychlost, jakou syrští rebelové obsadili velkou část země a svrhli režim Bašára Asada, nečekal nikdo, shodují se experti. „Všechny mocnosti – Rusko, USA, EU – teď jenom říkají, že to sledují. Ale nikdo to dopředu nepredikoval,“ řekl orientalista Petr Pelikán. „Asi neznám nikoho, kdo nebyl překvapen, že ten postup byl tak rychlý,“ doplnil expert Vlastislav Bříza. Podle odborníků syrské armádě chyběla morálka a hlavními poraženými jsou Rusko a Írán.
„Optikou toho, že předtím občanská válka trvala několik let, a optikou toho, že režim Asadovy rodiny trvá od roku 1971, tak to muselo překvapit úplně všechny,“ sdělil Vlastislav Bříza z katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle něj bylo jedním z klíčových faktorů rychlého postupu povstalců to, že Asadovi příliš nepomohli jeho tradiční spojenci z Ruska a Íránu ani teroristická organizace Hizballáh.
„Hizballáh v tuto chvíli není funkční organizace, která by byla schopna aktivního koordinovaného útoku na příkaz Íránu. Tato složka pozemních jednotek padla. A to je podstatné, protože letecké krytí tvořily ruské jednotky a ty jsou v tuto chvíli mimořádně zaměstnány situací na Ukrajině,“ vysvětlil.
Studio ČT24: Vlastislav Bříza k pádu režimu v Sýrii (zdroj: ČT24)
Podobně situaci vidí i bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. „Všichni jsme brali za dané, že situace v Sýrii je zamrzlá a žádná z těch stran nemá sílu ji nějakým způsobem měnit. Nicméně staly se dvě věci. Jednak útok Ruska na Ukrajinu, který Rusům nevyšel podle jejich plánu a Moskvu brutálně vyčerpal, a potom útok Íránu prostřednictvím Hamásu ze sedmého října loňského roku na Izrael a následně útoky Hizballáhu z území Libanonu na Izrael a izraelská odpověď,“ popsal.
„Tyhle dvě věci způsobily to, že ti dva hlavní spojenci Bašára Asada, kteří mu pomohli ovládnout velkou část území a stabilizovat ji pod jeho kontrolou, v tuhle chvíli neměli žádnou sílu, jak mu pomoci,“ doplnil.
Poraženými Rusko a Írán
Dvěma hlavními poraženými jsou podle Mikuleckého Rusko a Írán. Kreml podle něho přichází o možnost disponovat přístavy ve Středozemním moři. „Současně to Moskvu oslabuje geopoliticky, protože všichni spojenci, kteří s Rusy nějakým způsobem drží, nyní vidí, že Kreml jim není schopný přijít na pomoc, a jen těžko se budou pouštět do nějakých větších agresivních akcí,“ vysvětlil.
Analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul Vladimír Votápek (Piráti) míní, že bude velmi zajímavé sledovat další osud dvou ruských základen na území Sýrie. „Nám to říká něco podstatného i o síle samotného (ruského vládce Vladimira) Putina. O tom, jak velkými vojenskými prostředky disponuje,“ řekl dále s tím, že nevidí možnost, aby Kreml udržel svou bezprostřední přítomnost v Sýrii.
Íránu pak podle Mikuleckého situace v Sýrii zkomplikuje logistické trasy mezi Irákem a Libanonem, kudy Teherán zásoboval Hizballáh pro boj proti židovskému státu. „Opět dochází k nějakému oslabení vlivu Íránu, protože jeho spojenci nyní vidí, že není tak silný, jak se prezentoval,“ dodal.
Studio ČT24: Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký k pádu Asadova režimu (zdroj: ČT24)
Syrské armádě podle expertů chyběla morálka
Kromě toho, že režimním silám nepřišla dostatečná pomoc od Ruska a Íránu, sehrála svou roli v rychlé porážce i příprava ze strany povstalecké skupiny Haját Tahrír aš-Šám (HTS). „HTS dlouhodobě od roku 2020 investovala intenzivně do budování svých schopností a způsobilostí. Jsou schopní dokonce vyrábět i vlastní rakety, mají své vlastní speciální síly a měli i dronové jednotky. A dlouhodobě se připravovali na vhodný okamžik, kdy by mohli udeřit,“ popsal generálporučík ve výslužbě a bývalý velitel Výcvikového centra spojeneckých sil NATO Pavel Macko.
Využití dronů ze strany povstalců potvrdil i Bříza, podle kterého díky nim rebelové dokázali šířit chaos a paniku. Podle Macka byla syrská armáda poměrně velká a disponovala dobrou výzbrojí. Chyběla ale morálka. „Namísto houževnatého odporu došlo k tomu, že (vládní) síly začaly kolabovat, protože už neměly víru, že by se mohly udržet,“ míní.
Studio ČT24: Generálporučík ve výslužbě Pavel Macko o pádu režimu Bašára Asada (zdroj: ČT24)
Podobný názor má i Petr Pelikán z katedry blízkovýchodních studií Západočeské univerzity v Plzni. „Je možné, že všichni už byli natolik vyčerpáni, že raději předali moc a zachránili si holé životy, než aby bojovali za něco, co se náhle ukázalo být ztracenou věcí,“ řekl. Podle Mikuleckého Asadovi došli lidé, kteří by byli ochotni za něj umírat.
