„Evropské státy jsou odzbrojeny,“ prohlásil europoslanec Filip Turek (nezávislý za Motoristé sobě a Přísaha) ve vysílání ČT v komentáři ke čtvrtečnímu summitu Evropské unie. Své názory sdělili i další čeští zástupci v Evropském parlamentu. Kromě stavu evropské obrany se dotkli i posílení konkurenceschopnosti Unie či zachování práva veta.
Ve středu zveřejněný dokument Evropské komise Bílá kniha, který se věnuje posílení evropské obranyschopnosti, je podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) jedním z nejvíce propracovaných dokumentů, které během svého působení v Evropském parlamentu viděl.
„Věřím, že Bílá kniha bude dobrý základ k diskuzi. Vidím spoustu míst, které je potřeba zkonkretizovat,“ prohlásil europoslanec KDU-ČSL. Dodal, že evropský obranný průmysl potřebuje zaručené půjčky, aby mohl vyrábět. „Je důležité v tom najít shodu a systematicky to podporovat,“ řekl Zdechovský.
„Evropské státy jsou odzbrojeny, naše armády nejsou v perfektním stavu. Měli bychom normalizovat stav, který máme s USA,“ prohlásil Turek. Podle jeho názoru někteří evropští politici dělají vše pro to, aby se vztah s USA zhoršil.
GALERIE
Europoslanci k summitu Evropské unie
Pro evropskou obranyschopnost je podle Turka klíčová pozice evropských států v Severoatlantické alianci, která má silnou vyjednávací pozici. Pro posílení evropské obrany by využil soukromé investice. Výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o vystoupení USA z NATO považuje za zdvižený varovný prst. „Američané nám tvrdým vyjadřováním a tvrdým chováním dávají jasně najevo, že bychom se měli vzpamatovat,“ dodal.
„Na Evropské radě se navrhuje to, že se dluhová brzda odbrzdí a že se státy budou moci díky ReArm Europe zadlužovat mnohem rychleji a mnohem více. Přitom my víme, že Evropská unie a eurozóna jsou již extrémně zadluženy,“ varoval také Turek. Připomněl, že dosud všechny evropské státy měly dohodu, že se mohou zadlužovat pouze určitým tempem.
„Byla by chyba si myslet, že to, co jsme ztratili v oblasti digitalizace, moderních technologií, vykompenzujeme v oblasti zbrojních technologií. Musíme urychlit rozvoj těch oblastí, ve kterých Evropa za svými konkurenty zaostala,“ míní europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).
Konkurenceschopnost Evropské unie
„Evropská unie potřebuje reformu. Je potřeba se na ni kouknout, aby byla štíhlou štikou v rybníku plném líných kaprů,“ prohlásil Zdechovský. Zdůraznil, že EU je obchodní partner, který „drží slovo“. Důležité je také podle něj zvýšit konkurenceschopnost v oblasti IT.
Podle Zdechovského lze snížení byrokracie dosáhnout revizí starších regulací. „Při cestě po českých firmách jsem narazil na dvě evropské regulace, které byly přijaty v devadesátých letech. V současné době nemají žádný význam, ale protože ty regulace stále existují, tak komplikují vývoz zboží do třetích zemí,“ dodal.
Evropa má řadu agentur, které neslouží k ničemu, prohlásil dále europoslanec. Některé z celkem 37 agentur by proto zrušil a jejich pole působnosti převedl pod Evropskou komisi. Na světové dění lze podle něj reagovat více dynamicky.
Podle Turka USA berou jako nepřijatelné, že EU dává v rámci Green Dealu peníze čínským firmám na výrobu baterií do elektromobilů. V listopadu 2024 napsal deník Financial Times, že EU chce přimět čínské společnosti, aby výměnou za evropské dotace předávaly technologie evropským podnikům.
Niedermayer prohlásil, že změny, které by mohly zvýšit konkurenceschopnost EU, blokují členské země. Zmínil například prohloubení společného evropského trhu nebo podporu pro vyjednávání obchodních smluv se třetími stranami. Jedná se podle něj o body, které mohou kompenzovat ztráty v případě, že by Trump zavedl cla proti EU.
Zachování práva veta
V otázce zrušení práva veta a jednomyslnosti při rozhodování členských států je podle Zdechovského potřeba zcela změnit koncept Unie, což je debata na několik let, dodal. „Já bych byl rád, kdyby se jednota EU udržela,“ řekl k tomu Niedermayer. Podle něj ji není možné vynutit změnou pravidel. „Zároveň úplně chápu, že trpělivost s lidmi, jako je Viktor Orbán má své limity,“ dodal.
Evropská unie si už zvykla, že Maďarsko nepodporuje pomoc pro Ukrajinu, dodal k věci Zdechovský. Důležitější je podle něj to, že se 26 států shodlo, že chce s Kyjevem úzce spolupracovat v otázce evropské obrany nebo hospodářské spolupráce.
„Vždycky za hnutí ANO jsme podporovali Ukrajinu, podporovali jsme, aby měla prostředky se bránit, odsoudili jsme Rusko jako agresora,“ uvedla europoslankyně hnutí ANO Klára Dostálová. Podle ní v rámci summitu Evropské unie či Evropské rady by mělo dojít ke společnému konsenzu. Proto by podle ní ještě stálo za to jednat s maďarským premiérem. „Jsem vždycky zastánce toho, že každá země Evropské unie má právo mít svou vlastní zahraniční politiku, obrannou politiku a tak dále,“ dodala.
„Pokud budeme jednat o míru mezi Ruskem a Ukrajinou, tak pravděpodobně bude muset docházet k nějakým kompromisům. Pokud Evropská unie tvrdohlavě stojí za tím, že musí být zachována plná územní celistvost, tak se vzdalujeme od mírových rozhovorů,“ míní Dostálová. Během vyjednávání příměří v rusko-ukrajinské válce by Evropské unie měla podpořit iniciativu Trumpa, míní Turek, ale nepovažuje za nezbytné, aby se sama zapojila.
