Evropské země varují, že americká cla kvůli Grónsku narušují vztahy

Země také v prohlášení vyjádřily plnou solidaritu s obyvateli Grónska, které je dánským autonomním územím. Zdůraznily, že jako členové NATO považují bezpečnost v Arktidě za společný transatlantický zájem a že zůstanou jednotné a koordinované při obraně své suverenity.

Norský premiér Jonas Gahr Störe pak v rozhovoru s televizní stanicí NRK varoval před rizikem obchodní války, která by mohla vzniknout kvůli hrozbě amerických cel. Vyzval k opatrnosti, protože obchodní válka by podle něj nikomu neprospěla.

Trump také v sobotu kritizoval země dotčené cly, že na pozvání Dánska vyslaly několik vojáků do Grónska na průzkumnou misi. Trump prohlásil, že vojáci spojeneckých zemí jsou tam za neznámým účelem a situace je velmi nebezpečná. Německo dnes oznámilo, že jeho 15 vojáků z průzkumné mise Grónsko opouští. Mluvčí velitelství armády uvedl, že tým splnil svůj úkol a výsledky budou vyhodnoceny v příštích dnech. Ještě v sobotu večer se přitom hovořilo o tom, že není možné předvídat, jak dlouho pobyt německých sil potrvá.

Vzhledem k rostoucímu transatlantickému napětí kolem Grónska dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen navštíví v nejbližších dnech své nejbližší evropské spojence. Ještě dnes odcestuje na jednání do Norska, v pondělí pak bude jednat v Londýně a ve čtvrtek navštíví Stockholm. Jednat bude o bezpečnostní strategii v Arktidě. Oznámilo to dnes dánské ministerstvo zahraničí.

Trump v sobotu oznámil, že od 1. února zvyšuje dovozní cla pro osm unijních států a že budou platit, dokud USA neuzavřou dohodu o koupi Grónska od Dánska. Dodatečná desetiprocentní dovozní cla se mají vztahovat na veškeré zboží dovážené do USA z osmi zemí, které se postavily proti Trumpovu přání tento arktický ostrov získat – Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Británie, Nizozemska a z Finska. Aktuálně platí od léta pro většinu exportu z EU do USA 15procentní clo. Trump pohrozil, že pokud dohoda nebude uzavřena do 1. června, zvýší se od tohoto data dodatečná cla pro oněch osm zemí z deseti procent na 25 procent.

Macinka doufá v to, že spor kolem Grónska je možné vyřešit dialogem

Šéf české diplomacie Petr Macinka (Motoristé) doufá v to, že je možné spor o Grónsko mezi USA a Dánskem vyřešit dialogem. Česko chce přispět k nalezení řešení. Řekl to v debatě Otázky Václava Moravce v České televizi. 

Podle Macinky je situace kolem Grónska dynamická. „Věřím tomu, že existuje prostor to vyřešit dialogem,“ řekl. Doplnil, že se sešel s velvyslanci USA a Dánska, aby zjistil jejich postoj. Na konci ledna se na radě ministrů setká také se svým dánským protějškem a šéfem NATO. „Chci slyšet, jaká je jejich pozice, abychom se nad tím mohli zamyslet a také třeba přijít na to, jak přispět k uklidnění situace,“ uvedl Macinka.

Podle bývalého ministra zahraničí Jana Lipavského (za ODS) Evropa také drží karty v ruce, musí ale být jednotná. „Potřebujeme, aby EU a evropské země zůstaly jednotné a soudržné a já bych si přál, aby toho Česko bylo jasnou součástí,“ řekl Lipavský v debatě na ČT.

Na stranu evropských spojenců se ve svém dnešním vyjádření postavil také bývalý premiér Petr Fiala (ODS). „Jako člověk, který má celý život rád USA, vždy fandil republikánům a byl a je stoupencem euroatlantické spolupráce, dnes s jistým smutkem říkám: Evropa se teď musí jasně postavit Trumpovi ve věci Grónska. Jeho postup je zcela nepřijatelný. Jedině když ukážeme odhodlání a sílu, budeme mít respekt a něčeho dosáhneme. A to i při vyjednávání s Trumpem,“ napsal na síti X.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}