Evropa musí nejdříve říci, co je její strategie pro jednání na Ukrajině, uvedl v Otázkách Václava Moravce výkonný ředitel Aspen Institute Central Europe a bývalý velvyslanec Česka při NATO Jakub Landovský. Dodal, že USA chtějí konflikt na Ukrajině vyřešit především proto, že pomáhá Číně. Europoslanec Jan Farský (STAN) pak o jednání Spojené státy – Rusko soudí, že Kreml proti sobě necítí sílu, aby uvažoval o příměří.

Agentura Bloomberg v neděli napsala, že Spojené státy stále doufají, že se podaří dosáhnout příměří mezi Ruskem a Ukrajinou během několika týdnů. Cílovým datem je 20. duben, tedy na Velikonoce, uvedla s odvoláním na nejmenované zdroje.

Pokud se to do 20. dubna nepodaří, je podle Landovského otázkou, co USA udělají po tomto termínu. Zda budou jednat dál, anebo zda je to přestane bavit. „Američané se mohou z konfliktu stáhnout. Není to válka, kterou začal prezident (Donald) Trump. Může přestat mít o konflikt zájem.“

Doposud se USA snaží ruskou válku na Ukrajině vyřešit především proto, že pomáhá Číně, soudí Landovský. Washington si totiž všímá postupujícího strategického partnerství Moskvy a Pekingu.

Bývalý velvyslanec také doufá, že americké strategické rozhodnutí rozdělit mírová jednání na dvě části, bude fungovat. Dodal, že i když to třeba někdo nevidí, Trump tlak na Rusko vyvíjí – například přes ceny ropy na světových trzích – a sleduje, jak bude Moskva reagovat. „Je možné, že nějaký tlak přidá.“

Landovský: Američané dávají Evropě najevo, že tohle je náš úkol

Když se příměří nepovede dojednat, Američané se podle ředitele Aspen Institutu v Praze pustí do jiných úkolů souvisejících s Pekingem. „Američané dávají Evropě najevo, že tohle je náš úkol,“ dodal s tím, že Evropa to ví. Musí si však podle něj především říci, co chce, tedy co je její strategie pro jednání na Ukrajině.

„Je to pokračování války? Je to uzavření míru? V jakých podmínkách? V jakém rozsahu?“ To jsou podle bývalého velvyslance zásadní otázky pro starý kontinent.

Farský: Putin zatím nenarazil u Američanů na sílu

Farský v reakci na Trumpovo cílové datum dosažení dohody o příměří řekl, že u Trumpa různé termíny neplatí déle než pár minut. Bílý dům podle zdrojů agentury Bloomberg připouští, že se časový plán může posunout vzhledem k velkým rozporům mezi znepřátelenými stranami, které neustávají ve vzájemných útocích.

Farský dodal, že se americký prezident zatím víc opírá do spojenců, než do svých oponentů. Ukrajině podle něj nadefinoval, co má odevzdat a že nemůže uvažovat o vstupu do NATO. Zmínil i různé ústupky Washingtonu Moskvě.

„Rusko proti sobě necítí sílu, aby uvažovalo o příměří,“ domnívá se europoslanec. „(Ruský vůdce Vladimir) Putin se stále cítí bezpečně a neohroženě. Útoky dronů (krátce po telefonickém jednání Trump–Putin z tohoto týdne) si z nás dělá legraci. Čeká, kdy narazí na sílu a zatím nenarazil.“

Landovský k tomu řekl, že za asymetrickou pozicí USA vůči Rusku a Ukrajině je právě snaha rozbít strategické spojenectví mezi Moskvou a Pekingem – je to pro Spojené státy hlavní geopolitická hra. Naproti tomu pro Evropu je to podle něj katastrofická zpráva. „Ruské zisky z války se promítnou do ruské chutě používat sílu i nadále, vůči dalším územím.“

Za hlavní zprávu však považuje, že se zatím nezačalo „kšeftovat s tím, kam sahá moc NATO, zda máme členství druhé kategorie, zda mohou vojáci Aliance působit na východním křídle“. Ústupky Rusku se zatím týkají ukrajinského konfliktu, ne spojenců na východním křídle, shrnul Landovský. Doplnil také, že Washington dvacet třicet let Evropě říká, ať se v oblasti obrany a bezpečnosti postará o sebe. Evropa je z toho nyní vyděšená, ale nemůže říci, že je to neočekávané, dodal.

Významná role koalice ochotných

Farský se domnívá, že Evropa se posouvá, zrychluje. A to zejména prostřednictvím koalice ochotných. Zde považuje za zásadní zapojení Británie. Její jaderné zbraně spolu se sílou Francie a Německa posilují obranyschopnost Evropy. Hodně si také europoslanec slibuje od nedávno zveřejněné Bílé knihy. Evropa má podle něj obrovské možnosti ve společném využití prostředků a v efektivitě vzájemné spolupráce.

Koalice ochotných je skupina zemí připravených zúčastnit se případné mírové mise na Ukrajině po zastavení bojů. Do jejího čela se staví zejména britský premiér Keir Starmer. Ten již prohlásil, že koalice vypracuje plány, které by mohly zajistit Ukrajinu na souši, na moři i na nebi v případě mírové dohody s Ruskem. Podle současných zpráv by se ke skupině mohlo přidat přes třicet států a značná část těchto zemí by poskytla také vojáky pro případnou mírovou misi. Součástí mírových sil na Ukrajině by po uzavření dohody o míru měly být i české jednotky, je přesvědčen český prezident Petr Pavel.

Vliv nacionalismu v Evropě

Landovský si naopak v této souvislosti povšiml čtvrtečního summitu EU. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová chtěla původně nechat odhlasovat vojenskou pomoc Kyjevu ve výši až čtyřiceti miliard eur, což podle něj zablokovalo Maďarsko a jižní státy Unie. Poté chtěla nechat schválit aspoň pět miliard na náboje, „a to zabili Francouzi“.

Za zásadní zprávu proto považuje, že „Evropa není schopná na evropském půdorysu efektivně pomáhat Ukrajině“. Viní z toho nacionalismus. Ten sice posiluje USA a Čínu, ale „Evropa se pod ním zmítá v křeči“.

Farský uznal, že už desetiletí si každý stát hlídá „svůj píseček a nechce spolupracovat“. Ale právě proto považuje koalici ochotných za možné řešení. V ní vidí, že se Británie vrací do Evropy a to posiluje evropskou obrannou pozici.

Podíl.
Exit mobile version