Komerční prezentace Aktual.: 6.05.2025 14:58
Praha – Podíl žáků, kteří mají výjimečné schopnosti v matematickém a logickém myšlení, může být výrazně vyšší, než uvádějí oficiální statistiky. Podle údajů ze základních škol je v Česku v populaci 0,2 procenta nadaných žáků. Data mezinárodních testování TIMSS a PISA ale ukazují, že u matematického a logického nadání se může jednat o deset až 13 procent žáků, informovali dnes v tiskové zprávě odborníci z think tanku IDEA při CERGE-EI. Systém identifikování nadaných žáků v ČR tak podle odborníků nemusí odpovídat skutečnému rozložení schopností mezi dětmi ve školách.
Některé skupiny žáků v Česku podle expertů vzdělávací systém při rozpoznávání nadání přehlíží, nejčastěji se to týká dívek a dětí ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí, tedy třeba chudých a méně vzdělaných rodin. Část nadaných podle nich zároveň čelí překážkám, které jim brání se naplno rozvíjet.
Výjimečné schopnosti v matematickém a logickém myšlení identifikovali odborníci pomocí výsledků mezinárodních testů TIMSS 2019 a PISA 2018. „V Česku bylo na základě tohoto přístupu jako kvantitativně nadaných označeno 10,2 procenta žáků 4. tříd. U patnáctiletých žáků je to 12,7 procenta, z nichž 3,1 procenta vykazuje mimořádně vysoké nadání,“ uvedli experti. Podle oficiálních výkazů škol je v populaci 0,2 procenta nadaných a 0,1 procenta mimořádně nadaných.
V oficiálních statistikách tvoří podle expertů dívky 25 procent nadaných žáků. Podle výzkumných dat představují mezi nadanými žáky čtvrtých tříd 42 procent. U patnáctiletých je podle odborníků rozložení mezi pohlavími téměř rovnoměrné, uvedli.
Ve srovnání s jinými státy je výskyt nadaných dětí v Česku podle expertů výrazně vyšší v bohatších a vzdělanějších rodinách. „Nadaní žáci vyrůstající ve znevýhodněném prostředí mají u nás zřejmě menší šanci své nadání projevit a rozvinout než v jiných zemích,“ uvedli.
Studie odborníků identifikuje alespoň část matematicky a logicky nadaných žáků i z chudších rodin. Testy jejich nadání sice odhalily, ale vyrůstají ve výrazně nepříznivějších podmínkách než ostatní, což může bránit plnému rozvoji jejich talentu.
„Třicet procent kvantitativně nadaných žáků 4. tříd nemá rodiče s vysokoškolským vzděláním, téměř polovina (48 procent) nemá doma dostatečné podmínky pro učení,“ uvedli experti. Mezi mimořádně nadanými patnáctiletými žáky je 29 procent z rodin bez vysokoškolsky vzdělaného rodiče a 16 procent žije ve znevýhodněných podmínkách. Přesto tito žáci dosahují v testech vynikajících výsledků.
Mezi mimořádně nadanými patnáctiletými žáky plánuje 96 procent studium na vysoké škole. Očekávání rodičů však často neodpovídají schopnostem dětí. Až 16 procent nadaných žáků ve čtvrté třídě má rodiče, kteří neočekávají, že jejich dítě někdy získá vysokoškolský titul.
Lepšímu rozpoznávání nadaných žáků by podle odborníků mohlo pomoci zavedení plošného systému identifikace těchto dětí ve školách. Zároveň by se měla zvýšit podpora dívek a dětí ze znevýhodněného prostředí a zlepšit by se měla informovanost učitelů, rodičů i veřejnosti o různých formách nadání.
