Horizont ČT24: Soběstačnost Evropy (zdroj: ČT24)
Evropští státníci pozorně sledují vyjádření i kroky nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. V oblasti bezpečnosti zatím reagují jednoznačně pozitivně. Odlišné pohledy mají například na klimatickou politiku.
Požadavky Donalda Trumpa jsou dobře známé v oblasti bezpečnosti – větší samostatnost a větší vojenské výdaje. Na to lídři klíčových zemí v Evropě reagují souhlasně, protože zde považují Američany za svého nejdůležitějšího partnera. Podle spolkového kancléře Olafa Scholze tuto pozici zachovají i v éře, v níž nový prezident Donald Trump slibuje převratné změny.
Němečtí lídři zdůrazňují bezpečnostní vazby s USA
„Transatlantické vztahy jsou pro nás nanejvýš důležité. USA jsou nejmocnější zemí na světě,“ zdůraznil Scholz.
Také další výrazná postava německé politiky Fridrich Merz – šéf německých křesťanských demokratů, nejsilnější opoziční strany v Německu – vidí evropskou soběstačnost v obraně jako klíč k rovnocennému partnerství s Washingtonem. „Na další tři až čtyři roky se budeme muset soustředit na dosažení alespoň dvou procent. V tuto chvíli vidíme mezeru ve financování ve výši třiceti až čtyřiceti miliard eur ročně. Na tom musíme tvrdě pracovat,“ uznává Merz.
Přesně takový postup nachází odezvu i v Polsku. „(Donald Trump) přinese Polsku čtyři roky dobré politiky. Posílí naši zemi, posílí vazby Polska se Spojenými státy a tak posílí i bezpečnost Polska,“ uvedl polský prezident Andrzej Duda. Právě Varšava přišla už před léty, a to nejen kvůli ruské válečné agresi na Ukrajině, s navyšováním výdajů na armádu a zbrojení.
Inaugurační projev Donalda Trumpa (zdroj: ČT24)
Růst vojenských výdajů označil za nezbytný – v den inaugurace Donalda Trumpa – také francouzský prezident Emmanuel Macron. „V Polsku, Řecku, Švédsku, Norsku a mnoha dalších evropských zemích jsme byli svědky nárůstu investic, snah o přezbrojení, které bych na tomto místě chtěl ocenit a podpořit.“
Odlišné názory na klimatickou politiku
V jiných sférách je ale evropský pohled na americkou politiku odlišný. Rozdíly budou mimo jiné v pohledu na ochranu klimatu. Trump již oznámil, že USA odstupují od Pařížské dohody, kriticky se vyjádřil i na adresu Green Dealu.
„Pařížská dohoda je i nadále tou nejlepší nadějí pro celé lidstvo, takže Evropa se bude držet vytyčeného kurzu a bude pokračovat ve spolupráci se všemi národy, které chtějí chránit přírodu a zastavit globální oteplování,“ uvedla k tomu pak šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Třecí plochy se dají čekat také ve vzájemném obchodu. Obě gigantické ekonomiky, americká a unijní, spolupracují, ale také si konkurují.
Výkonný ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Martin Vokálek řekl v pořadu Horizont ČT24, že Evropa bude pro Spojené státy na druhé až třetí koleji. Může to pro ni ale být impuls, aby byla soběstačnější, například v bezpečnosti či energetice. Neměla by ale usilovat o autonomii na USA, protože Spojené státy jsou naším dlouhodobým partnerem, ale spíše hledat kompromisní řešení.
Vokálek: Obchodní válka by zasáhla evropský průmysl a americké technologie či energetiku
Společnou řeč by pak podle ředitele měly hledat samy mezi sebou evropské státy, protože samotné ve světě těžko obstojí v době pragmatického přístupu USA a velmi dravého postupu Číny.
Vokálek také zmínil stále existující riziko obchodní války mezi USA a Evropou. Uškodila by oběma ekonomikám, ale za kratší konec podle něho tahají Spojené státy. Dopad by to mělo zejména na evropský průmysl, například automobilový. V USA pak na sektor technologií a energetiky. Proto považuje za důležité hledat vzájemné kompromisy a soustředit se na společnou řeč.
