Evropská komise navrhla dvě řešení na podporu finančních potřeb Ukrajiny v letech 2026 až 2027. Jedním je půjčka od Evropské unie, druhým reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy v EU. Návrhy, které jsou podpořené několika legislativními texty, podle Komise zavádějí řadu záruk na ochranu členských států a finančních institucí před možnými odvetnými opatřeními ze strany Ruska.
Nyní je podle Komise na členských státech Unie, aby se rozhodly, jak postupovat. Komise doufá, že se shody podaří dosáhnout nejpozději na summitu EU, která začíná 18. prosince v Bruselu. Ukrajina přitom finanční podporu potřebuje rovněž velmi brzy, konkrétně ve druhé čtvrtině roku 2026.
„Ukrajina je na kritické křižovatce, vyjednávaní o míru pokračují, ale vidíme, že Rusko stupňuje své útoky, jsou stále intenzivnější a narůstá potřeba financování Ukrajiny,“ uvedla na tiskové konferenci v Bruselu šéfka Komise Ursula von der Leyenová.
Prvním navrhovaným řešením je půjčka, která by byla financována z rozpočtu EU, druhým pak takzvaná reparační půjčka Kyjevu, což by znamenalo půjčit si hotovostní zůstatky od finančních institucí v EU, které drží zmrazená aktiva Ruské centrální banky. Tyto finance jsou zejména v Belgii, ale také v Lucembursku.
Obě možnosti podle Komise odrážejí závazek EU „podporovat Ukrajinu nejen při obraně její svrchovanosti a udržování státních funkcí, ale také jako strategickou investici do bezpečnosti Evropy a do dosažení spravedlivého a trvalého míru“.
„Dnešními návrhy zajistíme, aby Ukrajina měla prostředky k obraně a mohla pokračovat v mírových jednáních z pozice síly. Předkládáme řešení, která pomohou pokrýt finanční potřeby Ukrajiny na příští dva roky, podpoří státní rozpočet a posílí její obranný průmysl, jakož i její integraci do evropské obranné průmyslové základny,“ uvedla von der Leyenová. Zvýšený tlak by podle ní měl být další motivací pro Rusko, aby zasedlo k jednacímu stolu.
Podle odhadů Mezinárodního měnového fondu bude Ukrajina v příštích dvou letech potřebovat 135 miliard eur (zhruba 3,26 bilionu korun). „Navrhujeme, aby byly pokryty dvě třetiny finančních potřeb Ukrajiny na dva roky – devadesát miliard eur, zbytek by pokryli mezinárodní partneři,“ uvedla šéfka Komise.
První řešení by podle ní znamenalo, že by EU získala kapitál na kapitálových trzích a jako záruku použila rozpočet EU. Toto řešení ale vyžaduje jednomyslné schválení státy EU.
Pro reparační půjčku by stačilo jen schválení kvalifikovanou většinou. Princip přitom spočívá v tom, že na počátku ruské války na Ukrajině držel depozitář cenných papírů Euroclear dluhopisy ruské centrální banky. Jakmile tyto dluhopisy dosáhly splatnosti, výsledná hotovost uvázla v Euroclearu kvůli sankcím EU.
Euroclear nyní investuje tuto hotovost do Evropské centrální banky, nově by ji ale investoval do dluhopisů. EU by pak tyto prostředky použila k poskytnutí reparační půjčky, kterou by Ukrajina splatila až po obdržení válečných reparací od Ruska.
Unijní prezidenti a premiéři kvůli výhradám některých zemí na konci října na summitu EU odložili své rozhodnutí o použití zmrazených ruských aktiv až do prosince. Největší výhrady měla Belgie, která se obávala možných právních rizik. Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má Euroclear své sídlo. Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot ještě před oznámením Komise uvedl, že návrhy nezohledňují obavy Belgie.
Navrhovaná řešení jsou podle Komise podpořena komplexním souborem pěti právních návrhů. Balíček zahrnuje návrh nařízení o zřízení reparační půjčky, dále návrh na zákaz jakéhokoli převodu zmrazených ruských aktiv ruské centrální banky zpět do Ruska, dva návrhy, které zavádějí důležité záruky pro reparační půjčku určené k ochraně členských států EU a finančních institucí před možnými odvetnými opatřeními ze strany Ruska.
Dále balíček zahrnuje návrh změny stávajícího víceletého finančního rámce, který umožní použití rozpočtu EU na podporu půjčky Ukrajině, což by mohlo posloužit oběma navrženým řešením, dodala Komise.
