Optimismus Donalda Trumpa o rychlém ukončení války na Ukrajině naráží na chladnou reakci Moskvy. Zatímco západní spojenci jednají o bezpečnostních zárukách, podle šéfa ruské diplomacie nebudou mít tato opatření bez zapojení Ruska žádný význam. Vyslání evropských vojáků na Ukrajinu, jak navrhuje Západ, by se podle něj rovnalo zahraniční intervenci.
Pondělní summit v Bílém domě, na němž se sešli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, evropští lídři a americký prezident Donald Trump, mohl působit jako krok k zahájení mírových jednání. Trump po schůzce, která následovala krátce po jeho setkání s Vladimirem Putinem na Aljašce, hýřil optimismem a naznačil, že mír na Ukrajině by se mohl vyřešit během několika týdnů.
„Myslím, že (Putin) se mnou chce uzavřít dohodu, rozumíte tomu? Zní to šíleně,“ řekl francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi.
Jenže několik dní poté to vypadá, jako by se nic nezměnilo. Moskva podnikla jeden z největších raketových a dronových útoků na Ukrajinu za poslední měsíc. A podle televize CNN se snaží záměrně protahovat jednání, aby získala čas na další útoky.
Lavrov: Bez Ruska to nepůjde
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov odmítl západní debaty o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. „Nemůžeme souhlasit s tím, že se nyní navrhuje řešit bezpečnostní otázky bez Ruské federace. To nebude fungovat,“ řekl Lavrov na tiskové konferenci po středečním setkání s jordánským ministrem zahraničí.
Vyslání evropských vojsk na Ukrajinu v rámci bezpečnostních záruk by se podle něj rovnalo „zahraniční vojenské intervenci“, kterou Moskva nepodpoří.
Zkritizoval také roli evropských lídrů na summitu v Bílém domě. Britský premiér Keir Starmer, německý kancléř Friedrich Merz a další evropští zástupci podle něj přispěli k „agresivní eskalaci situace“ a snažili se „nemotorně a neeticky“ změnit Trumpův pohled na Ukrajinu.
Zároveň zpochybnil roli Zelenského jako prezidenta a uvedl, že bude nutné vyřešit otázku legitimity ukrajinského zástupce, který podepíše dohody s Ruskem.
Spojenci jednají o bezpečnostních zárukách
Trump v pondělí naznačil, že Spojené státy by se mohly podílet na bezpečnostních zárukách poskytnutím letecké podpory. Podle deníku The Times evropské země chtějí, aby americké stíhačky F-35 zamířily do Rumunska, kde NATO buduje největší leteckou základnu v Evropě.
Evropští představitelé diskutují i o vyslání jednotek v rámci takzvané koalice ochotných. V čele mají stát Velká Británie a Francie spolu s kontingenty z přibližně dalších deseti evropských zemí, včetně Dánska, Švédska, Nizozemska, Španělska, Portugalska či pobaltských států.
Italská premiérka Giorgia Meloniová zase navrhuje bezpečnostní záruky pro Kyjev, které se podobají článku 5 kolektivní obrany NATO. Podle návrhu by spojenci přišli Ukrajině do 24 hodin na pomoc, pokud by ji Rusko opět napadlo.
Výrazně zdrženlivější postoj však zaujala Varšava, která dlouhodobě patřila k nejvýznamnějším podporovatelům Kyjeva. Premiér Donald Tusk oznámil, že země by své vojáky na ukrajinské území nevyslala.
„Poláci mají dojem, že Ukrajině pomohli už dost – že jim na začátku dali všechno a pak je Zelenskyj trochu ‚prodal‘. Nebral na ně ohled, začal se více kamarádit s jinými hráči jako Francií a Německem,“ vysvětlil pro Aktuálně.cz Jan Lupoměřský, ekonomický konzultant dlouhodobě žijící v Polsku. Podle něj se v Polsku mění nálada napříč politickým spektrem: „Nikdo z politiků dneska nebude tím, kdo řekne: Nasadíme polské životy za Ukrajince,“ popisuje.
Skepsi neskrývají ani další evropští zástupci: „Doporučoval bych, abychom nejprve počkali a zjistili, zda vůbec k nějakým rozhovorům dojde,“ uvedl například pro televizi DW německý ministr zahraničí Johann Wadephul.
