Evropané čelí krizi bydlení. Ceny bytů a domů od roku 2015 v EU průměrně vzrostly o 60 procent, což je výrazně rychlejší tempo růstu než v případě mezd.
Rostou i ceny nájmů a hypoték – jeden z deseti Evropanů je nezvládá včas splácet. K finanční zátěži občanů související s bydlením v neposlední řadě přispívají i vysoké ceny energií.
Krizí jsou nejvíce zasaženi mladí lidé, pracující rodiny a sociálně znevýhodněné skupiny obyvatel. Data Eurostatu z roku 2024 ukazují, že 17 procent obyvatel EU žije v přeplněných domácnostech. Řádné vytápění si nemůže dovolit 9,2 procenta obyvatel.
Mladým lidem v Evropě se vzdaluje ideál vlastního bydlení, na které se současnými tržními cenami musí spořit i více než 10 let. Místo toho tak hledají nájemní bydlení, jehož ceny stále rostou společně s klesající nabídkou.
Nedostupná města
Nejvážnější je situace ve velkých městech. Za nedostupné v jejich městě bydlení považuje 39 procent dotazovaných starostů a za rizikovou situaci považuje 47 procent. Pouze ve 14 procentech měst je bydlení považováno za dostupné, vyplývá z průzkumu Eurocities.
V nejdražších městech, mezi něž patří například Barcelona a Milán, mohou výdaje na bydlení žádat přes 70 procent celkových příjmů domácnosti. Nejhorší je situace v Lisabonu, kde průměrné výdaje na bydlení činí až 116 procent měsíčního příjmu.
Odborníci z Evropy v datech a odborníci České spořitelny situaci v České republice označují za pátou nejhorší v Evropě. Podle posledních dat Eurostatu průměrné výdaje na bydlení činí 32,4 procenta celkových výdajů domácností, což je druhá nejvyšší hodnota v EU.
Zároveň roste počet domácností s výdaji na bydlení, jež činí více než 40 procent jejich příjmů. Momentálně tyto nadměrné výdaje na bydlení vynakládá přes 10 procent domácností, což odpovídá páté nejvyšší hodnotě v EU.
Zdaleka nejdražším městem k bydlení je v Česku Praha, ceny bytů jsou zde zároveň třetí nejvyšší v Evropě. Průměrný obyvatel zde na vlastní byt musí našetřit 15 ročních platů.
Evropský plán pro dostupné bydlení
Evropská komise na krizi nyní zareagovala předložením Evropského plánu pro dostupné bydlení. Na plénu Evropského parlamentu ho tento týden v úterý představil komisař pro energetiku a bydlení Dan Jørgensen.
Jedná se o strategický dokument, který naznačuje směr, jakým řešení krize na evropské úrovni bude směřovat. Stanovuje čtyři základní priority, mezi něž patří posílení nabídky bydlení, mobilizace investic, vytváření reforem a ochrana nejzranitelnějších před krizí.
K naplnění těchto cílů by mělo pomoci především snížení administrativní zátěže související s výstavbou nových bytů, revize pravidel státní pomoci a podpora inovativních materiálů a technik výstavby.
Zároveň se komise soustředí i na co nejefektivnější využití již existujících bytových prostor. Kromě podpory rekonstrukcí starších bytů chce reagovat i na problematiku spekulativních chování vypracováním analýzy jejich dopadů na trh nemovitostí.
Jørgensen také zmínil plán komise předložit legislativu, která by lokálním autoritám umožnila regulovat krátkodobé pronájmy v místech, kde mají největší dopady na dostupnost bydlení. Zpravidla se jedná o oblasti trpící tzv. overtourismem.
Méně papírů, více bytů
„Lidé jsou právoplatně rozhořčení a spoléhají se na řešení politiků. EU nyní tuto zodpovědnost přijímá a přichází s komplexním plánem, který se zaměřuje přímo na stavební pracovníky, protože naše domy se samy nepostaví,“ řekla Brigitte van den Bergová z liberální frakce Renew.
Součástí plánu je i podpora zaučování až tří milionů nových stavebních pracovníků ročně do roku 2030.
Europoslankyně za ANO a frakci Patrioti pro Evropu Klára Dostálová rovněž přivítala snahu EK krizi řešit. Zkritizovala však dosavadní administrativní zátěž související především s evropskou environmentální legislativou, která podle ní brzdí výstavbu nových bytů.
„Bez snížení regulací se žádné byty stavět nebudou. EU potřebuje ‚Housing Simplification Package‘, méně ideologie, méně papírů, více bytů,“ apelovala Dostálová. Právě zmíněný zjednodušovací balík je jedním z plánovaných kroků v rámci plánu pro dostupné bydlení. Zatím však není jasné, co konkrétně bude EK chtít deregulovat.
V oslabování environmentálních regulací by obezřetněji jednal Gordan Bosanac z frakce Zelených.
„Chceme rychlejší schvalovací procesy, ke zjednodušování by však nemělo docházet na úkor ochrany životního prostředí a kvality života,“ řekl na plénu. Přivítal především plán podpory renovací zanedbaných bytů a větší regulaci krátkodobých pronájmů.
Georgiana Teodorescuová z frakce ECR poukázala na to, že momentální návrh víceletého finančního rámce EU neobsahuje žádné identifikovatelné finance, které mají být určeny právě k řešení krize bydlení. Podle ní by měl vzniknout fond, který by poskytoval granty a půjčky na dostupné bydlení. Řešení krize také považuje za nutný nástroj v boji s klesající porodností.
Následujícím krokem v implementaci plánu je širší debata mezi experty, politiky a stakeholdery v rámci tzv. summitu pro bydlení, který proběhne příští rok. Zároveň vznikne i platforma Aliance pro bydlení, která bude sdružovat stakeholdery a usnadňovat jim tak výměnu úspěšných strategií a spolupráci v implementaci reforem.
