Praha – Jak chtějí Spojené státy řídit Venezuelu, je záhada, nic konkrétního k tomu zatím neuvedly, řekl ČTK Radek Buben ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. USA podle něj uznávají za venezuelského prezidenta Edmunda Gonzáleze, ovšem jeho jméno na tiskové konferenci amerického prezidenta Donalda Trumpa vůbec nepadlo. Buben řekl, že Venezuela je pro USA hodnotná nejen zásobami ropy, ale také vzácných zemin a minerálů. Obdobně se vyjádřil i politolog Karel Kouba, který je rovněž členem akademického sboru zmíněného univerzitního střediska. Podle něho Trump nepředstavil žádný realistický plán, což je zcela v rozporu s jeho slovy, že USA budou Venezuelu řídit.

Spojené státy v sobotu ve Venezuele podnikly rozsáhlé letecké útoky, zadržely a z této jihoamerické země odvezly jejího autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Donald Trump později prohlásil, že USA budou řídit Venezuelu, dokud nebude možné bezpečně předat moc.

Jak to chtějí provést, však není podle oslovených odborníků jasné. „To je největší záhada, protože zatím k tomu nic konkrétního neřekly. Od léta 2024 uznávají USA za venezuelského prezidenta vítěze tehdejších vládou zfalšovaných voleb Edmunda Gonzáleze, za kterým stojí reálná hlava radikální venezuelské opozice María Corina Machadová. Ovšem Gonzálezovo jméno vůbec nepadlo a jméno Machadové jenom jednou ve smyslu, že nemá nutný respekt,“ uvedl Buben. Trump už v sobotu vyloučil okamžitou podporu opozičních lídrů Machadoové či Gonzáleze jako nových vůdců země.

Buben doplnil, že zmíněna naopak byla podporovatelka Madurova režimu a viceprezidentka Delcy Rodríguezová. „Nyní dle ústavy prezidentka, s níž měl Marco Rubio (ministr zahraničí USA) jednat,“ uvedl Buben. Trump dnes Rodriguezové pohrozil, že může dopadnout hůře než Maduro, pokud „neudělá, co je správné“.

Podle Kouby americký prezident dosud nepředstavil žádný realistický plán pro další politický vývoj ve Venezuele. „Je to zcela v rozporu s jeho slovy, že USA budou Venezuelu řídit. On ani nikdo z jeho administrativy toto nepodložil žádnou vizí ani následnou strategií. Ukazuje se, že pro toto ani nemají prostředky. Tato nejistota je pro další vývoj velmi nebezpečná,“ napsal ČTK Kouba.

Představa, že se diktátorský režim zhroutí jen proto, že Američané zajali jeho prezidenta, je podle něho naivní. „Tento režim již zvládl jedno předání moci mezi prezidenty – od Huga Cháveze po jeho smrti k Nicolási Madurovi. Má mechanismy pro udržení své kontinuity. Nejedná se o typ režimu, která stojí a padá s jedním diktátorem,“ uvedl Kouba.

Moc ve Venezuele byla podle Kouby v posledních letech rozprostřená mezi frakce vládní Sjednocené socialistické strany Venezuely (PSUV) a armádu. Ty mohou podle politologa udržet autoritářský režim u moci i nadále bez Madura v čele státu. „Pokud byl předpoklad americké administrativy takový, že se venezuelský režim odstraněním Madura samovolně – bez dalších návazných akcí – zhroutí, pak se celé spektakulární zadržení Madura může ukázat jako americká blamáž. Stále však hrozí i scénář další eskalace násilí,“ řekl Kouba. Může podle něho dojít jak ke střetům mezi frakcemi režimu, tak mezi opozicí a vládou. Kouba míní, že pravděpodobnost, že se v krátké době Venezuela navrátí k demokracii, je velmi nízká.

Venezuela je pro USA podle Bubna důležitá nejen kvůli zásobám ropy, ale také vzácných zemin a minerálů. Díky těmto vlastním surovinám měla podle Bubna Čína dosud „v hrsti celý svět“.

„Venezuela se též po roce 1998 stylizovala do role symbolického vůdce emancipačních sil na kontinentu a byla vlajkovou lodí odporu k USA a později i Izraeli a spolupracovala s americkými nepřáteli, Ruskem, Čínou, Íránem, kolumbijskými gerilami či Hizballáhem. Klíčová byla její podpora Kuby, důležitý aspekt pro tradiční americké jestřáby, jako je Marco Rubio,“ uvedl Buben.

Mít úspěch ve střetu s takovým režimem je podle něj pro Trumpa velmi cenné. Zvlášť v době, kdy mu, jak Buben řekl, Čína ukázala limity jeho moci a závislost amerických politiků na vývozu sóji či průmyslu na vzácných zeminách. Ovládnutí Venezuely podle experta také usnadní vracení venezuelských migrantů zpět do jejich vlasti.

Zatímco Spojené státy uvedly, že vpád do Venezuely a zmocnění se Madura byly ve shodě s americkým právem, kritici hovoří o nelegálnosti a o porušení základních principů Charty OSN. Rada bezpečnosti OSN bude o situaci v pondělí jednat. USA jako stálý člen tohoto grémia mají právo veta, takže nelze očekávat žádné závazné rozhodnutí proti Washingtonu.

Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro a jeho žena Cilia Floresová, které v noci na sobotu zajalo a odvezlo ze země americké komando, jsou ve vazební věznici v newyorské čtvrti Brooklyn. Čelí obvinění z podílu na dovozu drog do USA. Ve Venezuele mezitím nejvyšší soud pověřil viceprezidentku Delcy Rodríguezovou, aby dočasně převzala pravomoci hlavy státu.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.