Aktualizace: 12.07.2024 10:35
Berlín/Londýn/Paříž/Curych – O klopýtnutích, chybách, ale také o tom, že to vcelku nebyla žádná katastrofa, píší evropská média po ostře sledované tiskové konferenci amerického prezidenta Joea Bidena na závěr summitu NATO ve Washingtonu. Všechna si všímají dvojice momentů, kdy šéf Bílého domu zaměnil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za ruskou hlavu státu Vladimira Putina a svou viceprezidentku Kamalu Harrisovou za exprezidenta Donalda Trumpa.
„Ty dva je lehké si splést,“ píše k tomu ironicky britský list The Guardian a poznamenává, že Harrisová je 59letá černoška a bývalá prokurátorka a Trump 78letý „bílý (oranžový) muž“ a navíc zločinec.
V tu chvíli podle komentáře zavládlo v místnosti kongresového centra ve Washingtonu takové ticho, že by byl slyšet i padající špendlík. „Desítky novinářů seděly mlčky jako starostlivá rodina kolem starého pacienta, který mluví nesmysly,“ popisuje situaci deník. „Tragicky jediný, kdo si neuvědomil, co se stalo, byl pacient sám,“ stojí v komentáři, podle něhož podobně Bidenovi kritici vnímají celou nynější situaci, v níž podle nich prezident nevidí to, co všichni ostatní, a sice, že nadešel čas a měl by se vzdát opětovné prezidentské kandidatury.
Po takovém začátku měla podle The Guardian tisková konference všechny předpoklady, aby skončila totální katastrofou jako červnová televizní debata Bidena s Trumpem. Nakonec se tak ale nestalo, protože 81letý politik během téměř hodinového vystoupení ukázal, že má stále dobrý přehled o mezinárodní politice, čímž výměnu s novináři dotáhl k „remíze“.
A tak si v tiskové konferenci mohou dost argumentů pro podporu svého stanoviska najít jak demokraté, kteří chtějí, aby Biden v kampani pokračoval, tak ti, kteří si přejí jiného kandidáta.
Francouzský deník Le Monde míní, že v předvolební kampani se každé Bidenovo veřejné vystoupení stalo „zdravotní prohlídkou“. Čtvrteční tisková konference byla v této formě první od listopadu 2023, což svědčí o „ochranné bublině“, kterou kolem prezidenta vytvořili jeho poradci a která praskla v červnové debatě s Trumpem.
Také Le Monde si všímá přešlapů i toho, že se Biden vyhýbal odpovědím na otázky o svém fyzickém a intelektuálním stavu, zároveň však vyzdvihuje, že ukázal „mistrovství“ v zahraniční politice. „Z jeho slov a postojů mohou nakonec všichni v táboře demokratů čerpat potvrzení svého předchozího přesvědčení, ať už pro, nebo proti jeho odstoupení“.
Podobně Bidenovo vystoupení hodnotí i komentář německé veřejnoprávní televize ARD nazvaný „Žádná katastrofa, ale ani žádná vize pro budoucnost“. Americký prezident chtěl na první samostatné tiskové konferenci po mnoha měsících novinářům, svým stranickým kolegům a především voličům dokázat, že je dostatečně zdatný a že je vhodným mužem pro další čtyři roky v úřadu. „Biden předvedl solidní výkon, ale nic víc,“ míní zpravodajka ARD ve Washingtonu.
Také ve čtvrtek sice Biden nedokončil několik vět a dopustil se několika slovních klopýtnutí, ale celkově působil „mnohem silněji a soustředěněji než v televizním duelu s Donaldem Trumpem“. Nejjistější podle komentáře byl, když hovořil o zahraniční politice, v jiných tématech tak přesvědčivě nepůsobil a nepodařilo se mu předložit vizi pro budoucnost. Pro mnoho voličů přitom při jejich rozhodování ve volbách bude pohled do budoucnosti důležitější než pohled zpět.
Jasno má švýcarský list Neue Zürcher Zeitung, podle jehož komentáře by Biden měl z kampaně odstoupit. „Joe Biden už to nedokáže… Starý muž, který napíná své politické svaly a zvyšuje svůj křehký hlas, nepůsobí mocně. Působí, jako že se zoufale snaží,“ míní list.
Biden sice dokázal sledovat dění na summitu a jeho zahajovací řeč byla do značné míry povedená, ale to podle komentáře nestačí. „Obrázky a krátká videa prezidentových chyb a lapsů na zasedání NATO se stejně virálně šíří a potvrzují to, co je nyní všem zjevné: tento prezident není schopný druhého funkčního období. Nejpozději koncem roku patří do zaslouženého důchodu,“ poznamenává deník.
