Aktual.: 3.10.2025 07:26
Praha – Hlubší spolupráce premiérů vlád zemí visegrádské čtyřky (V4), tedy Maďarska, Slovenska, Polska a Česka, po volbách do Poslanecké sněmovny v Česku není reálná. Shodli se na tom experti, které oslovila ČTK. Jedním z důvodů jsou nezájem Polska a nedostatek témat, která by tyto státy spojovala. V poslední době právě na tento formát regionální spolupráce někteří čeští i zahraniční politici odkazovali.
„Vždycky to byla spolupráce, která fungovala relativně volně bez větší institucionalizace, dařilo se jí vždy, když státy našly společné zájmy,“ řekl politolog Mats Braun z Ústavu mezinárodních vztahů. Dodal, že situace se nezmění, ať už parlamentní volby v ČR dopadnou jakkoli. Největší překážku totiž představují vztahy mezi Polskem a Maďarskem, které se zhoršily po porážce polské konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) ve volbách v říjnu 2023 a s následným nástupem nové polské vlády pod vedením premiéra Donalda Tuska.
Analytička Pavlína Janebová z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) nevyloučila možné zapojení zemí V4, ale stejně jako Braun i ona míní, že Varšava se na něm podílet nebude. Polsko má totiž i díky své velikosti a strategickému umístění v Evropě větší možnosti najít jiné regionální partnery než zbytek zemí V4, dodal Braun. Zmínil například takzvaný výmarský trojúhelník, což je volné uskupení Polska, Německa a Francie.
V neděli se sešli u příležitosti 130. výročí vybudování mostu, který spojuje maďarský Ostřihom se slovenským Štúrovem, slovenský premiér Robert Fico a jeho maďarský protějšek Viktor Orbán. Fico na jejich setkání podle agentury TASR naznačil, že po českých volbách by mohli být tři představitelé zemí střední Evropy, které mají podobný pohled na svět. Slovenský politik tím narážel na lídra hnutí ANO Andreje Babiše.
Babiš na V4 také mnohokrát odkazoval. Toto uskupení by podle něho mělo hrát větší roli v řešení konfliktu v Pásmu Gazy i na Ukrajině. Podle Janebové i Brauna by ale V4 měla nulový dopad na obě války, už kvůli problematickému vztahu Maďarska a Slovenska s Kyjevem ohledně dodávek ruské ropy.
Ani možná spolupráce Babiše, Fica a Orbána v EU zásadně nenaruší její nynější směřování, shodují se experti. K blokační menšině v Radě EU je totiž zapotřebí čtyř států, připomněl Braun. Lídr hnutí ANO by navíc podle Janebové v této instituci EU neprosazoval účelně proruské zájmy a neztěžoval by přijetí protiruských sankcí, jako to dělají Fico a Orbán.
Lídr hnutí SPD Tomio Okamura v nedělní superdebatě v České televizi naznačil širší uspořádání V4 s Chorvatskem a Slovinskem. V minulosti navrhoval také rozšířit uskupení o Rakousko, o čemž se zmiňovala i tehdejší hlava státu Miloš Zeman.
„V4 vznikla za specifických okolností. Tyto země chtěly vstoupit do Severoatlantické aliance a EU. Její rozšíření tedy nedává smysl,“ řekla Janebová. Pozice slovinské a rakouské vlády je navíc podle politologa Pavla Šaradína z Univerzity Palackého v Olomouci více proevropská než Okamurův postoj. „Potřebují nějakou alternativu (k NATO a EU) a říkají, že jí je středoevropská spolupráce,“ vysvětlil Šaradín, proč některé strany, které zaujímají negativní postoj k EU a NATO, navrhují větší regionální spolupráci.
Některé aspekty V4, zejména ty na úrovni občanské společnosti, stále fungují, připomínají Janebová i Braun. Oba zmínili činnost Mezinárodního visegrádského fondu, který rozvíjí společné projekty mezi zeměmi v kultuře, vzdělání nebo ve výzkumu.
