Komerční prezentace Aktual.: 3.01.2026 16:38
Praha – Americký vojenský zásah ve Venezuele a zadržení tamního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura k pádu režimu a demokratizaci země vést nemusí. Změna může být kosmetická, akce může skončit normalizací vztahů s USA a obchodními zájmy. Pro obyvatele latinskoamerické země by to byla katastrofa. Cíle intervence ale zatím nejsou známé. ČTK to řekl Jaroslav Bílek z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy. Ke změně režimu je zatím skeptický. Expert na Latinskou Ameriku z institutu CASLA a někdejší ministr české vlády Ivan Pilip na síti X napsal, že vojenský útok potvrdil Trumpovu strategii multipolárního světa a rozdělení sfér vlivu mezi velmoci. S tím souhlasí i Bílek.
„Jestli bylo cílem Donalda Trumpa zbavit se Nicoláse Madura a ukázat tím, jak je vlastně silný a mocný, tak se zbavil Nicoláse Madura. Já jsem ale velmi skeptický k tomu, že to povede k demokratizaci Venezuely, nebo dokonce k omezení drogových kartelů… Pokud by už nebyly žádné další akce a ve Venezuele dál vládly současné vládní elity, jenom by nějak normalizovaly vztahy s Donaldem Trumpem a Spojenými státy, tak by to vlastně navíc byla i pro lidi ve Venezuele katastrofa,“ řekl Bílek. Pouhé zadržení Madura označil za kosmetickou změnu.
Podotkl, že by se nezlepšil život obyvatel ani ekonomika, uprchlíci by se nevrátili do vlasti. „Abychom se nedivili tomu, jestli se stane pouze to, že se vymění Nicolás Maduro a všechno ostatní pojede dál, byť Donald Trump to prodá jako velké vítězství a najednou bude Venezuela přátelský režim… Může to být prostě krásná ukázka jak si zachovat tvář (Trump), deklarativně vyhrát byznys a nic se tam nezmění,“ řekl Bílek. Míní, že to může být i vzkaz dalším latinskoamerickým zemím, že se musí s USA dohodnout.
Podle politologa intervence představuje na jedné straně porušení mezinárodních pravidel, na straně druhé Maduro venezuelské volby prohrál a u moci se držel silou. „Nevybíráte z dobrého a špatného řešení, ale z řešení, která jsou obě do nějaké míry přinejmenším špatná,“ podotkl Bílek.
Pilip považuje pád režimu za pravděpodobný. Byla by to podle něj dobrá zpráva pro miliony obyvatel i uprchlíků. „Ostatní souvislosti jsou méně pozitivní. Především je zjevné, že se nepodařilo svržení režimu jinou formou – masové nepokoje, přechod armády na stranu opozice a tak dále – která by dávala lepší legitimitu budoucí vládě než ozbrojená intervence velmoci,“ uvedl na síti X Pilip. Podotkl ale, že americký prezident utrpení lidí či roli opozice nezmiňoval a jeho rétorika zahrnovala obchod s drogami a úmyslné posílání zločinců do USA. Tyto důvody označil za zástupné či vymyšlené. „Změna režimu nebyl jednoznačně deklarovaný cíl USA,“ napsal Pilip.
Podle něj je americká akce potvrzením Trumpovy strategie multipolárního světa, protesty Ruska a Číny budou jen formální. „Naše je Latinská Amerika a my se zase nebudeme starat o Východní Evropu nebo Jihovýchodní Asii. Nový svět získává další obrysy,“ napsal expert.
Také podle Bílka má americký zásah negativní konsekvence pro menší a slabší země. „Ukazuje, že do nějaké míry jste vydaní na milost a nemilost velmocí. Spojené státy už v nové bezpečnostní strategii deklarovaly, že to je jejich sféra zájmu a chtějí tam působit,“ uvedl Bílek. Podle něj takový postup vyhovuje Rusku či Číně, které chtějí své sféry vlivu.
Politolog Jiří Pehe očekává polemiku o důvodech akce. „Kdyby výsledkem útoku USA na Venezuelu byl pád diktátora Madura, asi se dost lidí zaraduje. Problém je, že se Trump nezdržuje mezinárodním právem, obchází Kongres a že málokdo uvěří, že jde primárně o boj s drogovými kartely v zemi s největšími zásobami ropy na světě,“ uvedl na síti X Pehe.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