„Já osobně jsem přesvědčený o tom, že toto nebylo čisté povstání a boj kdo s koho a že tam bylo nějaké zákulisní ujednání,“ nabídl jiný pohled analytik a vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček, který zmínil možnost určitých zákulisních dohod mezi povstalci a Íránem. „Dost možná, že Asadova armáda ustoupila i proto, že to takto bylo dojednáno,“ dodal.
Studio ČT24: Analytik Břetislav Tureček k pádu režimu Bašára Asada (zdroj: ČT24)
V čele povstalců stojí mezinárodně hledaný terorista
Podle Břízy se Sýrie promění, ale neznamená to, že tamní situace bude výrazně lepší. Připomněl rovněž minulost lídra skupiny HTS, jímž je mezinárodně hledaný terorista Abú Muhammad al-Džulání, na něhož Spojené státy dokonce vypsaly odměnu.
„On na začátku, když dobyl Aleppo, tak nechal svoje bojovníky obcházet jednotlivé domy některých menšin typu křesťanů a sliboval jim, že se vůbec nic nezmění. Že bude tolerantní, že to nebude jako Islámský stát. Ale známe velmi dobře jeho minulost. On s Islámským státem koketoval,“ zdůraznil Bříza.
„Může jít klidně scénářem à la Taliban. Ten na počátku, když se Američané a spojenci stáhli z Afghánistánu, tak také deklaroval, že bude úplně jiný, než byl kdysi, že bude tolerantnější. No a podívejme se na současný Afghánistán dnes,“ řekl dále Bříza. „To znamená, že ta situace může být podobná. Netvrdím, že se tak stane. Al-Džulání se poučil. On věděl dobře, že když bude radikální, bude vraždit a střílet menšiny, které jsou v Sýrii zásadní, tak to může znamenat problém a nemusí docílit toho, co chce, to znamená ovládnout zemi,“ dodal.
O vůdci HTS hovořil i Mikulecký. „V tuhle chvíli se al-Džulání snaží vykreslovat se téměř jako sekulární vůdce, který říká, a zatím se to tak děje tam, kde má nad situací kontrolu, že není pronásledovaná žádná etnická a náboženská skupina. On chce být tím hodným hochem, který už nechce být na seznamu teroristů. Předpokládám, že by byl i moc rád, kdyby Spojené státy stáhly tu vypsanou odměnu na jeho hlavu, a on by se mohl stát partnerem pro celý svět,“ míní bezpečnostní analytik.
Studio ČT24: Orientalista Petr Pelikán o vývoji v Sýrii (zdroj: ČT24)
Budoucnost je podle expertů nejistá
Pelikán upozorňuje na to, že aktuální situace ještě nemusí znamenat pád režimu jako takového. „Já bych ještě úplně nezavrhoval možnost, že by tam nějaké zbytky Asadova režimu mohly přetrvat. Nesmíme zapomínat, že to nebyl jen Asad,“ řekl. Ten je podle něj jen symbol.
„Těch lidí, kteří režim tvořili, jsou tisíce a oni především netvořili jenom státní strukturu. V Sýrii je státní struktura provázána s velikou ekonomickou mocí a té se ti lidé nebudou chtít vzdát. Takže je otázka, jestli s nimi noví vládci dokáží dospět k nějaké dohodě, nebo jestli budou ty své ekonomické zájmy bránit také se zbraní v ruce,“ dodal.
Studio ČT24: Vladimír Votápek k situaci v Sýrii (zdroj: ČT24)
Experti se navíc shodují, že Sýrie je i nadále rozdrobená. „Nezapomínejme, že je rozdělená na několik částí. Tam to není jen jedna tato organizace (HTS). Sever země je pod přímou kontrolou Turecka,“ upozornil Bříza, který rovněž zmínil, že severovýchod Sýrie je pod kontrolou Kurdů.
„Uvidíme, jak se k tomu postaví Kurdové, kteří jsou pod patronátem Spojených států. Uvidíme, co Írán, respektive jeho spojenci, tedy všechny šíitské milice v Iráku a Libanonu. A koneckonců pořád je tam velká ruská přítomnost. Vůbec netušíme, co tam bude,“ doplnil Pelikán. Rovněž připomněl, že na území Sýrie jsou internovány tisíce nebo možná desetitisíce lidí z rodin bývalých bojovníků takzvaného Islámského státu.
„Na Blízkém východě, pokud zmizí společný nepřítel, tak se dost často stává, že bojující strany se obrátí proti sobě. Takový vývoj bych Sýrii nepřál, ale může to být jedna z variant, jak se ta situace vyvine,“ řekl ředitel Centra blízkovýchodních vztahů Vysoké školy CEVRO Filip Sommer. „Bude klíčové, kdo bude ovládat Damašek, kdo bude ovládat Homs, kdo bude ovládat Aleppo. Hybnou silou může být Turecko, které už nedávno volalo po sjednocení této opozice,“ dodal.
„Lidé, kteří se teď dostali k moci, tak sami vlastně nikdy po demokracii a svobodě neprahli. Také prosazují nějakou svoji ideologii,“ řekl Tureček a dodal, že největší strach má z toho, že jednotlivé frakce se pustí do vzájemného boje o moc, až se budou rozdělovat kompetence.
Podle Břízy je vyloučené, že by v Sýrii vznikla demokracie západního typu. „Ono to ani není možné, protože mentalita, menšiny, národnostní složení, ale i náboženské složení je heterogenní a je úplně jiné než v evropských státech,“ vysvětlil.
Studio ČT24: Filip Sommer o pádu režimu Bašára Asada (zdroj: ČT24)